O výzkumech

Těžištěm naší výzkumné činnosti jsou záchranné archeologické výzkumy, jejichž základním smyslem je záchrana informací a nálezů, kterým hrozí nenávratné zničení způsobené destruktivními zásahy do terénu. Záchranný, případně i předstihový archeologický výzkum se vždy skládá z terénní části a ze zpracování jejích výsledků do nálezové zprávy, které probíhá buď již souběžně s terénní částí, nebo po ní bezprostředně následuje. Zahájení terénních prací obvykle předchází ještě přípravná fáze projektu.



1) Přípravná fáze výzkumu slouží především k předběžnému určení rozsahu a charakteru archeologických situací na ohrožené ploše. Na jejím základě je pak stanoven konkrétní postup záchranných prací a předpokládané finanční náklady na výzkum. Základem přípravné fáze je shromáždění všech dostupných informací o ohrožené lokalitě, tzn. vyhledání historických údajů z archivních pramenů, z jejich edic a z odborné literatury, a také výsledků starších archeologických výzkumů či stavebně historických průzkumů. Doplňkově lze využít výsledků geologického výzkumu pro stanovení mocnosti antropogenních vrstev. Takto získané informace o lokalitě jsou však vždy pouze orientační, upřesnit je může pouze zjišťovací výzkum (sondáž). Po prostudování projektové stavební dokumentace se stanoví rozsah ohrožení lokality a získané informace jsou pak podkladem pro jednání se stavebníkem.

b



2) Nejnáročnější fází je vlastní terénní výzkum. Jedná se vlastně o odborné odtěžení archeologického terénu za průběžné dokumentace, takže archeologické prameny v daném prostoru nenávratně zanikají. Je třeba si také uvědomit, že veškeré nálezy jsou státním majetkem a nakládání s nimi je ošetřeno příslušnými právními normami. Metodika výzkumu vychází z britské kontextuální (stratigrafické) metody, tj. postupného odkryvu makroskopicky zachytitelných, průběžně číslovaných stratigrafických jednotek (výkopů, vrstev, zdí atd., tj. pozůstatků lidských či přírodních aktivit), z nichž je následně vytvořena "Harrissova matice" - diagram vzájemných stratigrafických vztahů jednotlivých stratigrafických jednotek. Číslem příslušné stratigrafické jednotky se označují odebrané nálezy a přírodovědnými vzorky. Základní metodika se v detailech uzpůsobuje podmínkám konkrétního výzkumu. Z každého výzkumu se pořizuje kresebná dokumentace zaměřená polohopisně i výškopisně, písemná dokumentace a fotografická dokumentace, u zvláště významných situací i videozáznam. Dokumentační postupy podléhají vnitřním standardům společnosti.

b



3) Základní zpracování výsledků terénního výzkumu tvoří jednak laboratorní ošetření nálezů a vzorků, jednak vyhodnocení veškeré pořízené dokumentace. Laboratorní zpracování se skládá z očištění nálezů, z jejich konzervace, z evidence nálezů i vzorků, případně i z jejich odborných analýz. Probíhá často ještě před ukončením terénních prací, aby se včas zabránilo znehodnocení nálezů a vzorků. Zpracování terénní dokumentace do podoby nálezové zprávy zpravidla probíhá po ukončení terénní části výzkumu. Kresebná a měřičská dokumentace je digitalizována na počítači pomocí tabletu a dále upravována, písemná dokumentace se přepisuje do speciální databázové aplikace umožňující další vyhodnocení, v digitální podobě se eviduje a archivuje i fotografická dokumentace a videodokumentace. Všechny takto zpracované informace jsou uspořádány do nálezové zprávy, která obsahuje i vyhodnocení tzv. stratigrafie naleziště (tj. chronologických vztahů zachycených pozůstatků lidské aktivity), inventární seznam nálezů a textovou část obsahující jednak interpretaci všech odkrytých archeologických situací, jednak informace získané archivním studiem již v přípravné fázi. Velmi důležitým výsledkem jsou celkové plány jednotlivých časových period (pravěk, 13. století atd.).

b



4) Nálezy vyzvednuté při výzkumu jsou státním majetkem a bývají po laboratorním ošetření a zpracování nálezové zprávy deponovány v příslušných regionálních muzeích, kde je také možno dále je studovat. Část nálezů pak pomocí grantových projektů vědecky vyhodnocují a publikují sami pracovníci společnosti. Všechny nálezové zprávy jsou uloženy v archivu naší společnosti a archivu Archeologického ústavu AV ČR v Brně.

b



Obrázky jsou použity z publikace "Martina Carvera: Underneath english towns, Interpreting Urban Archaeology, London 1987, s. 131". Obrázky jsme opatřili českým textem.

Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)

20. 11. 2024 – Lenka Sedláčková – zobrazit

V pondělí, 18. listopadu 2024, byl slavnostně otevřen další úsek Velkého městského okruhu v Brně, konkrétně část Žabovřeská. Pro mnohé je toto místo známé už jen jako důležitá dopravní tepna, ale jen málokdo si dnes vzpomene na někdejší osadu Kamenný Mlýn... Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)

19. 11. 2024Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici

06. 11. 2024Mamutí ráj v Brně

05. 11. 2024Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy

05. 11. 2024Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě

13. 09. 2024Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

30. 08. 2024Stará Pošta Rousínov

19. 08. 2024Že by zase ti Římané?

11. 08. 2024Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic

20. 05. 2024Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů