O výzkumech
Těžištěm naší výzkumné činnosti jsou záchranné archeologické výzkumy,
jejichž základním smyslem je záchrana informací a nálezů, kterým hrozí
nenávratné zničení způsobené destruktivními zásahy do terénu.
Záchranný, případně i předstihový archeologický výzkum se vždy skládá z
terénní části a ze zpracování jejích výsledků do nálezové zprávy, které
probíhá buď již souběžně s terénní částí, nebo po ní bezprostředně
následuje. Zahájení terénních prací obvykle předchází ještě přípravná
fáze projektu.
1) Přípravná fáze výzkumu slouží
především k předběžnému určení rozsahu a charakteru archeologických
situací na ohrožené ploše. Na jejím základě je pak stanoven konkrétní
postup záchranných prací a předpokládané finanční náklady na výzkum.
Základem přípravné fáze je shromáždění všech dostupných informací o
ohrožené lokalitě, tzn. vyhledání historických údajů z archivních
pramenů, z jejich edic a z odborné literatury, a také výsledků starších
archeologických výzkumů či stavebně historických průzkumů. Doplňkově
lze využít výsledků geologického výzkumu pro stanovení mocnosti
antropogenních vrstev. Takto získané informace o lokalitě jsou však
vždy pouze orientační, upřesnit je může pouze zjišťovací výzkum
(sondáž). Po prostudování projektové stavební dokumentace se stanoví
rozsah ohrožení lokality a získané informace jsou pak podkladem pro
jednání se stavebníkem. |
2) Nejnáročnější fází je vlastní
terénní výzkum. Jedná se
vlastně o odborné odtěžení
archeologického terénu za průběžné dokumentace, takže archeologické
prameny v daném prostoru nenávratně zanikají. Je třeba si také
uvědomit, že veškeré nálezy jsou státním majetkem a nakládání s nimi je
ošetřeno příslušnými právními normami. Metodika výzkumu vychází z
britské kontextuální (stratigrafické) metody, tj. postupného odkryvu
makroskopicky zachytitelných, průběžně číslovaných stratigrafických
jednotek (výkopů, vrstev, zdí atd., tj. pozůstatků lidských či
přírodních aktivit), z nichž je následně vytvořena "Harrissova matice"
- diagram vzájemných stratigrafických vztahů jednotlivých
stratigrafických jednotek. Číslem příslušné stratigrafické jednotky se
označují odebrané nálezy a přírodovědnými vzorky. Základní metodika se
v detailech uzpůsobuje podmínkám konkrétního výzkumu. Z každého výzkumu
se pořizuje kresebná dokumentace zaměřená polohopisně i výškopisně,
písemná dokumentace a fotografická dokumentace, u zvláště významných
situací i videozáznam. Dokumentační postupy podléhají vnitřním
standardům společnosti. |
3) Základní zpracování
výsledků terénního výzkumu tvoří jednak laboratorní ošetření
nálezů a vzorků, jednak vyhodnocení veškeré pořízené dokumentace.
Laboratorní zpracování se skládá z očištění nálezů, z jejich
konzervace, z evidence nálezů i vzorků, případně i z jejich odborných
analýz. Probíhá často ještě před ukončením terénních prací, aby se včas
zabránilo znehodnocení nálezů a vzorků. Zpracování terénní dokumentace
do podoby nálezové zprávy zpravidla probíhá po ukončení terénní části
výzkumu. Kresebná a měřičská dokumentace je digitalizována na počítači
pomocí tabletu a dále upravována, písemná dokumentace se přepisuje do
speciální databázové aplikace umožňující další vyhodnocení, v digitální
podobě se eviduje a archivuje i fotografická dokumentace a
videodokumentace. Všechny takto zpracované informace jsou uspořádány do
nálezové zprávy, která obsahuje i vyhodnocení tzv. stratigrafie
naleziště (tj. chronologických vztahů zachycených pozůstatků lidské
aktivity), inventární seznam nálezů a textovou část obsahující jednak
interpretaci všech odkrytých archeologických situací, jednak informace
získané archivním studiem již v přípravné fázi. Velmi důležitým výsledkem jsou celkové plány jednotlivých časových period (pravěk, 13. století atd.). |
4) Nálezy vyzvednuté při výzkumu
jsou státním majetkem a bývají po laboratorním ošetření a zpracování
nálezové zprávy deponovány v příslušných regionálních muzeích, kde je
také možno dále je studovat. Část nálezů pak pomocí grantových projektů
vědecky vyhodnocují a publikují
sami pracovníci společnosti. Všechny nálezové zprávy jsou uloženy v archivu naší společnosti a archivu Archeologického ústavu AV ČR v Brně. |
Obrázky jsou použity z publikace "Martina Carvera: Underneath english towns, Interpreting Urban Archaeology, London 1987, s. 131". Obrázky jsme opatřili českým textem.
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková zobrazit
V pondělí, 18. listopadu 2024, byl slavnostně otevřen další úsek
Velkého městského okruhu v Brně, konkrétně část Žabovřeská.
Pro mnohé je toto místo známé už jen jako důležitá dopravní
tepna, ale jen málokdo si dnes vzpomene na někdejší osadu Kamenný
Mlýn...