Geologie Brna

Pracovníci společnosti Archaia Brno o.p.s. nezapomínají na přirozenou provázanost geologie a archeologie a proto již třetím rokem probíhá realizace interního projektu „Vývoj terénního reliéfu na území statutárního města Brna“ (etapa I až III). Proto spolupracují na řadě svých výzkumů také s Mgr. Lenkou Lisou, PhD. a dalšími pracovníky s oddělení environmentální geologie Geologického ústavu AV ČR v Praze. Naše spolupráce je velice užitečná pro podrobnější poznání nejmladšího geologického podloží města Brna.

První dva roky projektu přinesly na tomto poli zajímavé výsledky. První velkou akcí, kterou vlastně spolupráce s geology začala byly podzemní stavební práce při tvorbě sekundárních kolektorů v historickém jádru města. Jednalo se o dokumentaci geologických situací v rámci podzemních štol, o světlosti cca 3 x 3 m, „ražených“ důlním způsobem pod ulicemi Kobližná, Zámečnická, Náměstí Svobody či Zelný trh. Postupně následovala dokumentace geologických situací v rámci jednotlivých záchranných archeologických výzkumů v Brně: při výstavbě nového pavilonu nemocnice Milosrdných bratří na Polní ulici, při výstavbě nových domů na Pekařské 72 a Hybešově 44, v rámci rekonstrukce sídla nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí 6, zjišťovacích sond položených v prostoru Leitnerovy ulice, při budování nového schodiště do zahrady domu Petrov 2, při výstavbě bytových domů v ulici Vinohrady na Červeném kopci, či při novostavbě areálu FEI VUT na Božetěchově ulici v Králově poli.

Mnohé z těchto prací na publikování teprve čekají, některé již byly publikovány v místních geologických a archeologických periodicích jako jsou „Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku“ či „Otázky neolitu a eneolitu“. Výsledky z některých výzkumů již byly prezentovány na mezinárodních geomorfologických, geologických či archeologických konferencích. Geologický posudek z každého výzkumu je přikládán k archeologickým posudkům a uchováván jako manuskript v rámci jednotlivých nálezových zpráv v archivu společnosti Archaia Brno o.p.s.

Projekt je prozatím realizován bez jakýchkoli finančních prostředků z jiných zdrojů.

Moravské náměstí 6 (výzkum z června 2004)
Na posuzované lokalitě bylo z geologického hlediska zachyceno několik typů sedimentace. Nejstarší, mořská sedimentace je reprezentována terciérními vápnitými jíly. Do těchto sedimentů se zařezal tok kvartérního stáří (pravděpodobně Ponávky). Fluviální sedimenty byly zastiženy pouze v jedné stěně odkryvu a byl zachycen příčný průřez koryta, což naznačuje, že tok říčky mohl být v době sedimentace v rovině západ-východ. Nelze ovšem vyloučit že jde o meandr, potom by směr toku zachycený v tomto profilu nic nevypovídal o celkovém směru toku říčky. Po ukončení fluviální sedimentace musela určitou dobu probíhat eolická sedimentace, charakteristická pro chladnější části glaciálů. Tzn. minimum vegetace, dobré podmínky pro zvětrávání. Tato sedimentace byla přerušena humidnějším a teplejším obdobím, kdy se nasedimentované spraše začaly přetvářet v půdní horizont (viz 20cm mocná poloha půdy). Klimatické podmínky se opět vrátily do stadia vhodného pro akumulaci spraší a bez nějakých dalších zřejmých výkyvů sedimentace pokračovala až do začátku holocénu. Délka trvání holocénu je v tomto případě znázorněna 30cm polohou holocenní půdy.

Hybešova 44 (výzkum z ledna 2004)
Ze všech uvedených výsledků a diskuse lze předpokládat, že studovaný sediment, který byl hlavním předmětem tohoto posudku představuje sedimenty nivy řeky Svratky. Vzhledem k výškové pozici těchto sedimentů lze předpokládat jejich holocenní stáří. Přítomnost tohoto sedimentu je dokladem rozsahu inundace holocenní nivy (ne nejmenšího ani ne největšího) v prostoru starého Brna.

Nemocnice Milosrdných bratří (výzkum z ledna 2004)
...z uvedených faktů vyplývá, že v případě posuzovaného objektu „U Milosrdných“ jde o kvartérní fluviální akumulaci. Tuto akumulaci můžeme v návaznosti na její poloze v terénu a nadmořské výšce označit jako svrchonopleistocenní štěrky. Na této akumulaci leží autochtoní wűrmské spraše.

Petrov 2 (výzkum z listopadu 2004)
V profilu na Petrově byla zachycena část dobře zachovalého sprašového souvrství, resp. jedné sprašové vrstvy, dvou půdních horizontů a jednoho CaCO3 horizontu. Toto souvrství je würmského stáří, pravděpodobně se jedná o časový úsek W3. Konfigurace terénu umožnila zachování sedimentů v původním, neporušeném stavu.

Pekařská 72 (výzkum z května 2004)
Oproti původním závěrům představuje popisovaný objekt sled kvartérních sedimentů ve svrchní části silně antropogenně ovlivněný. Báze profilu (cca1m) je tvořena fluviálními sedimenty svratecké provenience. Tyto sedimenty byly indikovány v souvislé vrstvě směrem do ulice Pekařské. Byly v nich vyhloubeny hroby. Zbytek profilu je tvořen sedimenty na jejichž vzniku se vždy podílelo více faktorů. Vzhledem ke konfiguraci studovaného objektu (svah) se nabízí kombinace deluviálních, výjimečně až ronových procesů a eolické sedimentace. Vložka přeplavených téglů (170cm), je případ ronové sedimentace, nadložní sedimenty vznikly působením méně energetických typů fluid a to pouze sesouváním po svahu, půdní činností a eolickým transportem. Nejsvrchnější část profilu (cca 400cm) v pravé části profilu (? 200cm) v levé části profilu je silně antropogenně ovlivněna a rozdíly v sedimentaci deluviálně eolické a antropogenně ovlivněné jsou postupně smazávány.