O dendrochronologii

www.dendrochronologie.cz. / odběr vzorku / měření a datování vzorku / tvorba standardních chronologii / základní literatura

V posledních dvaceti letech došlo v Evropě ke značnému rozvoji u nás zatím málo známé vědní disciplíny dendrochronologie. Je to metoda datování dřeva založená na letokruhové analýze, tj. měření šířek letokruhů a jejich statistickém vyhodnocení. Umožňuje datovat dřeva z archeologických výzkumů (včetně zuhelnatělých zbytků dřev), dřevěné prvky historických staveb, především krovy, stejně jako nábytek, dřevěné sochy nebo staré obrazy. Letokruhové analýzy lze využít jak k vlastnímu datování, tak i k různým ekologickým a klimatologickým aplikacím. Dendrochronologie se řadí k nejexaktnějším metodám datování v archeologii. Vzhledem k cenové dostupnosti a spolehlivosti je v řadě evropských zemí běžně užívanou metodou datování archeologických objektů. V České republice se dendrochronologie pomalu dostává do podvědomí lidí, kteří pracují v oblasti historie a začíná být pro ně nezbytnou pomůckou pro jejich práci.


měření a datování vzorku

Měření se provede na příčném řezu, aby byla šířka letokruhů dobře měřitelná, musí se povrch opracovat broušením, k této operaci se použijí kotoučové nebo pásové brusky. Vývrty z Presslerova nebozezu budou upevněny do předem připravených dřevěných lišt. V takto fixovaném stavu není problém povrch vzorku zbrousit či opracovat žiletkou. Na takto připravených vzorcích bude prováděno měření na speciálním měřicím stole, který je vybaven posuvným šroubovým mechanismem a impulsmetrem zaznamenávajícím interval posunu desky stolu a tím i šířku letokruhu. Roční přírůstky dřeva se změří s přesností na 0,01 mm. Prvky, které nebude možné odebrat, budou změřeny pomocí ruční světelné lupy s přesností na 0,1 mm. Při zpracování souboru dřev se po změření provede vzájemné srovnání jednotlivých naměřených křivek (v programu PAST). Z dobře synchronizovatelných křivek bude vytvořena tzv. křivka průměrná, která zvýrazní společné extrémy související s klimatickými změnami a potlačí všechny ostatní oscilace způsobené jinými vlivy. Poté se průměrná křivka porovná se zvoleným dendrochronologickým standardem pro danou dřevinu. Míra podobnosti mezi průměrnou křivkou a standardní chronologií bude posuzována pomocí korelačního koeficientu a tzv. koeficientu souběžnosti. Tyto výpočty slouží k usnadnění optického srovnání obou křivek, jež je pro konečné datování rozhodující. Přesné stanovení letopočtu smýcení stromu je možné provést pouze v případě, kdy je zachovaný poslední vytvořený letokruh - tzv. podkorní letokruh. Pokud není zachován podkorní letokruh (dřevo bylo opracováno), nemůžeme většinou s jistotou odhadnout, kolik letokruhů chybí. V případě, že vzorek obsahuje hranici bělového dřeva (patrná u dubu), lze chybějící letokruhy přibližně dopočítat s tolerancí +/- 10 let. Tento odhad lze provést prakticky pouze v případě dubu.

odběr vzorku

Z praktického hlediska jsou odebírány, zpracovávány a datovány vzorky podle standardní dendrochronologické metodiky. Řádný odběr vzorku pro dendrochronologické měření je hlavním předpokladem pro datování vzorku. Každý typ materiálu, ať už se jedná o živé stromy, historické stavby, archeologická dřeva či subfosilní kmeny, vyžaduje specifický přístup a techniku odběru. Vzorky budou odebírány ve formě výřezových kotoučů nebo jako vývrty. Z hlediska měření je optimální provádět měření šířek letokruhů na příčném řezu, neboť jsou na něm snadněji posouditelné možné vady růstu stromu (zdvojené nebo chybějící letokruhy atd.). Vzorky s příčným řezem budou odebrány ruční nebo elektrickou pilou. Nebude-li možno odřezat výřezové kotouče, budou vzorky odebrány odvrtáním pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Odebrané vzorky se následně označí a uloží k přepravě do laboratoře.

Základní literatura:

COOK, E. R., KAIRIUKSTIS, L. A.: Methods of Dendrochronology. International Institute for Applied System Analysis. 1990, 393 s.
DOUGLASS, A.E.: Tree rings and chronology. Bulletin, University of Arizona 8 (4). Physical Science Series 1. 1937
DVORSKÁ, J. - POLÁČEK, L.: Základní principy a problémy dendrochronologie. In Archaelogia historica 25/2000. Sborník příspěvků přednesených na 31. konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky s hlavním zaměřením na středověké město a jeho zázemí. Banská Bystrica 27.-30. září 1999, 435-441
FRITTS, H.C.: Tree ring and climate. London, Academic Press. 1976
KAENNEL, M., SCHWEINGRUBER, F. H.: Multilingual Glossary of Dendrochronology. Berne, Stuttgart, Vienna: Swiss Federal Institute for Forest, Snow and Landscape Research, WSL/FNP Biermensdorf, 1995, 467 s.
RYBNÍČEK, M.: Dendrochronologická analýza krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Ondřeje ve Starém Hobzí, Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2004, LII, No. 5, pp. 155-168
SCHWEINGRUBER, F.H.: Der Jahrring. Standort, Methodik, Zeit und Klima in der Dendrochronologie. Bern und Stuttgart. 1983

tvorba standardních chronologii

Průběžně jsou porovnávány dílčí průměrné řady z jednotlivých lokalit a objektů s českými standardními chronologiemi. Dobře synchronizovatelné křivky jsou použity pro budování standardních chronologií a to zejména jedlových, smrkových a dubových.
V neposlední řadě je třeba zmínit skutečnost, že se veškerá data jsou průběžně doplňována do nově vznikající databáze datovaných objektů, která je pravidelně aktualizována na webových stránkách www.dendrochronologie.cz.

• Další podrobnosti o dendrochronologii v České republice najdete na stejnojmenných stránkách www.dendrochronologie.cz.