Harrisova metoda
Harrisova metoda /
Stratigrafický vztah /
Harrisova matice /
WINBASP a ArchEd /
Zajímavé odkazy
„Harrisova stratigrafická metoda“
Každé archeologické naleziště (lokalita) sestává ze série dílčích antropogenních aktivit - zejména vrstev a jam, případně i hrobů, zdí či dřevěných stavebních prvků, které jsou navrstveny přes sebe, různě se protínají či překrývají. Představují základní prameny pro poznání vývoje toho kterého konkrétního naleziště. Abychom tuto historii pochopili, musí být poznána a popsána každá jednotlivina zvlášť a je nutno rozpoznat vztahy mezi nimi, tedy stratigrafii lokality. Obecný termín pro tyto jednotliviny je STRATIGRAFICKÁ JEDNOTKA. (zkratka SJ). Tomuto termínu dáváme přednost před rovněž užívaným pojmem KONTEXT, který navozuje v češtině poněkud jiný význam ve smyslu širších souvislostí různých jevů. Stratigrafická jednotka tvoří část nadloží v konkrétním prostoru; vznikla přírodními procesy nebo lidskou činností v minulosti. Stratigrafická jednotka představuje nejnižší složku terénní situace, kterou členíme podle charakteru do 5 skupin: uloženina (vrstva, výplň), výkop, stavební konstrukce, styková plocha a pohřeb. V zásadě existují pouze dva hlavní druhy stratigrafických jednotek: uloženina a styková plocha. Stavební konstrukce a různé druhy pohřbů představují specifické druhy uloženin, které ovšem vyžadují zvláštní položky popisu. Výkop je zase druhem stykové plochy. V rámci vlastních uloženin odlišujeme vrstvu a výplň. Kritériem zařazení do podskupiny výplň je poloha v rámci jámy, případně v prostoru vymezeném stavebními konstrukcemi, ostatní jsou vrstvy. Písemný záznam se provádí do určeného formuláře, jehož náplň a způsob vyplnění jsou přesně předepsány. Cílem je zajistit, aby každý popisoval SJ stejným způsobem, čili maximální možná standardizace písemné dokumentace.
Stratigrafický vztah
Velmi důležitou informací je zaznamenání vztahu SJ k jiným SJ, (tzv. stratigrafický vztah). Ty se redukují na tři základní vztahy:
"Harrisova matice"
Sled navazujících stratigrafických jednotek nazýváme také stratigrafickou sekvencí. Vztahy v rámci této sekvence se zaznamenávají v diagramu známém jako matice naleziště (též Harrisův vývojový diagram či Harrisova matice). Prakticky nejdůležitějším úkolem výzkumu je zaznamenat tyto vztahy, protože představují klíč k událostem na nalezišti i k rekonstrukci jejich časové následnosti.
Programy WINBASP a ArchEd
I když počátkem 90. let byly tzv. „Harrisovy matice“ graficky zpracovávány v textových editorech, poměrně rychle tento způsob vytlačilo vyhodnocování stratigrafických vztahů pomocí programu v rámci softwarového „balíku“ BASP - The Bonn Archaeological Software Package od kolegů z německého Bonnu, který bohužel pracuje pod starším systémem MS DOS. Od roku 1999, je tedy pracovníky naší společnosti používanější program ArchEd 1.0 fungující pod MS Windows a vyvíjený dnes pod hlavičkou vídeňské univerzity. V rámci aplikace STRATUM byl proto vytvořen export dat právě do tohoto programu. Otázka zpětného importu do databáze není zatím dořešena.
„Harrisova stratigrafická metoda“
Každé archeologické naleziště (lokalita) sestává ze série dílčích antropogenních aktivit - zejména vrstev a jam, případně i hrobů, zdí či dřevěných stavebních prvků, které jsou navrstveny přes sebe, různě se protínají či překrývají. Představují základní prameny pro poznání vývoje toho kterého konkrétního naleziště. Abychom tuto historii pochopili, musí být poznána a popsána každá jednotlivina zvlášť a je nutno rozpoznat vztahy mezi nimi, tedy stratigrafii lokality. Obecný termín pro tyto jednotliviny je STRATIGRAFICKÁ JEDNOTKA. (zkratka SJ). Tomuto termínu dáváme přednost před rovněž užívaným pojmem KONTEXT, který navozuje v češtině poněkud jiný význam ve smyslu širších souvislostí různých jevů. Stratigrafická jednotka tvoří část nadloží v konkrétním prostoru; vznikla přírodními procesy nebo lidskou činností v minulosti. Stratigrafická jednotka představuje nejnižší složku terénní situace, kterou členíme podle charakteru do 5 skupin: uloženina (vrstva, výplň), výkop, stavební konstrukce, styková plocha a pohřeb. V zásadě existují pouze dva hlavní druhy stratigrafických jednotek: uloženina a styková plocha. Stavební konstrukce a různé druhy pohřbů představují specifické druhy uloženin, které ovšem vyžadují zvláštní položky popisu. Výkop je zase druhem stykové plochy. V rámci vlastních uloženin odlišujeme vrstvu a výplň. Kritériem zařazení do podskupiny výplň je poloha v rámci jámy, případně v prostoru vymezeném stavebními konstrukcemi, ostatní jsou vrstvy. Písemný záznam se provádí do určeného formuláře, jehož náplň a způsob vyplnění jsou přesně předepsány. Cílem je zajistit, aby každý popisoval SJ stejným způsobem, čili maximální možná standardizace písemné dokumentace.
Stratigrafický vztah
Velmi důležitou informací je zaznamenání vztahu SJ k jiným SJ, (tzv. stratigrafický vztah). Ty se redukují na tři základní vztahy:
a) zkoumaná SJ je
starší než jiné SJ (je stratigraficky pod)
b) zkoumaná SJ je mladší než jiné SJ (je stratigraficky nad)
c) zkoumaná SJ nemá žádný přímý stratigrafický vztah k určité jiné SJ (navzájem se nedotýkají).
b) zkoumaná SJ je mladší než jiné SJ (je stratigraficky nad)
c) zkoumaná SJ nemá žádný přímý stratigrafický vztah k určité jiné SJ (navzájem se nedotýkají).
"Harrisova matice"
Sled navazujících stratigrafických jednotek nazýváme také stratigrafickou sekvencí. Vztahy v rámci této sekvence se zaznamenávají v diagramu známém jako matice naleziště (též Harrisův vývojový diagram či Harrisova matice). Prakticky nejdůležitějším úkolem výzkumu je zaznamenat tyto vztahy, protože představují klíč k událostem na nalezišti i k rekonstrukci jejich časové následnosti.
Programy WINBASP a ArchEd
I když počátkem 90. let byly tzv. „Harrisovy matice“ graficky zpracovávány v textových editorech, poměrně rychle tento způsob vytlačilo vyhodnocování stratigrafických vztahů pomocí programu v rámci softwarového „balíku“ BASP - The Bonn Archaeological Software Package od kolegů z německého Bonnu, který bohužel pracuje pod starším systémem MS DOS. Od roku 1999, je tedy pracovníky naší společnosti používanější program ArchEd 1.0 fungující pod MS Windows a vyvíjený dnes pod hlavičkou vídeňské univerzity. V rámci aplikace STRATUM byl proto vytvořen export dat právě do tohoto programu. Otázka zpětného importu do databáze není zatím dořešena.
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková zobrazit
V pondělí, 18. listopadu 2024, byl slavnostně otevřen další úsek
Velkého městského okruhu v Brně, konkrétně část Žabovřeská.
Pro mnohé je toto místo známé už jen jako důležitá dopravní
tepna, ale jen málokdo si dnes vzpomene na někdejší osadu Kamenný
Mlýn...