Rekonstrukce zámku v Pacově

Od roku 1998 probíhají v rámci rekonstrukcí zámeckého areálu také rozsáhlé i dílčí archeologické výzkumy zde, v místech někdejšího kláštera, renesančního zámku a konečně i gotického hradu. Tento objekt je považován za dominantu městečka a dnes jej můžeme označit za nejlépe prozkoumaný v regionu.
První rozsáhlejší sondáže prováděl Archeos Prachatice, dílčí dohledy pak Jihočeské muzeum České Budějovice. Poslední dva roky zde zkoumalo jihlavské pracoviště Archaia Brno. Kromě mladších stavebních zásahů byly zachyceny také stopy nejstaršího vývoje objektu ve 13. - 15. století.
Budova zámku je situována severně od náměstí na svahu návrší se sklonem k jihu. Samotná stavba má obdélnou disposici s hlavním nádvořím, bývalým klášterním rajským dvorem, nyní zámeckou zahradou. Z vnějšku přiléhá na severní straně k objektu ještě menší obdélné prostranství, tvořené prodloužením východního a západního křída ze základní kvadratury. V jihozápadní části zámku se nachází barokní klášterní kostel sv. Václava. Koncem minulého století došlo ke zbourání východního křídla, takže objekt je dnes tímto směrem otevřen a přístupný z Karmelitánské ulice. Zámecké nádvoří je obdélného půdorysu a vycházející dispozičně z klášterního rajského dvora. Nadmořská výška povrchu nádvoří se pohybuje okolo 575 m. Ze severozápadní strany přiléhá k zámku rozsáhlá zahrada obdélného půdorysu. Právě její část, přiléhající bezprostředně k budově západního křídla byla až do konce 80. let 20. stol. využívána zdejším útvarem Československé lidové armády.
První zmínkou vážící se přímo k Pacovu mluví o tom, že Petr z Boru obdržel za 110 hřiven ves od Oldřicha z Pacova. Tato zpráva bývá datována do doby panování Přemysla II. Otakara (1253-1278). Koncem 13. století je zmiňován statek Hrona a po něm Číče (Čéče) z Pacova (zemřel 1316). Nejspíše jako odúmrť získal hrad nebo tvrz s přilehlou osadou a panstvím král Jan Lucemburský (1310-1346), který jej zastavil roku 1345 Petru z Rožmberka. Roku 1366 je zmiňován Vchyna z Pacova. Roku 1394 vlastnil hrad Hynek Tluksa z Čechtic. Ten jej spolu s městečkem, které již v té době bylo vybaveno právem trhu, prodal roku 1398 Petru Malovcovi z Pacova. Petr Malovec byl signatářem protestního listu panstva a rytířstva do Kostnice, avšak v husitských válkách bojoval na katolické straně. Nejspíše Malovcové započali s přestavbou objektu na vrcholně gotický hrad, jehož podobu neznáme. Další přestavba následovala v 16. století za majitelů Václava rytíře Robnhapa (Robenhaupta) ze Suché, který získal Pacov roku 1528 a Oldřicha Španovského z Lisova (od r.1550). Ti jej přebudovali na renesanční sídlo. Za jeho nástupce Michala Španovského z Lisova byl Pacov povýšen císařem a králem Rudolfem II. (1576-1611) na město. Počátkem 17. století, roku 1613, koupil zámek i město Ladislav Vítha ze Rzavého a z Vrtby, kterému bylo zboží pro účast na stavovském odboji zabaveno. Roku 1643 jej po několika rychlých majetkových změnách kupuje Sigmund Myslík z Hyršova, který jej s celým svým panstvím odkázal řádu Karmelitánů. Po roce 1666 započali Karmelitáni s rozsáhlou přestavbou na klášter. Byly zavezeny příkopy, klesající terén na svahu vyrovnán, část zámku byla zbourána a zbytek nejspíš pojat do nově budovaného objektu kláštera. Roku 1725 zachvátil město požár, který se nevyhnul ani klášternímu kostelu sv. Václava. Kostel byl znovu opraven v roce 1732. Za vlády císaře Josefa II. (1780-1790) byl klášter r. 1785 zrušen a přešel do správy náboženského fondu. Po té jej užívalo biskupství v Budějovicích. V minulém století byl bývalý klášter přebudován na zámek a zároveň došlo ke zmíněnému vybourání východního křídla. Později sloužil objekt jako sídlo státních úřadů. V nejnovější době zde sídlil útvar československé armády.

Archeologické výzkumy a dokumentační práce byly prováděny při všech etapách rekonstrukce zámku. V severní části objektu byly v zimě roku 2002 nalezeny pozůstatky kamenné studny, zaniklé v 16. - 17. století. Mnozí pracovníci na archeologickém výzkumu pocházeli z řad zdejších obyvatel se zájmem o historii města a regionu. Významná zjištění přinesly sondáže v západní části zámku, kde zkoumala prachatická organizace Archeos v roce 2001 a v letech 2002 až 2003 jihlavské pracoviště Archaia Brno. Pod mladšími vrstvami byly odkryty zbytky zavlažovacích či odvodňovacích zařízení ze 16. a 17. století, které souvisely s existencí zámecké a klášterní zahrady. Ještě hlouběji se nacházely pozůstatky původního středověkého gotictého hradu. Jednalo se relikty masivního kamenného zdiva kruhové bašty. Ta byla součástí opevnění pacovského hradu.