Pracoviště Brno

Brněnské pracoviště společnosti Archaia Brno o. p. s. kontinuálně navazuje na činnost brněnského pracoviště pražského občanského sdružení Archaia, které vzniklo v roce 1997 oddělením od ÚAPP Brno (pracovníci David Merta, Marek Peška a Rudolf Procházka). Již od svého vzniku je tvořil specializovaný odborný kolektiv archeologů, popř. i studentů archeologie, (kromě výše zmíněných pracovníků ještě Jindřich Beroušek a Peter Kováčik), zabývajících se medievální a urbánní archeologií. Od počátku se pracoviště soustředilo na záchranný archeologický výzkum středověkých městských jader na Moravě, i když ojediněle provádělo výzkumy i v Čechách (Praha – Hostivař). Těžištěm činnosti pracoviště však vždy byl především systematický záchranný výzkum na území města Brna a jeho historických předměstí. Brněnské pracoviště občanského sdružení Archaia tak navázalo na činnost jiných institucí (MuMB, ÚAPP Brno, AÚ ČSAV), které se od 70. let 20. století podílely na důležitých výzkumech zmíněného území, do jeho vzniku se však žádná jiná organizace na výzkum Brna nespecializovala. Většinu záchranných archeologických výzkumů v 80. a 1. polovině 90. let však vedl Rudolf Procházka, který byl v letech 1997 - 1999 prvním vedoucím nově vzniklého samostatného brněnského pracoviště o. s. Archaia.

Dnes je brněnské pracoviště pilířem celé o. p. s. Archaia Brno a na základě smluvní dohody s AÚ AV ČR garantuje záchranný archeologický výzkum na území Městské památkové rezervace Brno, což v praxi znamená, že zde provádí veškeré záchranné výzkumy. I nadále v menší míře provádí archeologické výzkumy jihomoravských měst a městeček (Ivančice, Modřice, Oslavany, Podivín, Tišnov, Velká Bíteš atd.). V současnosti se ve větší míře brněnské pracoviště zaměřuje také na dokumentaci (SHP) historických staveb ve Statutárním městě Brně. Veškerá záchranná činnost v Brně je podřízena studiu urbanizačního procesu a historie středověkého Brna, což je jeden z nejdůležitějších dlouhodobých úkolů odborného týmu pracoviště. K tomu je zcela nezbytné, aby bylo záchranným výzkumem podchyceno maximum terénních a stavebních zásahů při co nejvyšší kvalitě dokumentace.

Od roku 1997 pracoviště intenzivně spolupracuje s Odborem technických sítí MMB na projektu „Sanace brněnského podzemí“, který probíhá od 70. let 20. století. Úkolem projektu je vyhledávání, vyklízení a zajišťování neznámých podzemních (zpravidla sklepních) prostor. Systematické projektování a pokládání sond na místa, která by bylo v současnosti velice těžké cíleně zkoumat, nám přináší jedinečnou možnost postupně dokumentovat archeologické a stavebně-historické situace v celém historickém jádru. Máme tak příležitost postupně doplňovat informace o zástavbě středověkých městišť a veřejných prostranství, sledovat vývoj terénního reliéfu, identifikovat zkoumané, nezkoumané a zničené plochy atd.

Díky systematickému záchrannému výzkumu se Brno stalo z archeologického hlediska jedním z nejprozkoumanějších měst v Evropě. Výsledky dlouhodobého výzkumu zcela změnily dosavadní pohled na počátky města, jenž se dosud opíral především o výklad písemných pramenů. Archeologické prameny v Brně jsou navíc jediným dokladem osídlení města ve 12. století. Komplexní výzkum jednotlivých městských parcel přinesl zásadní poznatky o vývoji středověké zástavby a jejích základních principech, zvláště o přechodu od nezděné (dřevohliněné) architektury ke zděné na přelomu 13. a 14. století. Na základě získaných archeologických dat lze samozřejmě studovat celou řadu dílčích témat, jako např. vývoj reliéfu povrchu osídleného prostoru, vývoj osídlení tohoto prostoru před vznikem města, chronologii hmotné kultury od počátků města až do novověku nebo každodenní život středověkého a raně novověkého měšťana. Některá odborná témata řešíme formou grantových projektů, na některá se specializují jednotliví pracovníci.

Brněnské pracoviště se také snaží výsledky své práce zprostředkovat laické veřejnosti. Spolupracujeme například na muzejních expozicích Muzea města Brna (Měnínská brána, Špilberk, Mincmistrovský sklep atd.), některé menší expozice realizujeme i sami (Nová radnice, výstavy v mincmistrovském sklepě atd.). Společně s kolektivem pracovníků při Muzeu města Brna se podílíme na vytváření historické Encyklopedie města Brna. Pořádáme také tématické přednášky pro veřejnost (např. pro Mahenovu knihovnu, Muzejní a vlastivědnou společnost v Brně, Společnost neslyšících, Centrum volného času v Lužánkách atd.). Výhledově připravujeme vydání populárně-naučné knihy o středověkém Brně.

Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)

20. 11. 2024 – Lenka Sedláčková – zobrazit

V pondělí, 18. listopadu 2024, byl slavnostně otevřen další úsek Velkého městského okruhu v Brně, konkrétně část Žabovřeská. Pro mnohé je toto místo známé už jen jako důležitá dopravní tepna, ale jen málokdo si dnes vzpomene na někdejší osadu Kamenný Mlýn... Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)

19. 11. 2024Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici

06. 11. 2024Mamutí ráj v Brně

05. 11. 2024Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy

05. 11. 2024Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě

13. 09. 2024Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

30. 08. 2024Stará Pošta Rousínov

19. 08. 2024Že by zase ti Římané?

11. 08. 2024Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic

20. 05. 2024Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů