dvorní trakt domu Masarykovo nám. 18

Zatím nejstaršími doklady středověkého osídlení souvisejícího s počátky města pochází z výzkumu v roce 2004, který probíhal v souvislosti s rekonstrukcí měšťanského domu na Masarykově náměstí č. 18. Objekt se nachází v JZ rohu náměstí, v místě vyústění Rynárecké ulice v západní frontě. Uliční čára je v této části náměstí se sousedním domem s renesančním štítem a sgrafity zubovitě odsazena. Námi sledovaná lokalita je směrem k jihu, tedy k Rynárecké bráně první stavbou, která nevytváří souvislé podloubí, jako všechny ostatní domy severně od ní. Týlní část dvorního traktu původně naléhala na vnitřní hradební obvod města. Nelze pochybovat o středověkém původu domu, i když z tohoto období se v rámci stavby nezachovalo mnoho. Přinejmenším základní dispozice a valná část zdiva sklepa pochází ze středověku.
Zbytky zahloubené dřevěné stavby byly identifikovány v SV rohu dvorního traktu. Takzvaný suterén, nebo zemnice, se zde nacházela v podobě výkopu do podloží s plochým dnem a našlapanými komunikačními vrstvičkami. Zajímavým pozorováním je, že orientace zaniklé stavby odpovídá směru V-Z, což nekoresponduje se současnou, potažmo pozdně středověkou orientací parcely kamenného domu.
Podle zlomků převážně užitkové keramiky v zánikových vrstvách objektu, možno zařadit stavbu do nejranější fáze užívání lokality, tedy do druhé poloviny 13. století.

Literatura
Dobiáš, J. 1927: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, díl I. Doba předhusitská. Pelhřimov.
Doležel, J. 2004: Cruciburgensis monwtae magister: Několik poznámek k problému jeho identifikace – Cruciburgensis monetae magister: several comments on the problem of his identification, Archeologické rozhledy 61, 401-416.
Hejhal, P. - Hrubý, P. 2004b: Archeologické výzkumy v Jihlavě a na Pelhřimovsku v letech 2002 – 2003. Činnost jihlavského pracoviště společnosti Archaia Brno, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 16.
Hejhal, P. – Hrubý, P. 2005: Dřevěná architektura 13. století v Jihlavě, Pelhřimově a Humpolci – Holzarchitektur des 13. Jahrhunderts in Jihlava, Pelhřimov und Humpolec. In: Forum urbes medii aevi II. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 16.-18. 4. 2003. Brno, 126-147.
Hrubý, P. 2004: Pelhřimov – Masarykovo náměstí 18. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Archaia Brno.
Chábera, S. a kol. 1985:Jihočeská vlastivěda. Řada A, neživá příroda. Vimperk.

Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)

20. 11. 2024 – Lenka Sedláčková – zobrazit

V pondělí, 18. listopadu 2024, byl slavnostně otevřen další úsek Velkého městského okruhu v Brně, konkrétně část Žabovřeská. Pro mnohé je toto místo známé už jen jako důležitá dopravní tepna, ale jen málokdo si dnes vzpomene na někdejší osadu Kamenný Mlýn... Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)

19. 11. 2024Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici

06. 11. 2024Mamutí ráj v Brně

05. 11. 2024Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy

05. 11. 2024Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě

13. 09. 2024Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

30. 08. 2024Stará Pošta Rousínov

19. 08. 2024Že by zase ti Římané?

11. 08. 2024Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic

20. 05. 2024Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů