dvorní trakt domu Masarykovo nám. 18
Zatím nejstaršími doklady středověkého osídlení souvisejícího s počátky města pochází z výzkumu v roce 2004, který probíhal v souvislosti s rekonstrukcí měšťanského domu na Masarykově náměstí č. 18. Objekt se nachází v JZ rohu náměstí, v místě vyústění Rynárecké ulice v západní frontě. Uliční čára je v této části náměstí se sousedním domem s renesančním štítem a sgrafity zubovitě odsazena. Námi sledovaná lokalita je směrem k jihu, tedy k Rynárecké bráně první stavbou, která nevytváří souvislé podloubí, jako všechny ostatní domy severně od ní. Týlní část dvorního traktu původně naléhala na vnitřní hradební obvod města. Nelze pochybovat o středověkém původu domu, i když z tohoto období se v rámci stavby nezachovalo mnoho. Přinejmenším základní dispozice a valná část zdiva sklepa pochází ze středověku.
Zbytky zahloubené dřevěné stavby byly identifikovány v SV rohu dvorního traktu. Takzvaný suterén, nebo zemnice, se zde nacházela v podobě výkopu do podloží s plochým dnem a našlapanými komunikačními vrstvičkami. Zajímavým pozorováním je, že orientace zaniklé stavby odpovídá směru V-Z, což nekoresponduje se současnou, potažmo pozdně středověkou orientací parcely kamenného domu.
Podle zlomků převážně užitkové keramiky v zánikových vrstvách objektu, možno zařadit stavbu do nejranější fáze užívání lokality, tedy do druhé poloviny 13. století.
Literatura
Dobiáš, J. 1927: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, díl I. Doba předhusitská. Pelhřimov.
Doležel, J. 2004: Cruciburgensis monwtae magister: Několik poznámek k problému jeho identifikace – Cruciburgensis monetae magister: several comments on the problem of his identification, Archeologické rozhledy 61, 401-416.
Hejhal, P. - Hrubý, P. 2004b: Archeologické výzkumy v Jihlavě a na Pelhřimovsku v letech 2002 – 2003. Činnost jihlavského pracoviště společnosti Archaia Brno, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 16.
Hejhal, P. – Hrubý, P. 2005: Dřevěná architektura 13. století v Jihlavě, Pelhřimově a Humpolci – Holzarchitektur des 13. Jahrhunderts in Jihlava, Pelhřimov und Humpolec. In: Forum urbes medii aevi II. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 16.-18. 4. 2003. Brno, 126-147.
Hrubý, P. 2004: Pelhřimov – Masarykovo náměstí 18. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Archaia Brno.
Chábera, S. a kol. 1985:Jihočeská vlastivěda. Řada A, neživá příroda. Vimperk.
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková zobrazit