O archeologických výzkumech

Těžištěm naší výzkumné činnosti jsou záchranné výzkumy, jejichž základním smyslem je záchrana informací a nálezů, kterým hrozí nenávratné zničení způsobené destruktivními zásahy do terénu. Záchranný, případně i předstihový archeologický výzkum se vždy skládá z terénní části a ze zpracování jejích výsledků do nálezové zprávy, které probíhá buď již souběžně s terénní částí, nebo po ní bezprostředně následuje. Zahájení terénních prací obvykle předchází ještě přípravná fáze projektu.

Přípravná fáze výzkumu slouží především k předběžnému určení rozsahu a charakteru archeologických situací na ohrožené ploše. Na jejím základě je pak stanoven konkrétní postup záchranných prací a předpokládané finanční náklady na výzkum. Základem přípravné fáze je shromáždění všech dostupných informací o ohrožené lokalitě, tzn. vyhledání historických údajů z archivních pramenů, z jejich edic a z odborné literatury, a také výsledků starších archeologických výzkumů či stavebně historických průzkumů. Doplňkově lze využít výsledků geologického výzkumu pro stanovení mocnosti antropogenních vrstev. Takto získané informace o lokalitě jsou však vždy pouze orientační, upřesnit je může pouze zjišťovací výzkum (sondáž). Po prostudování projektové stavební dokumentace se stanoví rozsah ohrožení lokality a získané informace jsou pak podkladem pro jednání se stavebníkem.

Nejnáročnější fází je vlastní terénní výzkum. Jedná se vlastně o odborné odtěžení archeologického terénu za průběžné dokumentace, takže archeologické prameny v daném prostoru nenávratně zanikají. Je třeba si také uvědomit, že veškeré nálezy jsou státním majetkem a nakládání s nimi je ošetřeno příslušnými právními normami. Metodika výzkumu vychází z britské kontextuální (stratigrafické) metody, tj. postupného odkryvu makroskopicky zachytitelných, průběžně číslovaných stratigrafických jednotek (výkopů, vrstev, zdí atd., tj. pozůstatků lidských či přírodních aktivit), z nichž je následně vytvořena "Harrissova matice" - diagram vzájemných stratigrafických vztahů jednotlivých stratigrafických jednotek. Číslem příslušné stratigrafické jednotky se označují odebrané nálezy a přírodovědnými vzorky. Základní metodika se v detailech uzpůsobuje podmínkám konkrétního výzkumu. Z každého výzkumu se pořizuje kresebná dokumentace zaměřená polohopisně i výškopisně, písemná dokumentace a fotografická dokumentace, u zvláště významných situací i videozáznam. Dokumentační postupy podléhají vnitřním standardům společnosti.

Základní zpracování výsledků terénního výzkumu tvoří jednak laboratorní ošetření nálezů a vzorků, jednak vyhodnocení veškeré pořízené dokumentace. Laboratorní zpracování se skládá z očištění nálezů, z jejich konzervace, z evidence nálezů i vzorků, případně i z jejich odborných analýz. Probíhá často ještě před ukončením terénních prací, aby se včas zabránilo znehodnocení nálezů a vzorků. Zpracování terénní dokumentace do podoby nálezové zprávy zpravidla probíhá po ukončení terénní části výzkumu. Kresebná a měřičská dokumentace je digitalizována na počítači pomocí tabletu a dále upravována, písemná dokumentace se přepisuje do speciální databázové aplikace umožňující další vyhodnocení, v digitální podobě se eviduje a archivuje i fotografická dokumentace a videodokumentace. Všechny takto zpracované informace jsou uspořádány do nálezové zprávy, která navíc obsahuje i vyhodnocení tzv. stratigrafie naleziště (tj. chronologických vztahů zachycených pozůstatků lidské aktivity), inventární seznam nálezů a textovou část obsahující jednak interpretaci všech odkrytých archeologických situací, jednak informace získané archivním studiem již v přípravné fázi.

Nálezová zpráva je uložena v archivu nálezových zpráv společnosti Archaia Brno o. p. s. a v archivu Archeologického Ústavu AV ČR v Brně, kde je přístupná k dalšímu bádání. Jedno vyhotovení získává také investor stavby. Povinným výstupem z výzkumu je také předběžné zveřejnění jeho výsledků v časopise Přehled výzkumů, vydávaném Archeologickým ústavem AV ČR v Brně.

Nálezy vyzvednuté při výzkumu jsou státním majetkem a bývají po laboratorním ošetření a zpracování nálezové zprávy deponovány v příslušných regionálních muzeích, kde je také možno dále je studovat. Část nálezů pak pomocí grantových projektů vědecky vyhodnocují sami pracovníci společnosti.

Archeologický výzkum při kostele sv. Jakuba odkryté hroby

Archeologický výzkum při kostele sv. Jakuba odkrytá situace se základy středověkého kostela