Komenského 36

V intervalu od března do října 2003 proběhl dohled při výkopových pracech a následný záchranný archeologický výzkum na dvorkové část domu v ulici Komenského, č.p.36 v Jihlavě. Výzkum byl vyvolán plánovanou stavbou budovy sociálně terapeutického centra.
Při výzkumu byla zachycena a zdokumentována kamenná zeď, kterou spojujeme s opevněním města v blízkosti Špitálské brány.
Město Jihlava bylo opevněno již ve středověku. Jednalo se o kamennou hradbu, která byla prolomena třemi hlavními branami (Špitálská, Matky Boží a Brtnická) a několika branami vedlejšími. Toto opevnění bylo později zpevněno vsazením válcových a hranolových bašt a vystavěním pásu parkánové hradby, které byly také opatřeny baštami. Ve 14. století byly větší městské brány opatřeny vysunutými barbakány. Na některých místech byl systém opevnění doplněn vodním příkopem.
Novou vlnu opevňovacích prací vyvolala třicetiletá válka. Roku 1639 se švédské vojsko přiblížilo do blízkého Německého Brodu. Na to osádka Jihlavy reagovala opravami staršího opevnění, které ovšem již z technického hlediska nevyhovovalo tehdejším požadavkům aktivní obrany. Roku 1645 vstoupily do města švédské jednotky pod vedením generálmajora Arvida Wittenberga. Švédské velení přikládalo městu velký význam. Proto takřka okamžitě byla zahájena stavba nových opevňovacích prvků, které proměnily Jihlavu v mohutnou bastionovou pevnost. Opevňovací práce vedl švédský inženýr Matyáš Richter. V první řadě byla zplanýrována blízká předměstí. Na jižním okraji města byla vytvořena nová záplavová území. Takřka okolo celého obvodu města byla vytvořena krytá cesta se shromaždišti. V širším okolí Jihlavy vytvořili Švédové řadu polních opevnění a zátarasů tvořených španělskými jezdci. V prostoru Špitálské brány byl umístěn ravelin, který byl předsazen před starší barbakán a zpevňoval vstup do města od severu. Na severní a západní straně města bylo opevnění zesíleno ještě jedním hradebním pásem s kruhovými baštami, který stál na okraji vodního příkopu a v podstatě navazoval na čela bastionů. Provedený archeologický výzkum odkryl úsek právě této hradby. Opevňovací práce probíhaly po celou dobu švédské přítomnosti a když město roku 1647 obsadila císařská armáda ještě nebyly dokončeny (Kupka – Čtverák – Durdík – Lutovský – Stehlík 2002, 204 – 209).
Existence bastionové pevnosti Jihlava pozbyla své opodstatnění v 18. století, kdy byla „degradována“ na posádkové a zásobovací město. V této době byla také zahájena likvidace novověkého opevnění, ze kterého nezbyly žádné v terénu stojící prvky. Pozůstatky bastionového opevnění jsou dodnes patrné na topografickém rozvržení některých částí města (viz Hoffmann – Jaroš – Pisková – Svěrák 2000).
Archeologický výzkum zachytil část hradby s příkopem, představující součást systému opevnění Špitálské brány. Výkopem pro základy nové stavby byla zachycena kamenná zeď, založená na rostlém podloží. Zeď probíhala v celé ploše dvorku, přibližně východo-západním směrem. Severně od zdi podloží prudce klesalo.
Výzkumem zachycené opevnění je zakresleno na plánech Jihlavy z roku 1647 a 1648. Vznik této části městské fortifikace klademe rámcově do 16. – 17. stol. Po zániku hradby a jednorázovém zasypání příkopu byl prostor stavebně využit. Na bývalém hradebním pásu byl postaven dům Komenského čp. 36. Zděná stavba na dvorku využila hradebního tělesa ve svých základech.
Pokračování tohoto dnes zaniklého hradebního pásu s příkopem je patrné v terénním reliktu v ulici Jana Masaryka. Tento fakt se odráží i ve starším pojmenování ulice – „Na valech“. Přinejmenším zajímavé je i označení ulice na mapě z Woerlova cestovního průvodce z doby okolo roku 1900 – „Schweden Gasse“ (Švédská ulice).


Literatura:
Hejhal, P. 2003: Jihlava, Komenského 36. Socioterapeutické centrum (adaptace dvorního objektu). Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Archaia Brno.
Hoffmann, F. – Jaroš, Z. – Pisková, R. – Svěrák, V. 2000: Jihlava. Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 8. Praha - Jihlava
Kupka, V. – Čtverák, V. – Durdík, T. – Lutovský, M. – Stehlík, E. 2002: Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

Pokračování dnes již zaniklého hradebního pásu v ulici Jana Masaryka. Chodník jde po koruně zrušené hradby, napravo od chodníku se terén mírně svažuje do zasypaného příkopu.

Část dokumentované kamenné zdi.