Brněnská 28

Sledovaný dům je na tzv. císařském otisku stabilního katastru z první poloviny 19. století (1835) označen popisným číslem 143, přičemž parcelní popisné číslo je 208 a parcelní popisné číslo dvora pak pravděpodobně 39. Celková plocha domu v úrovni 1 NP je 191 m2, celková plocha parcely 362 m2. Hloubka parcely činí 42,7 m a šířka parcely na uliční čáře 7,5 m. Maximální současná hloubka domu je 24,5 m. Rozměry sklepa v 1PP jsou 4,2x7,4 m. Hypothetické rozměry zaniklého sklepa v 1PP v průčelí domu představují pravděpodobně 3 x 7 m.
Půdorysně lze dům charakterizovat jako dvoutraktový dům, jehož základem je v přízemí chodbový a síňový trakt. Jedná se o stavbu se základním patrem sklepů a se vstupem do nižších suterénních prostor a se třemi nadzemními podlažími. Podsklepena je pouze přízemní síň v týlu domu. Právě v tomto směru, jak se ukázalo, přinesl archeologický výzkum některé nové informace, které mohou obraz o stavebním vývoji domu v průběhu středověku a novověku významněji doplnit. Sklep se skládá z hlavní obdélné místnosti zakončené valenou klenbou, zpevněnou středovým pasem a chodby se sníženým stropem, připojené na severní straně. Tato prostora slouží jako přístup ke schodišti a chodbě do nižších podlaží sklepa, nacházejících se pod přízemním chodbovým traktem domu. Sklep je osvětlen oknem v jižní kratší stěně.
Byla zde zachycena nepříliš mocná, zato významná stratigrafie. Na nerovném skalním podkladu se nacházela tenká komunikační vrstvička, vyplňující deprese ve skále. Na tomto horizontu se nacházela pravidelná dřevitá vrstvička s uhlíky, což umožňuje interpretovat situaci jako dřevěné trámy, nebo fošny. Tato situace byla ještě převrstvena uloženinami o maximální mocnosti do 20 cm. Výše jmenované uloženiny byly velmi chudé na archeologický materiál, pouze výjimečně se nalezlo několik fragmentů vrcholně středověké keramiky. Stopově bylo nalezeno i několik úlomků výrazně tuhové keramiky 13. století, ta se do zkoumaného prostoru mohla dostat spíše druhotně.
Pozoruhodné informace přináší sondáž v průčelí síňového traktu. Sonda zachytila část zánikových zásypů dnes již neexistující sklepní místnosti. U ní lze hypotheticky odvozovat od půdorysu a průčelí místnosti v přízemí podobný tvar a rozsah. Vzhledem k ustálené představě o vývoji většiny středověkých měšťanských domů je možné uvažovat, že tento severní sklep, jehož kratší stěna by měla být fixována na uliční čáru, je pravděpodobně původní, tj. starší než dnes existující sklepní prostora v týlu domu. Nedořešena pak ovšem zůstává otázka vstupní šíje a vzájemného propojení s dnešním sklepem jižním.