Stříbrná Jihlava 2007
Organizační pokyny
Po třech letech se ve dnech 04. 10. 2007 – 07. 10. 2007 (čtvrtek – neděle) konala konference o starém hornictví a důlních pracích Stříbrná Jihlava 2007. Jako v roce 2004 byla I letos naše organizace přizvána ke spolupořadatelství (hlavní pořadatel je Muzeum Vysočiny Jihlava). Ačkoliv název konference mluví o montánní historii na Českomoravské vrchovině a především o stříbru, byla přednesena řada příspěvků k těžbě a zpracování surovin drahých a barevných kovů (zlato, stříbro, měď, cín, olovo a další) a to nejen na Vysočině, ale prakticky v celém kulturně blízkém evropském regionu. To zprostředkovali zejména zahraniční kolegové. Zazněl například referát Wolfganga Schwabenického o vztahu středověkých opevnění k hornickým areálům v Krušných horách a dalších starých revírech v Německu, nebo referát Jozefa Labudy ze Slovenského bánského muzea v Banskej Štiavnici o výzkumech na středověké důlní a zpracovatelské lokalitě Glanzenberg. Jiným příspěvkem k raně novověkému hornictví a hutnictví byl biografický výklad o rakouském podnikatelském rodu Stampferů od Adolfa Salzmanna z Rakouska. Písecký kolega Jiří Fröhlich přednesl příspěvek o dokladech rudních mlýnů v revíru Kremnica na z Slovensku. Velmi zajímavý byl příspěvek Petera Claughtona z Exeteru o středověké produkci olova.
Domácí tématika však pochopitelně převažovala a tak jsme se pokusili rozčlenit ji do tématických bloků. To se podařilo zejména u referátů zabývajících se rýžováním a těžbou zlata, dale u referátů z Jihlavského a Havlíčkobrodského rudního revíru a pak snad ještě u referátů s tématem klasifikace hornických nástrojů. Právě zde se vpravdě “strhla” živá a zajímavá diskuse, jak vlastně zpracování tohoto druhu nálezů uchopit, chceme-li se, podobně jako u jiných artefaktů, dobrat jejich chronologie.
Exkurse se konala díky laskavosti vedení uranového dolu Rožná do tamních zpracovatelských závodů. V další části pak účastníci zavítali na zaniklý těžební, zpracovatelský a sídelní areál Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Tradičním vyvrcholením konference byla pak sobotní návštěva hradu Roštejna, jeho noční prohlídka, vepřové pohoštění, hudba a další velice příjemné kratochvíle.
Z pohledu archeologa bylo zajímavé sledovat stale a znovu fakt, že podobně jako hornictví samo o sobě “není věcí jednoho člověka”, tak ani studium jeho minulosti se nemůže obejít bez mezioborové diskuse, založené na kvalitní výměně názorů mezi geology, báňskými specialisty, historiky a archeology. Zároveň se ukázalo, že perioda tří let je přibližně vhodná doba pro konání tohoto podujetí, zaručující, že se budeme moci těšit vždy na nové infortmace a výsledky výzkumů a že se nebude propírat a omílat staré, známé a již přednesené. Velkou pochvalou organizátorům, tedy i nám, bylo závěrečné shrnutí Jiřího Litochleba, který konstatoval, že po éře Rozprav NTM v Praze je to nyní právě Jihlava a naše konference, která se zvolna stává centrem historického báňského výzkumu u nás.
Z pohledu pořadatele je pak potřebné poděkovat všem, kteří svým úsilím pomohli konferenci uskutečnit a přijatelně udržet v chodu: Zvláštní dík patří Kraji Vysočina, zejména hejtmanovi Miloši Vystrčilovi a Ivaně Šteklové, Za museum Vysočiny se na přípravě podíleli zejména Karel Malý, David Zimola, Pavla Starůstková, Marek Krutiš a Sylva Pospíchalová. Za ARCHAIA Brno pak Michal Daňa, Petr Hejhal a spolupracovníci Beata Matulová, Michaela Šerá a Sandra Šimková. Občerstvení na Roštejně a nezbytné palivo na oheň zajistil Karel Molík a tým ČSS ZO Cunicunulus pod starostlivým vedením Jiřího Prokopa. Provedení po hradě zajistili Zdena a Karel Vaníčkovi a vyloženě příjemnou hudbu tamtéž pak trio Draga Banda. Konzumaci petroleje a efektní plivání jeho zplodin, včetně dalších pyrotechnických kousků předvedl Jiří Lang. Za exkursi do uranových závodů v Dolní Rožínce patří dík A. Hájkovi, D. Holéczymu a K. Hlisnikovskému, za provedení po Havírně pak kolegům J. Sadílkovi, S. Houzarovy, K. Polínkové a K. Malému. Rautové občerstvení hladových referujících v předsálí přípravila paní Marie Cejnková. Překlady a tlumočení zajistili Stefan Scholz, Marcus Schreiner a Renáta Mutlová. Zvláštní dík za poskytnutí ubytovacích prostor pro nejpotřebnější patří Elišce Kubíkové a Kateřině Kosové z jihlavské ZOO.
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková zobrazit