Hrad Pernštejn – archeologický výzkum na 1. předhradí

09. 08. 2026 – Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák – Václav Kolařík (NPÚ, ÚOP Brno)

Již od konce dubna probíhá archeologický výzkum na prvním 1. předhradí hradu Pernštejna. Výzkum je prováděn v souvislosti s opravou a statickým zajištěním severovýchodní hradby 1. předhradí.
 
Samotnému výzkumu předcházely záchranné práce v roce 2020 a zjišťovací sondáž v roce 2023.
Zkoumaná plocha je poměrně rozsáhlá, o rozměrech 45 x 5 m. A bezprostředně navazuje na hradbu předhradí. Výzkum doložil několik důležitých historických etap hradu. Pokud pomineme nálezy v druhotných polohách, nejstarším objevem je relikt velké hospodářské budovy z přelomu 15. a 16. století. Ta měla délku přes 30 m a šířku minimálně 5 m. Následovaly již situace související s výstavbou samotného opravovaného opevnění. Jde o vrstvy vyrovnávek z první poloviny 16. století, které obsahují i četné zlomky reliéfních komorových kachlů a odpad z železářské výroby.
 
Tato hradba je poměrně unikátní. Její součástí jsou totiž u nás v podstatě unikátní tzv. kalhotové střílny (jeden otvor na vnitřním líci, dva na vnějším líci). Navíc je součástí tohoto opevnění i přilehlá Nedvědická brána. Ta je také opatřena kalhotovými střílnami. Navíc má tvar bastionu a celá tato soustava představuje poměrně progresivní opevnění vzniklé v první polovině 16. století, upravené místním podmínkám. Opevnění snad vzniklo za Jana IV. z Pernštejna a snad jde o reakci na tehdejší turecké nebezpečí a souvisí také samozřejmě se sebereprezentací tehdejších majitelů hradu. Inspirace, pro opevnění lze asi hledat v tehdejších Uhrách, které byly tehdy silně ovlivněny italskými fortifikačními staviteli.
 
V 17. století, či na počátku 18. století došlo k destrukci severního úseku hradby. Následně zde vzniklo provizorní ohrazení/opevnění v podobě palisády, či plotu, které jsme zachytili jako žlab. Jak výzkum doložil, hradba byla následně v druhé polovině 18. století opravena. Kdy je s podivem, že tehdy byly znova vybudovány i kalhotové střílny. Patrně to souvisí s faktem, že hrad byl tehdy ještě zemskou pevností a proto bylo opevnění obnovováno ve stejné podobě, i když již nemohlo plnit reálnou vojenskou funkci.
 
Právě z mladších vyrovnávek vzniklých po opravě hradby pochází početný soubor zlomků kamenných dělových koulí. Těch je přes šedesát a patrně souvisejí se starším obléháním snad v 15. století, protože ráže a materiál koulí neodpovídají jedinému spolehlivě doloženému obléhaní v roce 1645. Z mladších situací jsme zachytily pozůstatky několika hospodářských staveb a zahradní horizont a stavby související se zdejší zahradou, která se zde nacházela ještě na začátku 20. století. Během výzkumu byla nalezena početná kolekce artefaktů, zlomky kuchyňské a stolní keramiky, drobné kovové nálezy (mince, přezky, kování, atd.), zlomky kamnářské a stavební keramiky, atd. Tento soubor artefaktů představuje prozatím největší kolekci nálezů, kterou máme z hradu Pernštejna k dispozici.

Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.