Kostel Povýšení svatého Kříže v Doubravníku a jeho kazatelna

V pátek, 12. června, jsme navštívili Doubravník i jeho proslulý kostel Povýšení svatého Kříže. Zaujal nás kromě jiného, objekt zdejší kazatelny. Pokusili jsme se ji dle svých možností popsat…a dát do širšího kontextu, který dle našeho mínění souvisí s výstavbou mramorového kostela.

Na místě současného kostela se nacházel menší klášterní kostel ženského kláštera a hřbitov, založeného kolem roku 1230. V průběhu 14. a 15. století byl zřejmě přestavován (upravován a zvětšován), ale po husitských válkách klášter zanikl a jeho církevní pozemkový majetek se vrátil rodu. Vilém z Pernštejna si proto v závěti z roku 1515 přál obnovení kláštera s uvedením katolických řeholníků, ale v jejím doplnění roku 1520 ponechal rozhodnutí na svých dědicích, Janovi a Vojtěchovi. Z konfesijních důvodů (oba bratři byli stoupenci reformace) k tomu nedošlo, ale byl vystavěn současný "mramorový" chrám nákladem Vilémova syna Jana "Bohatého" z Pernštejna a jeho tří synů Jaroslava, Vratislava a Vojtěcha v letech 1535–1557, o čemž svědčí "základní" kámen z roku 1535 i nápis nad hlavním vstupním portálem do kostela z roku 1557.

Vysvěcen či požehnán mohl být již v roce 1548 ještě jako rozestavěný, ale určitě olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským po Velikonocích roku 1583 ke svátku Nalezení sv. Kříže 3. května (viz též oltářní obraz), jak dokládá torzo dobového pamětního nápisu na omítce vedle hlavního oltáře i dochované konsekrační kříže na stěnách, a především zápis na přídeští renesančního římského misálu z historické farní knihovny.

Jedná se o goticko-renesanční síňové trojlodí s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem se nachází pernštejnská hrobka s mnoha kosterními pozůstatky (na hromadě v severovýchodním rohu), která byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645. 

Kazatelna

Kostelní kazatelna, o které vlastně článek je, vznikla zároveň se stavbou kostela. Ve stejné době snad vzniklo i gracilní železné zábradlí. Baldachýn nad kazatelnou je mladší, k jeho stáří se nedokážeme vyslovit. Boky kazatelny, která je zbudována z mramoru, tvoří na pětibokém půdorysu tři figurálně zdobené panely a jeden panel je bez výzdoby. Pletence, kterými jsou ukončeny jakési lišty, které oddělují jednotlivé panely, obdobné známe třeba z kostela sv. Jakuba Většího v Brně. Ten je ovšem starší. Kazatelna je přístupna devíti schody. Ty jsou jednotlivě tesané. Vynáší ji konzola ukotvená ve sloupu, k němuž se přimyká. Vrchol panelů kazatelny je ukončen profilací, která vytváří jakési zábradlí.

Jsme toho názoru, že doubravnická kazatelna by si zasloužila podrobnější dokumentaci, než se jí dostalo od nás nekunsthistoriků.