Mamutí ráj v Brně
To nejzajímavější z archeologického výzkumu při rekonstrukci teplovodní sítě v Brně-Štýřicích jsme si pro vás nechali nakonec.
V předchozích příspěvcích jsme vás seznámili s výzkumem novověkého starobrněnského hřbitova při ulici Vojtově, s nálezy spojenými s brněnským hradem z 11. století, stejně jako s méně očekávanými objevy – příkopem pochodového tábora římské armády v ulici Havlenově či s překvapivým nálezem hrobu pravěké ženy ve skrčené poloze v ulici Polní.
Největším překvapením se ale ukázaly být nálezy, které na nás v zemi čekaly ještě o tisíce let déle... Mamutí kosti a kamenné nástroje jejich lovců!
Přestože je širší okolí ulice Vídeňské jako naleziště ze starší doby kamenné známo již od poloviny 19. století, byl to rok 2009, kdy zde započal sice záchranný, svým způsobem však systematický archeologický výzkum stanice z období posledních lovců mamutů. Jistě však tušíte, že toto údobí naší minulosti není tak úplně „naší specializací“. A tak jsme o spolupráci požádali kolegy z Ústavu Anthropos a Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, kteří s námi již 15 let sledují a zkoumají každý výkop a zastavovanou plochu v okolí Vídeňské ulice.
Ani letos tomu nebylo jinak… Plošný výzkum jsme započali v parčíku na nároží ulic Vídeňské a Polní. Nález stoličky mláděte mamuta srstnatého a několika málo kamenných artefaktů nás sice potěšil, ale nepřekvapil, protože jsme je zde očekávali. Spíše jsme byli zklamaní, že nálezů není víc. O to větší překvapení nás čekalo o pár týdnů později.
Další plocha nové trasy teplovodu se nacházela při severní straně ulice Vojtovy, v těsném sousedství bytového domu č. 10. Zde kdysi býval starobrněnský hřbitov s kostelem sv. Václava, před ním raně středověké domy a ještě před nimi – lovci posledních mamutů!
Zpočátku jsme v zásypech novověkých hrobů nacházeli jen druhotně uložené kamenné nástroje a zvířecí kosti, které však upozorňovaly na jistou přítomnost paleolitického osídlení. Další nálezy, nyní již v poloze, jak je zde zanechal člověk, na nás jen nesměle vykukovaly tu a tam ze stěn již vykopaných hrobových jam. Naše pozornost se upnula na místo, kde se mezi hroby zachovala větší, mladšími zásahy neporušená plocha. Záhy se pod našimi špachtlemi začaly objevovat rozpadající se zvířecí kosti. Jedna, druhá, vedle další… Odkrýváme dvě mamutí lopatky, fragment stehenní kosti, neúplné sobí paroží, které bylo prokazatelně kdysi řezáno člověkem, opodál další kost, tentokrát holenní a nedaleko i několik kamenných artefaktů. Byl to pohled pro bohy – takový nález uprostřed města, mezi zástavbou! A s každou nově otevřenou plochou nálezů přibývalo. Mamutí kosti byly doslova všude – úplný mamutí ráj!
Letošní objevy zcela odpovídají dříve popsaným a publikovaným nálezům z této oblasti. Časově je spojujeme s dobou posledních lovců mamutů na Moravě, jejich stáří je zhruba 15 tisíc let. Unikátní je především množství a skladba paleontologického materiálu, neboť byli nalezeni minimálně 3 jedinci mamuta srstnatého a člověkem opracovaný sobí paroh.
Díky starším výzkumům víme, že spolu s mamuty zde lidé lovili i další zvířata, jako například nosorožce, koně, soba, vlka nebo třeba lišku. S jistotou tak můžeme mluvit o značně rozsáhlém sídlišti paleolitických lidí, kteří se na toto místo opakovaně vraceli, aby zde číhali na zvěř, jdoucí se napojit k nedaleké řece. Své úlovky pak zpracovávali kamennými nástroji, které si zde vyráběli.
Jako Karel Absolon kdysi proslavil stanici lovců mamutů pod Pálavskými kopci, když o ní psal jako o „Diluviálních Pompejích“, tak by se dalo mluvit i o našem brněnském sídlišti lovců posledních mamutů. Je sice o nějakých deset tisíc let mladší, než světoznámé Věstonice, ale kde jinde ve světě mají přímo v centru města tak rozsáhlé sídliště z doby kamenné? Kde jinde najdeme tolik pozůstatků pravěkých zvířat? Odkud známe nálezy mamutů z doby, kdy už vymírali? Na to vše je jen jediná odpověď: přeci v Brně-Štýřicích, v okolí ulic Vídeňské, Polní a Vojtovy.
A protože nechceme tyto unikátní nálezy skrývat v nitru depozitáře, mohou se Brňané a návštěvníci Brna těšit na to, že již v roce 2026 uvidí některé z našich unikátních nálezů na výstavě v Pavilonu Anthropos MZM. A pokud čtenáři nechtějí čekat na zmíněnou výstavu a mají chuť dozvědět se něco bližšího již nyní, můžeme jim doporučit k dalšímu čtení tyto publikace: Poslední lovci mamutů (MZM, 2016) nebo Po stopách paleolitického osídlení Brna (MZM, 2023).
Popisky obrázků
Obr. 1: Výřez z letecké mapy s vyznačením nejvýznamnějších míst s nálezy posledních lovců mamutů v Brně-Štýřicích. Červený mamut vyznačuje místa letošních objevů, žlutý mamut místa starších nálezů pleistocenních kostí doprovázených kamennými nástroji, bílý mamut označuje místa pouze s nálezy kamenných nástrojů.
Obr. 2: Jedna z větších koncentrací mamutích kostí, dole uprostřed je dobře patrný sobí paroh.
Obr. 3: Jedna z větších koncentrací mamutích kostí, na snímku uprostřed je dobře patrný sobí paroh. Nejvíce náročnou fází výzkumu je vyzvednutí křehkých kostí. Ty je nutné i s blokem hlíny zpevnit sádrovými obvazy a přenést do laboratoře k dalšímu ošetření.
Obr. 4: Vybrané nálezy zvířecích kostí po prvotní kompletaci a zpevnění v laboratoři. Nyní již čekají na vědecké zhodnocení.
Obr. 5: Kamenné nástroje a úštěpy nalezené v okolí mamutích kostí.
Obr. 6: Kamenné nástroje a úštěpy po laboratorním ošetření.
Obr. 7: Mamutí lopatka a žebro – preparace, dokumentace, odběr.
Obr. 8: Vybrané nálezy zvířecích kostí po prvotní kompletaci a zpevnění v laboratoři. Nyní již čekají na vědecké zhodnocení.
Obr. 9: Jeden z prvních nálezů mamutí kosti se skrýval ve stěně sondy. Kromě sádrových obvazů lze při odběru použít i smršťovací fólii.
Obr. 10: Stolička mláděte mamuta srstnatého nalezená v sondě na Polní ulici po laboratorním ošetření.
Obr 11: A další mamut, zde jeho značně rozpadlá pánev.
Obr. 12: Fragment spodní čelisti dalšího mamutího mláděte považujeme za velmi unikátní nález.
Obr. 13: Nalezené kamenné nástroje a úštěpy byly vyrobené z pazourku.
Obr. 14: A opět další mamutí kosti, zde již nachystané, aby mohly být odebrány do sádrového bloku k další laboratorní preparaci.
Nejnovější články
-
05. 11. 2024 Petr Duffek
Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy -
05. 11. 2024
Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě -
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní) -
30. 08. 2024 Michal Bučo - Aneta Krejčířová
Stará Pošta Rousínov -
19. 08. 2024 Lenka Sedláčková
Že by zase ti Římané? -
11. 08. 2024 Michal Bučo-Aneta Krejčířová-David Zima
Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic -
20. 05. 2024 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů -
05. 05. 2024 Lenka Sedláčková
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství… -
28. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Neznámý hrnčíř ze Starého Brna -
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou
Starší články najdete v archivu.