Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

Archeologický výzkum při rozsáhlé rekonstrukci teplovodní sítě v prostoru dnešních Štýřic přinesl další překvapivý objev. Po výzkumu starobrněnského hřbitova ve Vojtově ulici, kde se podařilo odkrýt více jak 200 pohřbů, jsme se na skok přesunuli do ulice Polní, kde zbývalo prozkoumat ještě poslední menší plochu.

Po intenzivní a svým způsobem specifické práci s hrobovými situacemi jsme se tak trochu těšili na zajímavé objevy v souvislosti s brněnským hradem 11. století. Vždyť 2. starobrněnská rotunda nám byla na dohled…

Naše plocha se nacházela v těsné blízkosti staré trasy teplovodu. Ve stěnách tohoto výkopu byla v reliktu dochována raně středověká pec, dále pohřeb koně, jehož podkova, kost kopytní a několik drobných kůstek nohy „vykukovalo“ z profilu, a také několik sídlištních jam… Copak asi objevíme na nové ploše?

Stěna výkopu původního teplovodu naznačovala, že nějaké jamky zde budou. Klasika - převážně jen sídlištní jámy zasypané odpadem (kosti, keramika), několik kůlových jam, které dokládají existenci blíže neurčené stavby a jedna pravěká (?) zásobní jáma. Bylo zřejmé, že druhý den od započetí výzkumu bude plocha dokopaná. Zbývalo vykopat poslední nevelkou jámu a prorýt předpokládanou úroveň paleolitického osídlení pozdních lovců mamutů, které známe z okolních výzkumů a hotovo. Věřím, že zrovna tady žádný mamut nebude.

Se sladkou vidinou brzké odpolední kávy na dvorečku naší firmičky jsem si začala připravovat věci potřebné k dokumentaci. Kluci to musí mít vykopané do půl hodinky, pak rychlá dokumentace, nakreslit profil a hurá na kávičku… Začínám prorývat předpokládanou paleolitickou vrstvu. Hned vedle nás pokládají teplovodní trubky, začínají svářet. V tomhle tropickém počasí chlapy fakt obdivuju. O kousek dál se bagruje. Ještě že tam to máme už prozkoumané, bude stačit jen zkontrolovat profil, zda jsme něco při výzkumu nepřehlédli. Svářeči si potřebují dát přes naši plochu plachtu, ale snad to ještě chvíli vydrží.  Začíná tu být těsno…

„Je tady hrob…“ ozvalo se za mými zády. „Cože?!“, odvětila jsem trochu zděšeně. Koukám na částečně odhalenou lebku. Bude to pravěký hrob, o tom není pochyb. „Ok, vypreparovat, prosím.“ Ach jo, jestli to bude dospělák, bude mít nohy pod profilem, běželo mi hlavou. Nesnáším vylamování kostí z profilu, budeme to muset trochu podkopat, hmm… bezpečnost práce… hmm, to půjde… při bagrování stejně jámu rozšíří a vybagrovat to přeci nenecháme.

Hrobu se ujal náš nejlepší preparátor Ondra. Jdu to zkontrolovat. První odhalené kosti se nezdají být tak úplně v anatomické poloze. Že by pohozený jedinec? Uložen je ale v oválné hrobové jámě, nikoliv v obilnici, kde se pohozené pohřby nacházejí celkem běžně. Koukám na Ondru, jak se pod jeho šikovnýma rukama objevují další a další kosti. Aha, takže skrčenec! Super, tak to tu ještě nemáme!   

Ok, takže pravěký hrob skrčence.  Ale jak starý?  Marně jsem se snažila z paměti vylovit pravěké kultury, které pohřbívaly své zemřelé ve skrčené poloze… Tak asi hlavně v období neolitu, eneolitu, ve starší době bronzové… Z neolitu tu máme v blízkém okolí kulturu s lineární keramikou, v těsné blízkosti pak kulturu s moravskou malovanou, cca 10 m od naší plochy dva žárové hroby kultury jevišovické… To by byla bomba, mít tady birituální pohřebiště lidu jevišovické kultury… Snad bude mít nějakou výbavu, stačila by jedna nádoba… Nemá u sebe nic. V 11.04 má Ondra hotovo. Paráda, máme ještě asi dvacet minut, než na hrob začnou prosvitovat sluneční paprsky. Foto, 3D model, popis, kresba, nivelace, vybrání hrobu. Hotovo. Mamuta jsme nenašli. Jsem celkem ráda.

Pohřeb beru rovnou do práce a dávám na stůl antropoložce Kristýně… Aniž bych ji stihla dát vědět, že tu pro ni mám jednu expresní zakázku, přichází mi zpráva, zda už je kostra v práci a může se na to vrhnout… Záhy dostávám podrobnou základní antropologickou analýzu, která nám v rámci možností kosterní antropologie může alespoň trochu osvětlit podobu a životní osudy námi objeveného jedince. Zmíníme však jen to nejdůležitější a nejzajímavější.

Biologické pohlaví jedince bylo na základě nemetrických i metrických znaků vyhodnoceno jako ženské. Ženskému pohlaví nasvědčovaly i přítomné poporodní změny na pánevních kostech, které svědčily o prodělaném porodu. Dožitý věk jedince byl vyhodnocen na základě obrusu zubních korunek na 45 a více let, což značilo vyzrálý věk v době úmrtí. O vysokém dožitém věku vypovídaly i četné degenerativně produktivní změny v oblasti páteře, které jedinci musely způsobovat bolest a sníženou pohyblivost páteře. Tělesná výška byla stanovena na základě délky holenní kosti z levé strany na 150,7 cm (± 4,11 cm).

Důkazy o náročnosti života v pravěku ukazují nalezené patologie na kostře. Na horní straně očnic byla pozorována porotická cribra orbitalia, která souvisí s anemickými změnami v organismu. Anémie neboli chudokrevnost může být způsobena nedostatkem červeného masa v jídelníčku, vysokými ztrátami krve i poruchami tvorby červených krvinek. Její výskyt byl taktéž potvrzen ve spojitosti s hladověním.  Na čelistech jedince byly pozorovány intravitální ztráty minimálně 13 zubů.

Na stehenních kostech byly zjištěny také indikátory pracovního stresu, jako jsou hyperplatymerie a pilasterismus. Tyto patologie jsou nejčastěji způsobeny nadměrným namáháním svalů, například při stoupání do strmých kopců nebo při nošení těžkých břemen.

Náš záhadný skrčenec tedy byla žena, matka, z našeho pohledu malého vzrůstu, spíše štíhlé, ale relativně svalnaté postavy. Dožila se na svou dobu úctyhodného věku – více než 45 let. Vyzrálý věk však s sebou přináší i jisté zdravotní obtíže - žena trpěla bolestmi zad a již za svého života prodělala ztrátu většího množství zubů.

A pokud se nám podaří zajistit další, pro nás poněkud nadstavbové analýzy, které by například mohly poodhalit kulturní příslušnost této ženy (radiokarbonové datování C14), případně izotopovou analýzu stravy, na jejímž základě je možné studovat výživu daného jedince a prostředí, z něhož pocházely jeho potravní zdroje, dáme určitě vědět.

Popisky k obrázkům:

01 Záhadný hrob skrčence z ulice Polní v Brně.

02-03 Preparace hrobu.

04 Pohled na plochu v závěru výzkumu. Alespoň v době obědové pauzy stavby tu byl trochu klid…

05-07 Pravěký hrob skrčence z ulice Polní v Brně.

08 Nálezy získané ze zásypu hrobu.

09 Poporodní změny pod kloubní plochou na fragmentech pánevních kostí.

10 Obratel s kompresí spongiózní kosti v oblasti těla a postupná deprese výšky těla.

11 Degenerativně-produktivní onemocnění spondylóza (drobné osteofyty) na těle bederního obratle, které bylo pozorováno v hrudní a bederní části páteře.

12 Na pažní kosti byla pozorována varieta foramen olecrani, která se projevuje jako perforace fossa olecrani. Tato varieta se častěji vyskytuje u gracilních jedinců.

13 Porotická cribra orbitalia ve stropě pravé očnice, která souvisí s anemickými změnami v organismu.

14 V lambdovém švu na lebce byly pozorovány vmezeřené kůstky zvané ossiculum suturae lambdoidea. Tato varieta vzniká díky nadpočetným osifikačním centrům.

15 Degenerativní změny byly taktéž pozorovány v oblasti drsnatiny pravé vřetenní kosti (tuberositas radii sin.).