Záchranný archeologický výzkum na ulici Žabovřeská
Od února letošního roku naše společnost Archaia Brno z.ú.
provádí záchranný archeologický výzkum při velké stavební akci v
Brně na ulici Žabovřeská. Jedná se o stavbu I/42 Brno, VMO
Žabovřeská I- etapa II. Konkrétně se jedná o přeložení tramvajové
trati a rozšíření vozovky. Výzkum je rozdělen na dvě části, na
jižní kde se nacházela osada Kamenný Mlýn a severní kde se
nacházely mladší tovární provozy.
Jižní plocha ZAV se nachází na místě bývalé osady Kamenný mlýn. Ta
vznikla až v 19. století kolem původně středověkého mlýna,
připomínaného poprvé roku 1366 jako pustý. Mlýn patřil vždy k
Žabovřeskám a s nimi se roku 1468 dostal do vlastnictví
kartuziánského kláštera v Králově Poli. Roku 1785 stály u mlýna jen
2 chalupy. Roku 1834 už zde stálo 9 domů, které byly seskupeny
podél úzké cesty spojující Žabovřesky se Starým Brnem. Osada měla
výčepní právo a existoval zde hostinec. Roku 1860 koupilo Kamenný
mlýn město Brno a v roce 1869 uzavřelo smlouvu o stavbě vodovodu s
parním pohonem s londýnským podnikatelem Thomasem Doowerem. Ten se
zavázal zajistit Brnu dostatek čisté vody a zbudoval vodovod, který
čerpal vodu ze Svratky nad Kamenným mlýnem. Stavba byla dokončena v
roce 1874 a Doowerův vodovod zásoboval město až do roku 1902, kdy
koncesi převzalo město. Roku 1911 se zde uvádí výroba lihovin. Do
konce 19. století vznikla souvislá a zahuštěná drobná zástavba
celkem asi 30 domů podél cesty pod skalnatým srázem Wilsonova
(Císařského) lesa. Stavebně měla spíše charakter dělnické kolonie.
Obyvateli byli téměř výlučně Němci, což se stalo roku 1898 důvodem
pro vyčlenění z českých Žabovřesk a utvoření samostatné obce. Roku
1919 byl Kamenný mlýn připojen k Brnu. Roku 1927 byl katastr opět
přičleněn k Žabovřeskám. Zástavba Kamenného mlýna zcela zanikla při
výstavbě nové levobřežní komunikace z Pisárek do Komína a Bystrce v
70. letech minulého století. Dnes území náleží ke katastru Pisárek.
Zachovala se jen malá kaplička nad tramvajovou tratí.
Prvním podnikatelem, který zde působil byl Aristide Doret, tento
belgický podnikatel provozoval v Brně od roku 1846 výkonný parní
mlýn na brněnském předměstí Křenová 69. Dále roku 1851 postavil
budovu pro textilní provoz na ulici Nadační č. 5 (dnešní Přízová
areál býv. Vlněny- budova zbořena 2016). V Kamenném mlýně chtěl
zřídit apretovnu vlněného zboží, proti přeměně mlýna na apretovnu
se postavila městská rada a cechy postřihovačů i pekařů, nicméně
Doret roku 1851 jednoduché tovární oprávnění získal a následně
požádal o úřední zkoušku nového parního stroje pro svůj podnik.
Roku 1856 se však A. Doret uděleného továrního oprávnění
vzdal.
Roku 1857 zde vznikla textilní továrna A. F. Schwaba a synů v
bývalém mlýně a patrně později vznikly i tovární budovy na severní
ploše výzkumu, kam byl později provoz přesunut. Schwab požádal 1857
udělení jednoduchého továrního oprávnění k apretaci vlněného zboží
pro Kamenný Mlýn, a to také dostal. Roku 1865 byla firma zapsána do
nového obchodního rejstříku a roku 1868 se spojil apretérem J.
Kusým do veřejné společnosti „Apreturanstalt Kusy et Schwab“. Již
roku 1870 se však rozešli a roku 1873 zapsal firmu jako „Brüder
Schwab“ do obchodního rejstříku. Roku 1886 byla firma přejmenována
na „August Schwab und Söhne“. Po úmrtí A. F. Schwaba v roce 1893 se
jediným majitelem stal syn Karl Franz, po jeho smrti pozůstalí
zastavili provoz a k roku 1927 byla firma vymazána z obchodního
rejstříku. Roku 1945 byla při přechodu fronty továrna poškozena,
ale v roce 1946 byla výroba obnovena Ivanem Pánkem. V roce 1948
byla továrna znárodněna a sloučena pod Mosilana n.p. Následně zde
byla po roce 1959 provozována papírna a také Střední odborné
učiliště. Budovy byly strženy při přípravných pracích pro rozšíření
tramvajové trati v roce 2015.
ZAV na severní části výzkumu při budování nového kolejiště
tramvaje, zachytil mladší tovární budovy (hlavně obvodové základové
zdi) z konce 19. století, a to včetně původních cihelných podlah.
Dále byly zachyceny jímky zasypané patrně po 2. světové válce.
Bohužel nejstarší části továrny se zemní práce prozatím
vyhnuly.
V jižní části výzkumu v prostoru bývalé osady Kamenný Mlýn byly
předstihově pro ZAV odkryty plochy pro nové kolejiště tramvaje.
Zachycena byla východní část hospodářské budovy mlýna, v podstatě
to co zbylo po demolici v 70. letech 20. století. Jde o obvodové
zdivo budovy včetně části vstupu ze severu a vnitřních příček. V
rámci budovy byla doložena minimálně jedna přestavba místností.
Budova je zachycena na mapách z roku 1826. K budově byla na severu
přizděna mladší mohutná kamenná opěrná zeď se vstupem do štoly.
Dále na severu opěrná zeď přiléhala k jižní obvodové zdi domu,
rovněž zachycené na plánu z roku 1826. Z domu se podařilo
zdokumentovat schodiště do sklepa, náběhy na klenby sklepa, úroveň
podlah přízemí a v exteriéru úroveň dlažby dvora. Dále na severu se
nachází mladší zástavba.
Celá situace bude po dokončení dokumentace předána stavbě a my se
začneme soustředit na výkopy nové kanalizace, které povedou skrze
dnes zasypaný mlýnský náhon a budovu bývalého mlýna, ten se dnes
nachází pod vozovkou. O dalších nálezech vás budeme dále
informovat.
Nejnovější články
-
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I) -
19. 11. 2024 Petr Duffek – Aleš Kuchař
Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici -
06. 11. 2024 Zdeňka Nerudová (Moravské zemské muzeum) - Lenka Sedláčková
Mamutí ráj v Brně -
05. 11. 2024 Petr Duffek
Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy -
05. 11. 2024
Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě -
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní) -
30. 08. 2024 Michal Bučo - Aneta Krejčířová
Stará Pošta Rousínov -
19. 08. 2024 Lenka Sedláčková
Že by zase ti Římané? -
11. 08. 2024 Michal Bučo-Aneta Krejčířová-David Zima
Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic -
20. 05. 2024 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů -
05. 05. 2024 Lenka Sedláčková
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství… -
28. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Neznámý hrnčíř ze Starého Brna -
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie
Starší články najdete v archivu.