Tasovské kostely 2

Městečko Tasov je širší veřejnosti známo především díky Jakubu Demlovi (a jeho dílu, jehož je autor textu ctitelem), který se zde narodil, prožil větší část svého života, kde zemřel a je pochován na starém hřbitově při kostele sv. Petra a Pavla. Právě farní kostel sv. Petra a Pavla je dnes jediným tasovským kostelem. Až do roku 1785, kdy byl zbořen, však měl Tasov ještě kostel sv. Václava. Ten byl dle ikonografie románský, stával v jižní části městečka. Z jeho vyobrazení na prospektu městečka k roku 1783 víme, že měl půlkruhovou apsidu, obdélnou loď s dvojicí oken a v západním průčelí věž osazenou zřejmě sdruženými okny. Kostel sv. Petra a Pavla je teoreticky stavbou z přelomu 13. a 14. století, první písemná zmínka o něm však je až z roku 1350. Z původní stavby se dochoval dlouhý presbytář zaklenutý původně křížovou klenbou, o jejímž řešení nám napovídá systém opěráků. Tato původní klenba byla při přestavbě kostela v letech 1728 až 1730 nahrazena klenbou valenou, zároveň došlo k přezdění vysokých gotických oken (původní křížová klenba snad v té době měla být pobořená, viz Kratochvíl 1907, 431). Tehdy zanikla i původní loď, na jejímž místě byla vystavěna barokní novostavba, již doplnila mohutná věž předsazená západnímu průčelí. Stavební akci organizoval a financoval tehdejší majitel panství hrabě Josef Paar. Při této přestavbě zanikla také zvonice. Její výstavba bývá kladna do 14 nebo 15. století (Kuča 2008, 446-447). Jistě víme, že do ní byly roku 1594 zakoupeny hodiny pro orloj (Kuča 2008, 446-447). Stáří zvonice pak také dokládá zvon z roku 1483 (na zvonu je nápis „Haec campana magistrum andream de hradeczjohannes de meziricz aen ano domini MCCCC octuagesim tertio“ Kratochvíl 1907 433). Ze zvonice jsme znali až donedávna pouze lomený portál (a možná jsme si to ani neuvědomovali) osazený v severní části ohradní zdi starého hřbitova, o němž lze uvažovat jako o práci sklonku 15. století. To se změnilo výzkumem profesora Josefa Ungera, který (výzkum) odkryl i půdorys vlastní průjezdné věže. Je patrno, že věž měla přinejmenším dvě stavební fáze. Zvonice zřejmě byla vystavěna jako součást opevnění kostela na sklonku 15. století, tak jak to známe např. z nedaleké Velké Bíteše. V této době se kostely na Moravě opevňovaly pod dojmem hrozby tureckého vpádu, když měly sloužit jako refugia. Předpokládá se, že v Tasově stály již od jeho lokace kostely dva. Kostel sv. Václava, o němž byla řeč, je považován za původní kostel sloužící farníkům z městečka. Druhý kostel, jenž byl objeven ve hmotě fary nacházející se severně dnešního farního kostela sv. Petra a Pavla je někdy považován za kostel vlastnický (Kuča 2008, 445) – k roku 1233 až 1240 známe Záviše s bratrem Budislavem, k roku 1234 Mladotu a k rokům 1237 až 1245 Bohuše a jeho bratry Budiše, Unku, Benedu a Bluda z Tasova (Hosák 2004, 56; Kuča 2008, 445; Kratochvíl 1907, 417; Unger 2014, 133). Někdo z nich byl zřejmě stavebníkem nejstarších tasovských kostelů, ať v té nebo oné funkci. Zmíněnému vlastnickému kostelu se přičítá zasvěcení sv. Jiří (Jokeš 2011, 93), což bychom nepokládali za až tak jisté, a to v souvislosti se zasvěcením nového kostela (který jej nahradil) sv. Petru a Pavlu. Tento vlastnický kostel byl odkryt výzkumem v letech 2008 až 2010, kdy se navíc ukázalo, že kostelu předcházela rotunda (Unger 2014). Víme tedy, že již v polovině 13. století v Tasově existovaly dva kostely. Po jistou dobu však zde stály kostely dokonce tři. Sv. Jiří, jehož funkci převzal nový kostel sv. Petra a Pavla, přežíval až do 16. století, kdy je k roku 1551 uváděn jako pustý (Jokeš 2011, 93). Sv. Petr a Pavel, který se stal farním nejpozději k roku 1350 a sv. Václav, jenž je v letech 1440 a 1561 zmíněn také jako farní (Kuča 2008, 447). Ke kostelu Sv. Petra a Pavla pak zřejmě lze vztáhnout zprávu k roku 1345, kdy je v Tasově zmiňován děkanský kostel. Díky tasovské aktivitě profesora Ungera (např. Unger 2011; 2014) se nám tak vyjevil další kamínek dotvářející mozaiku poznání tasovských kostelů. Vyvrcholením dosavadní činnosti pana profesora pak bude kolokvium „Nové objevy církevní architektury na jižní Moravě“ spojené s výstavou o tasovských výzkumech, které se uskuteční v Tasově na sv. Jiří (naše společnost je spolupořadatelem).

Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint); Jokeš, P. 2011: Farní organizace na středověké západní Moravě; Kratochvíl, A. 1907: Vlastivěda moravská. Velkomeziříčský okres; Kuča, K. 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. Díl, Str – U; Unger, J.: Čtyři roky antropologicko-archeologického výzkumu v Tasově u Velkého Meziříčí. Anthropologia integra 2, 2011, s. 27–34; Unger, J. 2014: Tasovská rotunda, VVM LXVI, č. 2, 131-137.

Poznámka: text Tasovské kostely byl publikován na tomto místě 30. 6. 2009.