Špilberk - veřejná zeleň

V souvislosti s hloubením výkopů pro závlahový vodovod a veřejné osvětlení při Rekonstrukci parku NKP Špilberk – III. etapa se ve IV/IV roku 2002 uskutečnil záchranný archeologický výzkum. Zkoumaná lokalita se nachází na jižním, východním a severním svahu Špilberka. Geomorfologicky se lokalita nachází na jižním, východním a severovýchodním svahu hradního kopce. Podloží je tvořeno sprašovou návějí, která nasedá na skalní podklad. Nadmořská výška daného prostoru se pohybuje v rozmezí 235 až 265 m n. m. Při zemních pracích byly dohledovány a následně dokumentovány vybrané části výkopů sítí.
V polovině 19. století se zrodila myšlenka osázet doposud holý hradní kopec vegetací a založit tak velký městský veřejný park. Návrh na zřízení sadů pod Špilberkem přednesl nově zvolený starosta Christian d´Elvert 16. června 1861 a o měsíc později již předložil návrh projektu od Antonína Šebánka, hlavního zahradníka Lužánek. V září téhož roku bylo započato se zemními pracemi a osazováním svahů, zároveň započala i výstavba promenádních cest. Při úpravách špilberského kopce bylo přemístěno 3 792 kubických sáhů zeminy, zbouráno 264 kubických sáhů zdiva. Celkem bylo zplanýrováno 1 360 čtverečných sáhů a upraveno 1 992 čtverečných sáhů cest (Černoušková – Menšíková 2001).
Všechny dohledované výkopy zasáhly, respektive protnuly sprašové podloží. Výkopy nenarušily žádnou situaci, kterou by bylo možno přiřadit středověku nebo novověku. Pouze místně byla dokumentována souvrství upravující neidentifikované sníženiny. Jejich datace spadá do období budování parku po polovině 19. století (viz výše). Vždy se jednalo o úpravy provázející budování komunikační sítě. Na severovýchodním svahu pak byl zachycen nad hranicí parcel 763 a 764 cihlový, valeně zaklenutý odpadní kanál. Dle analogií z města Brna jej lze časově přiřadit do období baroka, případně klasicismu. Jako nejzajímavější se jevily odkryté pozůstatky základového zdiva skarpy barokního opevnění v prostoru při bastionu Hlídka 1. V obou případech se jednalo o mohutnou zeď smíšené kamenocihelné konstrukce dosahující šířky 2,5 m. Zdivo bylo spojováno kvalitní bílou vápennou maltou. Jeho lokalizace zcela odpovídá situaci zachycené dobovými plány.
Lze tedy konstatovat, že výkopy sítí, pokud pomineme dvojí proražení základů barokního opevnění, nezasáhly žádnou archeologickou situaci.
Literatura a prameny:
Černoušková, D. –Menšíková, M. 2001, Park na Špilberku, Brno v minulosti a dnes 15, 191 – 212.
Merta, D. 2002, Brno – Špilberk, rekonstrukce III. etapa, nálezová zpráva č.j. 62/02 v archivu Archaia Brno o.p.s..