Brno - Kartuziánský klášter

V souvislosti s výstavbou nového posluchárenského komplexu FEI VUT Brno v areálu bývalého kartuziánského kláštera na Božetěchově ulici v Brně-Králově Poli proběhl ve dnech 7.8.–24.10.2001 na této lokalitě záchranný archeologický výzkum.
Časová škála osídlení této lokality je značně rozsáhlá. První lidské aktivity jsme zde zaznamenali již v kultuře našich prvních zemědělců – v kultuře s lineární keramikou, kterou na našem území datujeme do období neolitu (mladší doby kamenné) mezi roky 5700/5500 – 5000/4900 př. n. l. Toto období zde zastupují dva hliníky v jejichž výplních byly nalezeny zlomky typických kulovitých nádob se zataženým okrajem a s lineární výzdobou doplněnou tzv. notovými značkami a nehtovými vrypy (a to i uprostřed linií) – stupeň IIa, ale i s výzdobou pásky vyplněné vpichy – stupeň IIb. V období mladšího neolitu (±4700/4500-±3900-3800), usazuje se na lokalitě lid kultury s moravskou malovanou keramikou (nálezový celek se dá připsat II stupni MMK).
Další sídelní horizont reprezentuje na této lokalitě únětická kultura, jakožto zástupce nové dějinné epochy – doby bronzové. Pozůstatky tohoto osídlení můžeme rámcově datovat mezi léta 2000 – 1600 př.n.l. Z nálezové situace lze vypozorovat pozůstatky kůlového nadzemního domu a typické zásobní jámy s podhloubenými stěnami.
Následující osídlení zde v podobě zahloubené chaty (tzv. zemnice) zanechal v období před přelomem letopočtů lid nesoucí kulturu Keltů (mladší doba železná – laténská). Jedná se o typickou laténskou zemnici se dvěma kůly pro vaznici ve středu kratších stran objektu.
Další činnost v této oblasti pak byla vyvíjena až o několik století později, v období středověku, kdy Moravský markrabě Jan Jindřich (bratr Karla IV.) zde založil kartuziánský klášter. Roku 1369 nejdříve povolal z dolnorakouského Gamingu Gottfrieda z Anasu a ustanovil ho rektorem kláštera „Cella Trinitatis“, k němuž vydal 13.8.1375 zakládací listinu. Po smrti zakladatele potvrzuje nadaci markrabě Jošt. Ihned po založení kláštera se začalo s výstavbou konventního chrámu sv. Trojice. Za husitských válek byl klášter zpustošen a
r. 1428 byl z něho dokonce veden neúspěšný útok proti Brnu. Roku 1468 pak vtáhl do Brna král Matyáš a jeho vojsko vyplenilo klášter tak, že po celém řádu bylo třeba uspořádat sbírku na jeho obnovu. Další vojenské události se dotkly kláštera za třicetileté války. Roku 1619 obsadila klášter stavovská vojska a zcela jej vyplenila. Švédové pak vydrancovali klášter v září roku 1642 a roku 1645 si toto místo zvolil za hlavní stan generál Torstenson při velkém obléhání Brna. 18.1.1782 navštívila klášter císařská komise a přečetla všem členům rozpouštěcí dekret. Po převzetí kláštera vojenskou správou započaly rozsáhlé stavební úpravy a adaptace, v letech 1871-1887 postihly např. stavební úpravy dvůr bratří a narušily uzavřenost klauzurního dvora tak, jak ji známe dnes.