Anotace

Paul Mitchell - Doris Schön: Hofburg Wien. Gozzoburg Krems. Funktion und Bedeutung von Stadtburgen..
(Hofburg ve Vídni a Gozzoburg v Kremži. Funkce a význam městských hradů)

Příspěvek srovnává dva velmi významné středověké městské hrady v Rakousku a pojednává o jejich vojenském významu a vztahu k městskému opevnění.

Zdeněk Měřínský – Miroslav Plaček: Opevnění moravských středověkých měst, jejich počátky a další vývoj.

Problematika počátků opevnění moravských středověkých měst. Časové horizonty, archeologické doklady a otázka jejich datování, písemné prameny a jejich kritika. Rozdíly mezi zeměpanskými městy první a druhé kategorie a městy poddanskými či věnnými. Městská práva a opevnění. Další vývoj městských opevnění v předhusitském období. Vliv husitských válek na městské fortifikace a jejich proměny ve 2. a 3. třetině 15. věku. Nástup nových trendů v opevňovací technice na počátku renesance.

Zdeněk Měřínský: Opevnění města Jihlavy.

Počátky města a jeho opevnění, doklady archeologické a prameny písemné. Další zdokonalování během 14. – 15. věku a vliv válečných událostí na něj. Přepadení Jihlavy v r. 1402 a jeho zobrazení na nejstarší městské vedutě v minoritském klášteře. Pohusitské období a městské opevnění.

Jana Krejsová: Obléhání měst ve středověku

Obléhání středověkých měst se převážně rekonstruuje na základě výpovědí ikonografických a písemných pramenů. Takto lze sestavit postup obléhání městské pevnosti s použitím dobové vojenské techniky, která byla velmi různorodá a v průběhu 13.-15. století se dynamicky proměnila. Záznamy o ní se dochovávají např. v městských knihách. Na druhé straně stojí velmi sporadické archeologické prameny. Těžko hájitelný okruh kolem městského opevnění, který lze spojit s dostřelem použité obléhací techniky, lze rekonstruovat na základě dochovaných palebných postavení a obléhacích poloh v blízkosti hradů. Nejstálejším a velmi důležitým doplňkem používaným při obléhání hradů byl žebřík vedle mohutných obléhacích strojů nebo těžkých palných zbraní.

Václav Kolařík a kol.: Vrcholně středověká fortifikace města Brna ve světle archeologických pramenů

Více než dvacet let trvající působení záchranné archeologie v Brně přineslo řadu důležitých poznatků týkajících se městské fortifikace, bohužel dosud nevyužitých (v rámci možností) k vyjádření jejího komplexního vývoje a podoby. Patrně z důvodu mininálního dochování nadzemních částí brněnských hradeb do dnešních dnů, a tím způsobené „neatraktivnosti“ tématu, nebyla provedena ani základní archivní rešerše, popř. zpracování ikonografického materálu.
Právě absence nadzemních částí hradeb v Brně nutí věnovat zvýšenou pozornost archeologicky zjištěným informacím, které mohou tuto ztrátu částečně nahradit. Archeologickým výzkumem již byly dotčeny veškeré součásti středověkého městského opevnění. Většina záchraných akcí je malého rozsahu a umožňuje především vymezení přesného průběhu hradby. Zvláště v posledních letech však některé rozsáhlejší výzkumy přináší podrobné informace o konstrukci a podobě městské fortifikace.
Obecně můžeme říci, že archeologické výzkumy již dnes velkou měrou přispěly k poznání městského opevnění. Proto jejich zpracování a vyhodnocení může být důležitým krokem nejen k poznání jeho samotného, ale také důležitou oporou pro obecnější závěry, týkající se vzniku a vývoje města Brna.

Rudolf Krajíc: Tábor – hrad a opevnění v 13. století. (Nové příspěvky archeologie k poznání nejstarších středověkých dějin města.)

Příspěvek shrnuje nové archeologické poznatky o podobě a stavebním vývoji táborského hradu (národní kulturní památky) a městského opevnění ve 13. století a porovnává je se vzhledem v mladších historických obdobích (zvl. v 15. století).
Na základě hmotných dokladů se zabývá historickými událostmi, které souvisejí s osidlováním táborského ostrohu v průběhu 13. století.

Peter Kováčik - Jozef Moravčík – Mikuláš Schön – Ján Zachar: Stredoveké opevnenie Žiliny.

Významné kráľovské město, oporný bod Uhorského štátu na severozápadnom Slovensku opevnené len priekopou? Potvrdia i najnovšie archeologické výzkumy reč písomných prameňov?

Nikolaus Hofer: Sichtbare und unsichtbare Mauern – bauhistorische und archäologische Erkenntnisse zur mittelalterlichen Stadtbefestigung von Krems an der Donau, Niederösterreich
(Hradby viditelné i neviditelné – stavebně historické a archeologické poznatky o středověkém opevnění města Krems an der Donau (Kremže) v Dolním Rakousku.)

Bezmála po deseti letech od prvního stavebně archeologického zhodnocení městského opevnění v Krems an der Donau nastal nyní čas kriticky přehodnotit tehdejší zjištění o podobě a vývoji středověkého systému opevnění. Archeologické terénní práce a stavební průzkumy v uplynulých letech poskytly nové indicie a dřívější hypotézy částečně potvrdily, ale částečně i vyvrátily. Tento příspěvek porovnává novou pramennou základnu s dosavadním stavem výzkumu.
Záchranné archeologické výzkumy a stavební průzkumy prováděné v roce 2005 v prostoru dřívějších městských hradů Gozzoburg a Herzogshof nastolily především nové otázky ohledně starších předchůdců dnes ještě viditelného pozdně středověkého městského opevnění. Naproti tomu maloplošný průzkum v prostoru dřívějšího spolkového konviktu přinesl nové poznatky o parkánu a příkopu z poslední stavební fáze, které v současném obrazu města již téměř nejsou rozeznatelné. Tyto nálezy jsou doplněny stavebními zjištěními v průběhu projektu sanace městských hradeb v letech 1999-2001. Celkově tak poslední výzkumy výrazně přispěly k obohacení obrazu o středověkém opevnění zeměpanského města Krems.

Vladislav Razím: K počátkům městských opevnění.

Autor se pokouší o shrnutí problematiky počátků městských opevnění v českých zemích a v Rakousku, s důrazem na společné a rozdílné znaky (se zvláštním zřetelem na Hainburg). Vychází přitom ze stavebně historického průzkumu, písemných pramenů a odborné literatury. Cílem je vymezení základních tezí, které by měly být podrobeny diskusi a které by měly pomoci k nasměrování dalšího výzkumu této problematiky.

Martin Tomášek: Vývoj a podoba opevnění středověkého královského města Čáslavi.

Středověké královské město Čáslav bylo obehnáno hradbami během druhé poloviny 13. století. Poprvé se o něm písemné prameny zmiňují nepochybně k roku 1307. Dodnes patří ca. ze 2/5 dochované středověké opevnění k těm velmi dobře dochovaným. Jeho rekonstrukce v 70. letech jej sice značně pozměnila, ale na druhé straně umožnila realizovat v hradebním pásmu archeologicky dokumentované statické sondy. V 90. letech bylo v hradebním pásmu realizováno několik záchranných archeologických výzkumů, které mimo jiné odhalily dosud neznámé základy nárožní hradební věže v jeho severovýchodním rohu. Jistě pozoruhodná je také diskuse o stavební podobě tzv. Žižkovy branky a existenci šíje, spojující snad až na práh novověku ostroh čáslavského Hrádku (přemyslovského správního hradu) a středověké královské město. Záchranné archeologické výzkumy pozměnily také naše představy o podobě minoritského kláštera, který přiléhal k hradbám a podobně.

Gabriel Lukáč - Marián Uličný - Peter Harčár: Doterajšie výsledky archeologického výskumu mestského opevnenia v Prešove.

V rámci komplexnej rekonštrukcie Hlavnej ulice v Prešove boli stavebnými prácami porušené murované konštrukcie mestského opevnenia v polohách bývalej Hornej a Dolnej mestskej brány. Následný archeologický výskum bol obmedzený jestvujúcimi sieťami a funkčnou vozovkou.
V polohe Dolnej brány sa podarilo pozdĺžnou sondou zachytiť etapovitý vývoj komplexu brány. Najstarším prvkom bola obvodová hradba s bránovou vežou. K veži bolo v dvoch etapách pribudované predbránie s funkciou mosta a polygonálny barbakan. Výskumom zachytené murivá však boli už šírkovo redukované obytnou zástavbou z prelomu 18. a 19. storočia. Väčšia časť komplexu bola pod vozovkou a výskumu nebola prístupná.
Výkopmi pre inžinierske siete boli čiastočne porušené aj murivá Hornej mestskej brány. Vo výkopoch boli dokumentované kamenné murivá obvodovej hradby, parkanového múru, predbránia a čiastočne aj konštrukcie mosta.

Petr Starec: Pražské podhradí, Stavebník: neznámý (Příspěvek k vývoji fortifikace v pravobřežní sídlištní aglomeraci)

Archeologické výzkumy prováděné od 90. let 20. století v ulici Na Příkopě v Praze, zejména v souvislosti s výstavbou „Kolektoru Příkopy“ znovu objevily pro pražskou archeologii strouhu „...kterúž voda dešťová vuokol jich města s obú stranú do Vltavy běží nebo teče“, jež se stala součástí hranic nového městského založení, jímž bylo Nové Město pražské odděleno od nynějšího Starého Města. Další následující výzkumy v této oblasti na přelomu 20. a 21. století přinesly nové poznatky o tomto existujícím fenoménu v širším staroměstském sídelním prostoru, které umožnily revidovat dosavadní závěry o stáří a účelu tohoto díla. Příspěvek se zaměřuje na datování a trasování příkopu a na jeho úlohu v pravobřežní sídelní aglomeraci, v níž může být součástí staršího fortifikačního systému.

Petr Kočár - J. Hlaváč - P. Pokorný - K. Kubečková: Environmentální výzkum vrcholně středověkého městského opevnění v Plzni, Pražské ulici.

Příspěvek informuje o komplexním environmentálním výzkumu zaniklého vrcholně středověkého příkopu v Plzni - Pražské ulici. Provedené analýzy - makrozbytková, pylová, malakologická a diatomární, napomohly sledovat environmenální aspekty zániku městského opevnění. Diatomární analýza poskytla cenné informace o postupném zhoršování kvality protékající vody v příkopu. Makrozbytková a pylová analýzy poskytly možnost sledování sukcese rumištní vegetace a tím i rekonstrkce intenzity a charakteru lidských aktivit v okolí studovaného objektu.

Radek Široký - Ladislav Kaiser - Petr Kočár - Karel Nováček: Opevnění města Plzně ve středověku

Příspěvek prezentuje přehled současného stavu poznání středověkého opevnění královského města Plzně v západních Čechách. Vychází z nových archeologických a stavebně historických výzkumů provedených v posledních letech. Díky překotnému vývoji Plzně v 19. a 20. století se z městských hradeb dochovala jen torza, poznání celku je možné jen na základě dlouhodobého systematického výzkumu. V současné době je identifikována základní topografie středověkých hradeb a objasněno rámcové datování stavebních fází.

Martin Bóna – Peter Barta - Michal Šimkovic – Peter Glos: Neskorostredoveké pevnenie města Sabinov

Príspevok prináša aktuálne poznatky o charaktere, rozsahu zachovania a význame mestského opevnenia slobodného kráĺovského mesta Sabinov, a to na základe posledného architektonicko-historického výskumu. Výskum v súlade s najnovším archívnym bádáním (PhDr. M. Bodnárová) potvrdil vznik opevnenia na sklonku 15. storočia a upresnil jeho povodn[ podobu. Na základe doterajších poznatkov opevnenie pozostávalo z hradobného múru členeného pravidelne rozmiestnenými polvalcovými předstupujícimi vežami a dvomi hranolovými bárnovimi vežami s predbrániami. Dodnes sa najlepie zachovala južná linia opevnenia s takmer kompletne stojacimi a autenticky zachovanými piatimi vežami a zvyškami niektorých dalších veží. Predprseň hradovného múru jako aj jednotlivé podlažia veží boli členené štrbinovými stiel´námi určenými pre ručné palné zbrane. Jednotlivé podlažia veží boli delené trámovými stropmi, pričom pristup do veží viedol z priebežnej ochodze priĺahlých úsekov hradobného múru. Miera zachovania a hodnoty tejto pamiatky ju zaraduje medzi najautentickejšie zachované zvyšky stredovekých mestských fortifikácií na území Slovenska.

Ivan Staník: Stredoveké mestské opevnenie Trnavy

Počiatky výstavby stredovekého mesta Trnavy, ktorá získala mestské privilégiá v roku 1238, súvisia s výstavbou prvej stavebnej etapy mestského opevnenia. Tvorili ju murované štvorpodlažné hranolové veže z tehlového škárovaného muriva vzájomne pospájané zemnými valmi a obohnané vodnou priekopou.Dosahovalo dĺžku 3 km a obkolesovalo plochu o rozlohe 56 ha. V druhej etape, asi v priebehu 13. a 14.storočia postupne vystavali murované hradby a doplnili opevnenie o ďalšie dovnútra otvorené hranolové veže. Príspevok sa zapodieva jednotlivými typmi veží, brán, hradieb, strielni a iných detailov po stránke tvarovej a konštrukčnej ako aj použitým stavebným materiálom a technológiou výstavby. Mestské hradby v Trnave predstavujú nielen najstaršie, ale aj v najväčšom rozsahu zachované mestské opevnenie na Slovensku.

András Végh: The Developmemt of Fortifications of Buda from the Foundation till the End of the 16th Century

.... The history of the medieval city of Buda (Ofen in German) comprises the life and events of three hundred years. Both the beginning and the end were the outcome of decisive events: two crushing military defeats of the Kingdom of Hungary in 1241 and 1541, which exerted a distinctive influence on both the foundation and the destruction of the city. The most significant signs of theese historical events are the fortifications of the city.
This article tries to sketch a picture based on the archaeological observation of the recent decades, which has basically altered the image of the ’medieval’ town walls. Special attention has been given to the changes through which a Turkish fortress was developed from the medieval town.

Elfriede Hannelore Huber: The "Augustinerturm" – a tower of Vienna`s medieval fortifications
(„Augustinerturm“ – jedna z věží středověkého městského opevnění Vídně)

Při záchranném výzkumu prováděném v souvislosti se stavebními pracemi v prostoru u Hofburgu poblíž „Albertiny“ objevili archeologové ze společnosti „FORSCHUNGSGESELLSCHAFT WIENER STADTARCHÄOLOGIE“ jednu z věží středověkých vídeňských městských hradeb spolu s příkopem. Tato věž byla součástí prvního velkého opevnění Vídně, jehož výstavba byla financována z části výkupného za anglického krále Richarda I, Lví srdce. Stavební práce na hradbách a věži započaly koncem 12. století a ukončeny byly v polovině 13. století.
Věž zabírá široký prostor mezi bránami Kärntnertor a Burgtor a představuje jedinou dochovanou část středověké obvodové hradby. Z věže zůstaly zachovány 11 m hluboké základy. Budovy stojící nad těmito základy byly zbourány během rozšiřování opevnění po velkém tureckém obléhání v roce 1529. Jedná se o nejstarší samostatnou a především jedinou profánní stavbu ve Vídni z období Babenberků.
Zvláštní pozornost zasluhuje sekundární využití zmíněné stavby. Přibližně 200 let byla věž využívána mnichy z nedalekého augustiniánského kláštera jako latrína. Listina z roku 1354 se zmiňuje o tom, že klášter požádal vévodu Albrechta II a město Vídeň o svolení postavit na obvodové hradbě věž, která měla obsahovat prevéty. Tato stavba se zřejmě nikdy neuskutečnila; místo toho bylo pravděpodobně mnichům umožněno používat sousední věž opevnění.

Mario Schwarz: Befestigungsanlagen im urbanistischen Konzept von Stadtgründungen Premysl Ottokars II. (1252-1278) mit besonderer Berücksichtigung der Bauherrenfrage
(Opevnění v urbanistickém konceptu měst zakládaných Přemyslem Otakarem II. (1252-1278) se zvláštním důrazem na otázku stavebníků)

Na příkladu měst Leoben a Marchegg jsou detailně pojednány otázky lokalizace založení města z hlediska obranné techniky a stavebních obranných struktur (městské hradby, městské brány, městský hrad). Kromě toho je věnována pozornost problému parcelace a vnitřního uspořádání (uliční síť) s ohledem na obranyschopnost. V souvislosti s městskými hrady se příspěvek dotýká také znovu aktualizované otázky datování hradu kastelového typu ve Vídni. Zmiňuje se i o nedávno odkrytém bosovaném zdivu v prostoru Švýcarského dvora (Schweizerhof) ve vídeňském Hofburgu.

Juřina - Hanzlíková - Kašák - Valkony - Vyšohlíd: Východní partie opevnění Starého Města pražského a její vliv na proměny sídelní struktury.

Příspěvek reflektuje nová zjištění získaná zejména v souvislosti se záchranným archeologickým výzkumem v prostoru náměstí Republiky a přilehlých liniových staveb. Výzkum upřesnil průběh hradební linie v tomto úseku staroměstské fortifikace a odhalil zajímavé konstrukční detaily. Současně umožnil rozlišit jednotlivé sídelní horizonty předlokačního osídlení v této části pražské aglomerace a jeho strukturální změny.