Kostel sv. Mikuláše

Záchranný archeologický výzkum kostela sv. Mikuláše na Náměstí Svobody v Brně

Zjišťovací archeologický výzkum základů kostela sv. Mikuláše si vyžádaly stavební práce v roce 2000 spojené s připravovanou rekonstrukcí povrchu náměstí a s tím související ražbou podzemního kolektoru pro inženýrské sítě, který bude náměstím procházet. Jelikož obě stavby ohrožují archeologické památky, skryté pod dlažbou náměstí, bylo nutné ověřit a zdokumentovat jejich stav a rozsah.
Historie kostela sv. Mikuláše na Dolním trhu: Kostel byl založen v první třetině 13. století jako filiální ke kostelu sv. Jakuba a byl patrně postaven pro nově příchozí obyvatelstvo ze západní Evropy. V roce 1231 král Václav I. potvrdil, že kostel není farním a nemá právo křtít ani pohřbívat. Ve 14. století prošel zásadní přestavbou. Roku 1588 byl kostel znovu upraven. V době švédského obléhání města v letech 1645-8 sloužil jako hospic kapucínům, jejichž klášter před hradbami byl zničen. V polovině 17. století byla ke kostelu přistavěna městská váha, kde se ukládalo a převažovalo zboží, dovážené do města. Několik metrů od jižní stěny kostela byla v té době také zbudována strážnice městské vojenské Roku 1760 byl kostel i s okolními přístavbami barokizován a opatřen věží dle projektu F. A. Grimma, avšak za necelých třicet let poté byl sv. Mikuláš v rámci josefínských reforem zrušen a sloužil pak jako skladiště vojenské posádky. Po obvodu chátrajících zdí pustého kostela vyrostly kupecké krámy, které však stihl ve druhé polovině 19. století stejný osud jako samotný kostel, jehož demolice proběhla v roce 1870. Současně byl srovnán se zemí i objekt městské strážnice. Dnes jsou, kromě obrazů a fotografií, jediným hmatatelným pozůstatkem základy kostela, odkrývané nyní v ploše náměstí.
Průběh archeologického výzkumu: hlavním cílem výzkumu bylo odkrytí a zaměření základového zdiva. Jelikož někdejší půdorys kostela dnes protíná dosud nedotčené kolejiště pro tramvaj, omezil se výzkum na dvě samostané plochy odkrývající západní průčelí (západní plocha) a presbytář kostela (východní plocha). Přestože bylo základové zdivo silně narušeno četnými výkopy pro inženýrské sítě a zásahy při bombardování na konci druhé světové války, podařilo se plně rekonstruovat půdorys kostela a jednotlivé fáze zdiva zařadit do příslušných historických údobí.
Další pokračování výzkumu: vzhledem k jedinečnému zachování archeologických nálezů v prostoru těsně pod dlažbou se jeví jako nezbytné v budoucnu přistoupit k záchrannému archeologickému výzkumu v celé ploše náměstí Svobody předcházejícímu celkové rekonstrukci. Výzkum by měl obsáhnout veškerou plochu ohroženou terénními úpravami (dle současných zkušeností 0,5 až 0,8 m do hloubky), pokud nebude zvolena jiná technologie, např. navýšení terénu. V každém případě budou archeologické situace alespoň částečně rekonstrukcí zasaženy. Patrně nejvíce ohrožený je prvotní, prozatím nenalezený, kostel sv. Mikuláše z 1. poloviny 13. století. Jeho poloha je předpokládána uprostřed jižní části náměstí, tedy těsně pod dnešním povrchem dlažby.
Prezentace výzkumu: nejčastěji jsme kolemjdoucím zájemcům odpovídali na dotaz zda-li v budoucnu budou výsledky výzkumu a případně i půdorys kostela prezentovány veřejnosti, případně jakým způsobem. Samozřejmě, že s určitou prezentací (např. vyznačením půdorysu ve dlažbě, nebo ponechání části odkryté plochy ohraničené kruhovou zídkou) se v budoucím řešení Náměstí Svobody počítá, zatím však nebyl vyhlášen ani vítězný architektonický projekt.
Archeologický výzkum realizovaný v 60. letech: druhým dotazem, který nám byl pokládán zejména staršími lidmi, bylo poukazováno na skutečnost, že již v 60. letech byly pozůstatky kostela podrobeny archeologickému výzkumu. Skutečně tomu tak bylo, pracovníci Archeologického ústavu ČSAV položili v prostoru někdejšího kostela dvě menší sondy, veškerá terénní dokumentace se však ztratila a o výzkumu nás dnes informují pouze dvě drobné a povrchní zprávy v periodiku "Přehledy výzkumů".

David Merta, vedoucí výzkumu