Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

07. 04. 2023 – Lenka Sedláčková

Tento týden byla slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná západní část Mendlova náměstí, jehož proměnu jsme samozřejmě po celou dobu bedlivě sledovali. A jako vždy o archeologické objevy nebylo nouze, byť třeba movitých archeologických nálezů, které bývají pro veřejnost více atraktivní, bylo tentokráte spíše poskrovnu.

Tato situace je dána i metodou a možnostmi výzkumu v rámci takovýchto akcí. Ale to by bylo na dlouhé psaní… Důležité je ale zmínit, že zemní práce nezasáhly celý rekonstruovaný prostor do stejné hloubky, takže velká část archeologických situací je zde stále zachována. To je také příčinou určité „mezerovitosti“ v našich zjištěních.

Již před samotným výzkumem jsme si vytýčili několik základních otázek, na které se výzkum mimo jiné zaměřil. Historie znalé Brňany asi nepřekvapí, že jedním z témat byla existence osídlení spojitelného s raně středověkou aglomerací 11. a 12. století, tedy brněnským hradem. Takto staré osídlení bylo zachyceno pouze v jižní části náměstí, v podobě nevýrazné kulturní vrstvy (cca 3 m pod dnešním povrchem). Pro nás nikoliv překvapivá situace je dána především faktem, že skrze dnešní náměstí protékalo kdysi jedno z bočních ramen řeky Svratky, jak doložily i mocné říční sedimenty dokumentované na mnohých místech náměstí. Tento vodní tok svou činností výrazně ovlivňoval daný prostor a zmíněný brněnský hrad se tedy rozvíjel o něco jižněji.

Neméně důležitou otázkou bylo zjištění podoby a stáří tzv. Svrateckého náhonu (k náhou viz blíže zde https://1url.cz/ArXck), který vznikl regulací zmíněného vodního toku. V rámci několika různých zemních zásahů se podařilo zachytit úpravu jeho břehů, která sestávala z dřevěných fošen, jejichž stabilitu zajišťovaly svislé kůly. Dendrochronologická analýza odhalila, že s výstavbou náhonu můžeme počítat již v 1. polovině 14. století. Na několika místech byla dokumentována i nejmladší fáze náhonu, resp. jeho severní stěna vyzděná z cihel.

Díky mapovým podkladům, a především objevům při archeologickém výzkumu v rámci výstavby tzv. Mendelova skleníku (k tomu viz blíže zde https://1url.cz/orXcV), byla otevřena otázka existence a stáří severní odbočky náhonu procházejícího klášterem. Zbudování tohoto bočního náhonu již nedlouho po založení kláštera naznačil výše zmíněný výzkum. Ve výkopu kanalizace v prostoru před dnešní Pivovarskou hospodou Starobrno byla dokumentována nejmladší zkanalizovaná fáze a následně se podařilo vyzvednout i několik dřevěných kůlů, které byly dendrochronologicky datovány opět do 1. pol. 14. století.

Výrazná proměna, jakési „zkulturnění“ severní části náměstí proběhla tedy ve 14. století a lze ji spojit s řádem cisterciaček, kterému toto území patřilo.

Stále zvodnělý a podmáčený terén byl od středověku průběžně uměle zvyšován navážkami, které zvláště severně náhonu dosahovaly mocnosti až 3 m. Jižně náhonu se podařilo zachytit relikty dřevohliněné zástavby ze 14., popř. počátku 15. století, které snad můžeme spojit se starobrněnskou osadou.

Určitým fenoménem byly pozůstatky novověké zástavby, kterou nám zobrazují mapy z 19. století. Tato zástavba byla velmi dobře zachována, většinou v úrovni nadzemních částí a dokumentovány byly i četné sklepní prostory. Z jednoho sklepa se podařilo získat poněkud překvapivý nález – středověký židovský náhrobek, který byl použit jako stavební materiál. Tato praxe není nejen v Brně ničím výjimečným – po vyhnání Židů z Brna v roce 1454 byl zrušen i židovský hřbitov a náhrobní kameny byly užity jako stavební materiál. V případě našeho náhrobku lze uvažovat dokonce o jeho terciárním použití.

V rámci hlubších výkopů stavby, byť velmi lokálního charakteru, byla zjištěna i starší zástavba než ta, kterou nám zobrazují mapové podklady. Její rozsah, podobu a v některých případech i stáří nejsme bohužel prozatím schopni přesvědčivě rekonstruovat.

Naše poznatky jsou sice trochu poplatné typu stavební akce, ale i tak byl tento výzkum pro nás velmi přínosný. Snad alespoň někteří z vás budete souhlasit, když si dovolím tvrdit, že archeologie opět přidala další důležité střípky do mozaiky dějin nejen Starého Brna. Jeden výzkum většinou neodpoví na všechny kladené otázky, ale vždy poskytne informace, které v kontextu s poznatky z dalších výzkumů skládají dějinný obraz jednotlivých míst. Zvláště pak pro starší historická období je archeologie dnes již vlastně jediná, která nové poznatky přináší. Je to ale samozřejmě běh na velmi dlouhé trati…