Mendelova podpora archeologie

12. 02. 2023 – Lenka Sedláčková

V sobotu 12. listopadu byl v zahradě starobrněnského kláštera slavnostně otevřen nový skleník k poctě Gregora Johanna Mendela. O výzkumu původního skleníku jsme psali zde https://1url.cz/Brsb7. Na jaře letošního roku proběhl v součinnosti se stavbou ještě archeologický výzkum v prostoru technického zázemí nového skleníku, které se nachází mimo samotný skleník.

A jak se nám někdy stává, archeolog míní, archeologický výzkum mění. Naše očekávání možného raně středověkého osídlení souvisejícího s brněnským přemyslovským hradem 11. století, resp. s přibližně 60 m vzdálenou rotundou, se bohužel nenaplnilo.

Ani tentokráte jsme však objevy pod zemí zklamáni nebyli. Ba naopak. Ve stavební jámě se podařilo zachytit velmi zajímavou stavbu – vodní náhon, který byl levobřežní „odbočkou“ dobře známého Svrateckého náhonu.

Nejstarší fáze náhonu představuje opravdu úctyhodné stavební dílo. Jeho břehy byly vyzděny a jeho vnitřní šířka dosahovala 5-6 metrů. Především díky keramickým nálezům a ojedinělému datu z naplaveného dřeva na dně náhonu můžeme jeho existenci položit již do období kolem poloviny 14. století. Jeho výstavbu lze tedy spojit s řádem cisterciaček, pro které byl zdejší klášter budován od roku 1323. Lze předpokládat, že náhon plnil především sanitární funkci - přiváděl vodu do kláštera a odváděl z něho vodu odpadní. Jistá monumentálnost tohoto díla však nevylučuje možnou spojitost s nějakou další stavbou, například vodním mlýnem. Na základě datování dřevěných prvků můžeme jeho větší úpravy zasadit do období 1. poloviny 15. století a 2. poloviny 17. století. Pravděpodobně v 19. století (?), možná dříve, byl náhon částečně zkanalizován.

Zmíněný náhon je zobrazen již na vedutě od M. Meriana ze 17. století a dobře patrný je na většině mapových podkladů z 19. století. Ze Svrateckého náhonu odbočoval v prostoru dnešní ulice Veletržní, procházel skrze dnešní pivovarskou restauraci, dále klášterem a pravděpodobně v místech Pekařské ulice byl opět sveden do Svrateckého náhonu.

V samotném klášteře a jeho zázemí v posledních 40ti letech žádné archeologické výzkumy v podstatě neproběhly. Díky Mendelově věhlasu nám však bylo umožněno se v těchto místech „pod zem“ podívat. Tento pomyslný střípek, který můžeme nyní zasadit do mozaiky nejstarších dějin kláštera, ale také historického vývoje širšího prostoru dnešního Mendlova náměstí, je tedy nemalou zásluhou Gregora Johanna Mendela.