SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum

25. 04. 2022 – Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák

Historie Lysic se začala psát roku 1308 v souvislosti s Heraltem z Lysic a Kunštátu, který se objevuje jako svědek v listině Bernarda z Cimburka. První písemná zmínka o tvrzi je totiž doložena k 11. únoru 1476. Pánové z Kunštatu drželi Lysice postupně ve třech větvích až do 16. století. Na krátký čas se poté majiteli stali Pernštejnové. Ti Lysice v roce 1529 prodali Janu Černčickému z Kácova. Jeho syn Diviš začal se stavbou renesanční vodní tvrze, jejímž pozůstatkem dodnes zůstává západní křídlo a vodní příkop před zámkem.

Výraznější proměnou zámek prošel až za Březnických z Náchoda, kdy na místě vodní tvrze postupně vznikl renesanční zámeček. To je doloženo datem 1589 na portálku nad vchodem to původní staré tvrze. V renesančních úpravách pokračovali i potomci Hrona z Náchoda – Jiří a Ferdinand Leopold. O Ferdinandovi Leopoldovi Březnickém z Náchoda se zmiňuje nápis u hlavního vchodu do zámku. Díky jeho přestavbám získal zámek reprezentativní renesanční podobu. Byly vystavěny arkády na vnitřním nádvoří či renesanční zahrada se salou terrenou, která byla dle datace na arkádách dokončena v roce 1666.

Do své dnešní podoby byl zámek upravován v 18. století za majitele Antonína Amata Serényiho. Pracovalo se především na vnějších úpravách fasády, proto dnes zámek na první ohled působí zcela barokně. Roku 1811 se Lysice neodmyslitelně spojily se starým českým šlechtickým rodem Dubských z Třebomyslic. V jejich rukou zámek zůstal až do konce druhé světové války. Dubští zahájili rozsáhlou přestavbu dotýkající se i zámeckých zahrad, kterou byl pověřen místní zednický mistr František Vašíček se svým synem Kajetánem.

Zámecká zahrada vznikla za Jiřího Březnického z Náchoda na místě štěpnice a zelinářství podle italských vzorů terasové úpravy svahových pozemků. Nejstarší zmínky o ní máme z počátku 17. století. Postupně zde vzniklo několik teras, které navzájem propojoval systém schodišť. V průběhu času celý zahradní komplex prošel drobnějšími barokními či empírovými úpravami, během nichž vzniklo v zahradě i několik zajímavých staveb. Tou nejpoutavější je sloupová kolonáda, která je u nás naprosto ojedinělá a je nepochybně poznávacím znamením Lysic. Vznikla v první polovině 19. století přestavbou původní renesanční zdi, která sloužila jako vyhlídkový ochoz, ale mimo to obklopovala hřiště (míčovnu), které sloužilo k míčovým hrám a pravděpodobně i ke štvanicím.

Po druhé světové válce byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn a po roce 1947 byl jako památka první kategorie zpřístupněn. Celková rekonstrukce interiérů proběhla v roce 1966-1972. Od roku 2002 je zámek národní kulturní památkou.

Rekonstrukce SZ Lysice- kolonáda rozmanitosti začala na podzim roku 2021 a týká se především zámecké zahrady a objektů v ní umístěných. V roce 2021 byl zachycen původní kamenný odvodňovací kanálek nad opěrnou zdí horního parteru zahrady, částečně zničený při opravách po 2. světové válce (OBR 4). Zachyceny byly i útržky starších parkových cest. Dále byl odkryt historický odtokový cihelný žlab za objektem fíkovny, na který navazoval cihelný kanálek se spádem k západu (OBR 5-6).

Následně začalo snižovaní terénu v prostoru prostředního parteru zahrady a v kolonádě. Dochován zde byl původní povrch parkových cest, či případně část jejich skladby. Parkové cesty na nádvoří kolonády byly dochovány ve značném rozsahu, porušeny byly pouze výkopy mladších inženýrských sítí (OBR 7-9). Současně byly dokumentovány okenní ostění a niky (a další prvky) v původně renesanční (jižní) zdi pod dnešní kolonádou. Při jižní části kolonády byl odkryt starší (renesanční ?) podzemní zaklenutý prostor- sklep (OBR 10-11). Vstup do něj je ještě viditelný i na historické vedutě z roku 1776 (OBR 12).

Na spodním parteru zahrady byly při výkopových pracích zachyceny základy pro opěrné pilíře (OBR 13), založené až na dno rybníku (OBR 14). Rybník i opěrné pilíře byly zachyceny na více místech během zemních prací a jsou vyobrazeny na plánu F.F. von Nicolai z počátku 18. století (OBR 3). Na západní straně rybníku byla zachycena v úzkém výkopu patrně zděná hráz (?), na jižní straně byl dokumentován pouze mírně svažitý břeh. Ze spodního parteru zahrady pochází i mladší dvojdílný dřevěný kanálek- vodovod (OBR 15).

Při opravě cesty do parku nad sala terrenou byla odkryt i pozůstatek původního kamenného odvodňovacího žlábku parkové cesty (OBR 16). Přímo před sala terrenou byly pak dokumentovány odvodňovací kamenné a cihelné kanálky. V rámci terénních úprav kolem objektu unikátní historické fíkovny byly dokumentovány starší opěrné zdi se zpevňujícími patkami, na kterých byla fíkovna postavena (OBR 17). Při severní straně oranžérie byly dokumentovány dnes zasypané odvětrávací kanálky tzv. anglický dvorek (OBR 18).

V prostoru jižně od oranžerie byl odkryt starší unikátní otopný dvoj kanálek, který předcházel výstavbě oranžerie před polovinou 19. století. Patrně byl součástí stavby lehčí konstrukce, kde byly umístěny rostliny, a která byla vytápěna pomocí kanálku (OBR 19-21). Jižněji a hlouběji jsme odkryli nadzemní a část základového zdivo starší budovy patrně bývalého pivovaru, který je v Lysicích uváděn až do 1. čtvrtiny 18. století (OBR 22-23). Prozatím bylo zachyceno jihovýchodní nároží stavby (včetně mladší přestavby) a část podlah z dlaždic zachycená ve sklepích oranžerie. Ještě jižněji byly zachyceny mladší odvodňovací cihelné kanálky.

Záchranný archeologický výzkum v areálu významné národní kulturní památky státní zámek Lysice odhaluje a dokumentuje unikátní stavební a historický vývoj této památky. Práce na stavbě a na ZAV budou pokračovat minimálně po celý zbytek roku 2022.