Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně

V příštím roce oslavíme 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, génia genetiky. Již nyní jsou v běhu přípravy na velkolepé oslavy, v jejichž rámci proběhne i výstavba nového skleníku k poctě G.J.M., a to v místech, kde od poloviny 19. století stával klášterní skleník. Předpokládá se, že právě zde mohl Mendel provádět alespoň určitou část svých experimentů.

Skleník nechal postavit tehdejší opat kláštera Cyril František Napp, který patřil k výrazným Mendelovým podporovatelům. K výstavbě skleníku existují dva plány z roku 1854, dále plán z roku 1856 a další jeden, žel blíže nedatovaný. Dle Mendelových vzpomínek byl skleník roku 1870 výrazně poničen větrnou smrští a musel být opraven. Podobu interiéru zachycuje fotografie z roku 1935, celkový vzhled skleníku před jeho zbořením dokumentují archivní fotografie z roku 1961. Porovnáním plánové dokumentace a dochovaných fotografií je zřejmé, že původní skleník byl menší a později rozšířen východním směrem. Vstupní informace před samotným archeologickým výzkumem tak nedávaly mnoho prostoru pro překvapení. 

Ale jak to již bývá, o překvapení ukrytá pod zemí není s archeology nikdy nouze. Výzkum samozřejmě doložil zmíněné rozšíření skleníku, ale překvapující bylo především dochování interiéru v téměř neporušeném stavu. Po odstranění suťové destrukce se nám každým dnem objevovaly nové a nové konstrukční detaily, které v konečném výsledku skládají úchvatný pohled na vnitřní podobu skleníku v úrovni podlahy. Zmínit lze především systém topenišť a kanálů rozvádějících teplo, byť právě tato část byla v minulosti nejvíce přestavována a při bourání skleníku nejvíce poškozena.

Při porovnání s plánovou dokumentací se ovšem zdá, že výstavba skleníku nebyla realizována zcela dle projektové dokumentace. Výzkum samozřejmě odhalil množství úprav samotného interiéru, zvláště jisté přestavby topenišť a topných kanálů, takže nelze vyloučit, že dnes patrné odlišnosti od původních plánů jsou vlastně jen důsledkem těchto aktivit. Interpretaci nám ztěžuje především fakt, že se nemůžeme „podívat“ pod námi odkrytou úroveň, neboť bychom ji museli odstranit, tudíž zničit.

Neméně zajímavé situace byly odkryty v bezprostředním okolí skleníku, byť vzhledem k omezené hloubce plánovaných výkopů se jedná pouze o situace převážně novověkého stáří. Za zmínku jistě stojí dvě pece, pravděpodobně z 18. století, dvě základová zdiva blíže neurčené funkce, přičemž u jedné z konstrukcí bychom snad mohli uvažovat o pozdně středověkém, popř. raně novověkém stáří. Druhé zdivo, především na základě jeho charakteru, lze s určitou mírou pravděpodobnosti zařadit do období po třicetileté válce.  

Archeologický výzkum bude ještě probíhat v rámci výkopu stavební jámy pro technické zázemí nového skleníku, přičemž je nutné zmínit, že se nacházíme pouhých 60 m vzdušnou čarou od prozatím nejstaršího brněnského kostela (tzv. 1. starobrněnské rotundy)…

Budete-li mít cestu přes Mendlovo náměstí, jistě se v parčíku opatství zastavte – historický skleník je nyní dobře viditelný. Před přicházející zimou však bude zakryt, takže si pospěšte!