595 let od počátku obléhaní Břeclavi
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
Na dnešek připadá pěkné nekulaté výročí obléhání
břeclavského hradu. Obléhání vedl rakouský vévoda Albrecht V.
Habsburský, který se snažil vypudit zdejší husitskou posádku. Ovšem
vraťme se v čase trochu dále, abychom pochopili co, se před 595
lety vlastně událo.
Původní významný mladohradištní hrad Břeclav
postupně od druhé poloviny 13. století ztrácel na významu. V držení
hradu se postupně střídalo několik majitelů. Výraznou změnou byl
rok 1389. Tehdy byla Břeclav zeměpanským majetkem a právě v tento
rok ji markrabě Jošt uděluje lénem Lichtenštejnům. Ti drží zdejší
panství až do počátku husitských válek. Situace se změnila v roce
1420. Zikmund, který neuspěl u Vyšehradu, se rychle snažil upevnit
svou moc na Moravě. V rámci těchto aktivit byla vložená nová
posádka do břeclavského hradu, které velel Zikmundův vojevůdce Petr
Kutěj, který měl snad i nějaké vazby na Lichtenštejny. Zdejší hrad
zůstal patrně v katolických rukou až do roku 1426, kdy se zradou
dostal do rukou kališníků. Obsazení důležitého bodu na cestě do
Rakous a Uher bylo jistě pro katolickou stranu velkou ztrátou a
snad právě proto bylo rozhodnuto hrad dobýt zpět. Samotné obléhání
započalo právě 24. srpna 1426, či těsně po tomto datu. Obléhání
velel rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský, který se ho měl podle
dobových pramenů účastnit s 40 000 bojovníky. Své vojsko o údajné
síle 3 000 uherských jezdců poskytl i král Zikmund a to pod velením
Stibora ze Stibořic. Fridrich Tyrolský se měl obléhání účast s 1
200 jezdci a rakouský pán z Walsee s 600 jezdci. Nejexotičtějším
účastníkem obléhání pak byl portugalský princ Petr s asi 300 muži a
snad se zúčastnil i oddíl dánského krále Erika. Počty oblehatelů
uváděné v pramenech budou jistě značně nadsazené, ovšem jistě nešlo
o zanedbatelnou sílu.
Kdo velel husitské posádce, či jak byla velká,
nevíme. Snad to mohl být Bedřich ze Strážnice. Pozdní začátek
tažení se dává do souvislostí s polohou hradu na ostrově v nivě
řeky. Kdy suchý srpen mohl poskytnout ideální podmínky pro
překročení jednotlivých ramen řeky, které hrad chránily. Obléhání
se od počátku nevyvíjelo dobře. V táboře prý panovala nejednotnost
a mnoho rakouských pánů, prý bylo zastřeleno.
Obležení vyvolalo i reakci v husitském táboře.
Prokop Holý přerušil obléhání Poděbrad a vyrazil na podzim na
Moravu. Přestože byla situace posádky hradu patrně již
neudržitelná, Albrechtovým vojskům se pořád nedařilo hrad dobýt.
Včas se dozvěděl i o postupujícím vojsku husitů a proto mezi 26. a
29. říjnem několikrát vyzývá Vídeň k poskytnutí posil. S blížícím
se postupujícím husitským vojskem se ovšem stala neudržitelnou i
situace oslabených oblehatelů. Přičemž ti pole před hradem bez boje
vyklidili a stáhli se zpátky do Rakous. 19. listopadu 1426 byla
břeclavská posádka definitivně vysvobozena a hrad zůstal v
kališnických rukou až do roku 1434, kdy byl patrně vykoupen.
Kromě historických zpráv jsme nalezli doklady patně
těchto bojů i v archeologických nálezech. Předně do tohoto období
můžeme řadit razantní úpravy terénu pod dnešním zámkem. Zda se
jednalo o opravu po obléhaní, nebo přípravu na něho, nedokážeme
rozhodnout. Nicméně podoba hradu byla v této fázi patrně z velké
části stále dřevohliněná. I v této době bylo patrně využíváno staré
mladohradištní těleso valu. Toto archaické opevnění v kombinaci s
rameny řeky, které tvořily v podstatě vodní příkopy, patrně
napomohlo k nedobytnosti hradu. Zemní valy byly patrně dobře
hájitelné pomocí dělostřelby a nepřátelské palbě vzdorovaly patrně
lépe než kamenné zdi. Výzkum doložil i lokální požár, který snad
můžeme s obléháním spojit. Hrad měl tedy opravdu možná i na mále.
Střelbu oblehatelů patrně dokládají i nálezy projektilů – dělových
koulí. Těch jsme nalezli při výzkumu několik. Obléhání v roce 1426
bylo patrně poslední velkou válečnou akcí, kterou hrad prošel. Jeho
archaická podoba, kdy hodně konstrukcí byla stále z dřeva a hlíny v
kombinaci s jeho polohou na ostrově uprostřed říčních ramen patrně
přispěly k jeho tehdejší nedobytnosti.
Nejnovější články
-
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I) -
19. 11. 2024 Petr Duffek – Aleš Kuchař
Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici -
06. 11. 2024 Zdeňka Nerudová (Moravské zemské muzeum) - Lenka Sedláčková
Mamutí ráj v Brně -
05. 11. 2024 Petr Duffek
Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy -
05. 11. 2024
Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě -
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní) -
30. 08. 2024 Michal Bučo - Aneta Krejčířová
Stará Pošta Rousínov -
19. 08. 2024 Lenka Sedláčková
Že by zase ti Římané? -
11. 08. 2024 Michal Bučo-Aneta Krejčířová-David Zima
Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic -
20. 05. 2024 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů -
05. 05. 2024 Lenka Sedláčková
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství… -
28. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Neznámý hrnčíř ze Starého Brna -
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie
Starší články najdete v archivu.