Jižní brána a skleník na hradě Veveří

30. 08. 2021 – Miroslav Dejmal

Již v červnu, před zahájením hlavní turistické sezony, jsme realizovali spolu s NPÚ ÚOP Brno (Petr Vitula) menší předstihový výzkum na hradě Veveří. Několika sondami jsme se zaměřili na objekt jižní brány a na zaniklý skleník na jižní terase. Výzkum předchází plánované obnově a cílem bylo ještě před projekčními pracemi zjistit úroveň dochování historických terénů a případně přispět jak poznání původního skleníku, tak k objektu brány.

Dvěma sondami jsme se věnovali objektu brány. Kdy prvá byla umístěna z vnější strany na jihu. Druhá se pak nacházela uvnitř brány, hned za brankou pro pěší. Samotná brána v dnešní podobě v podstatě vznikla v první čtvrtině 17. století. Kdy její výstavbu dokládá do roku 1622 datovaný erb Zikmunda z Tiefenbachu a jeho manželek. Brána byla v pozdějších obdobích dále upravována a patrně využila částečně konstrukce starší brány snad z 15. století. V první sondě jsme doložili, že prostor nalevo před branou byl původně v nižší úrovni a snad se jedná o mladší úpravu původního příkopu, který se před branou patrně nacházel. V prostoru brány, za vstupem pro pěší jsme pak doložili jednu úroveň historické dlažby. Dále se podařilo zjistit, že pokud měla brána vnitřní šachtu (vlčí jámu), ta se za brankou pro pěší nenacházela. Z drobné sondy se zdá, že čelní zdivo brány, v místě branky, je patrně starší. Až dodatečně došlo k vybudování branky pro pěší. Snad starší zdivo odpovídá ještě gotické bráně a mladší průraz vstupu pak 17. století. Situaci značně poškodil litinový vodovod z druhé poloviny 19. či první poloviny 20. století, který byl uložen v cihelné hráničce.

Další dvě sondy byly umístěny v místech zaniklého skleníku na jižní terase, která se nachází pod branou. Dnes se zde nachází oranžerie a jeden skleník. Obé v žalostném stavu. Původně se zde nacházel i další skleník a to při patě tarasní zdi. Právě ten byl cílem našich sond. Výzkum doložil, že relikty stavby se nacházejí bezprostředně pod dnešním terénem. Skleník se do jisté míry podobal svému dosud stojícímu protějšku. Uprostřed obdélné stavby vedla cestička a na každé straně se nacházely vyvýšené pulty–záhony. Dlažba byla cihelná. Při oranžerii, ale ještě jako součást skleníku, bylo v samostatné místnosti topeniště na vyhřívaní skleníku. To mělo více fází a snad bylo někdy i spojeno s vedlejším topeništěm oranžerie. Skleníky a oranžerie patrně vznikly někdy okolo roku 1876 za kněžny Heleny Ypsilanti. Na Veveří se ještě určitě vrátíme a snad budeme moci přispět k obnově jižní terasy a zdejších staveb. Tato část hradu si to jistě zaslouží.