Městská strážnice

Stejně jako budova městské váhy, i budova strážnice je opředena řadou nejasností. S největší pravděpodobností strážnice vznikla v době císaře Karla IV, kdy došlo k velké reorganizaci měšťanských stráží a stálé císařské vojsko bylo ubytováno v Brně. Ve vojenském zřízení měšťanstva nastal úpadek již koncem 17. století, když slavným vítězstvím u Vídně 1683 bylo od zemí našich odstraněno nebezpečí turecké. Na návrh komise pro nové zřízení měst císař reskriptem 14. ledna 1727 poručil městskou stráž přetvořiti, rozmnožiti a uniformovati. Městská stráž potom byla od měšťanů vydržována příspěvky, které byly brzy uvaleny na obec. Magistrát ji dal pak také po vojensku vycvičit pod důstojníky z měšťanstva. Ve stejné době se v Brně trvale usídlila i poměrná část císařské armády, pro niž v letech 1727-1735 vznikly kasárny (staré na ulici Veselé a nové na Panenské). Je možné, že ona výše zmíněná městská stráž se přestěhovala na Velké náměstí.
V letech 1869 – 1870 byly strážnice, městská váha, stejně jako i kostel sv. Mikuláše předány městské správě a za účelem zkrášlení Velkého náměstí zbourány.
Budova strážnice se nacházela jižně od kostela sv. Mikuláše. Pohled na Brno z roku 1690 ji zachycuje jako obdélnou stavbu se sedlovou střechou. Tato podoba podlehla barokní přestavbě. Takto ji názorně zobrazuje F. Richter roku 1820 jako obdélnou budovu s nižší střechou, obestavěnou přízemními subtilními přístavky krámků. Polopatro je symetricky prolomeno oválnými okénky, na užších průčelích dvěma, na delších čtyřmi, doplněnými lizénami. Přízemní přístavek na jihu souvisel s vlastní strážnicí, trojici vstupů doplňovalo pět jednoduchých oken.

Pohled na kostel sv. Mikuláše s městskou strážnicí, (Josef Masserle, 1768)