Hornická a hutnická aglomerace ze 13. století

V pramenech 14. století je lokalita známa pod názvem Antiquus mons, což naznačuje, že již v této době existovalo povědomí o pracích z předchozích dob. Z tohoto pojmenování vychází německá forma Ultenperk, Uldenberg či Ultenperg. Lokalita se v souvislosti s povolením těžby v zaplavených dolech poprvé uvádí roku 1315 (Altrichter 1924, 3). O důlních pracích se dozvídáme i v letech 1517, 1541 a 1577. Zajímavá je informace z roku 1540 o opuštěné tavírně (Altrichter 1924, 4).
Informace o vývoji zástavby a komunikacích obsahují i historická mapová díla. Na vedutě z roku 1647 je severně od zkoumané plochy znázorněna zástavba vesnického charakteru v centru s blíže nespecifikovanou církevní stavbou. Protože se Staré Hory nacházely na zemské česko-moravské hranici, ustálené na řece, jsou zobrazeny na obou zemských sériích prvního vojenského mapování. Česká i moravská verze zobrazuje lokalitu v mnohém odlišně, nicméně obě na jižním, tedy moravském břehu, již žádnou zástavbu neregistrují (www geolab.cz, list Čechy 214; Morava 32). Bylo zde zobrazeno pouze rozcestí a most, resp. jiný přechod přes vodní tok v místě nynějšího mostu a shluková zástavba v údolí Jihlavy a na severním břehu.
Zajímavým pramenem je mapa z roku 1782, kterou pořídil důlní mistr Johann Christian Fischer. Je zde zobrazen Starohorský couk se zlomem v severní části. V místě zlomu se důlní díla nacházela až po zdejší úsek toku Jihlavy. Jinou zajímavostí je soustava sedmi rybníků na potoce z Horního Kosova, z nichž dnes existuje jediný (srov. Hingenau 1858, Tafel XII). Dalším pramenem je mapa z roku 1825, jejíž význam spočívá v zobrazení někdejších šachet a hald. Zobrazena je i síť potoků v neregulované podobě. Starohorský couk v té době ležel daleko za městem a nebyl zastavěn.
Díky soustavné záchranné archeologické činnosti, bylo v prostoru někdejší důlní aglomerace provedeno již několik archeologických výzkumů, které umožňují rozdělení na tři lokality:

LOKALITA I.
Nachází se v prostoru nynějšího obchvatu I/38 jižně od Jiráskova mostu s těžištěm v místě dnešního systému nájezdů a výjezdů až do vzdálenosti okolo 800 m. Jedná se o polohu s příznačným názvem Starohorský couk, limitovanou ze severní až severozápadní strany zástavbou dnešních Starých Hor a ze strany západní pak zčásti sídlištěm Na dolech.
Jihozápadní strana je prostorově vymezena čtvrtí Horní Kosov, jižní pak zhruba průběhem nedávno vybudované nové přeložky ulice Vrchlického. Východní a jihovýchodní strana lokality je konečně limitována přírodní hranicí, kterou je výrazný terénní zářez, či lépe údolíčko, kudy ještě v nedávné době tekl drobný potok, vlévající se zprava do Jihlavy.
Sama lokalita je situována na poměrně vysokém a táhlém návrší s mírným sklonem k severovýchodu, přičemž archeologické objekty a další situace byly zachyceny v rozmezí nadmořských výšek zhruba 490 m až 520 m.
Podnětem zahájený výzkumu byla stavba nynějšího silničního obchvatu města, která započala v létě roku 2002 a která téměř v celém svém rozsahu kopírovala průběh zmíněného starohorského rudního pásma s výskytem stop těžby a zpracování rud, včetně stop a osídlení, které na něj byly bezprostředně vázány. Zkoumána byla při stavbě obchvatu v roce 2002 (číslo akce A 035/2002; viz Hrubý 2003; Hrubý – Jaroš – Kočár - Malý – Miháliyová – Militký - Zimola 2006).

LOKALITA II.
Jedná se o polohu limitovanou ze severní až severozápadní strany údolíčkem bezejmenné vodoteče a Hellerovým rybníkem. V trase dnes zatrubněného potůčku se nachází také dnešní moderní silnice S. K. Neumanna ze Starých Hor do Horního Kosova. Ze západní strany ohraničuje předmětnou lokalitu nynější moderní zástavba panelového sídliště Horní Kosov, východní hranicí zkoumané lokality byla pak zástavba rodinných domů vzniklá v letech 2001 – 2002, která volně navazuje na původní panelové sídliště Na Dolech, postavené v osmdesátých letech.
Sama lokalita je situována na poměrně vysokém a táhlém návrší s mírným sklonem k severu až severovýchodu, přičemž archeologické objekty a další situace byly zachyceny v rozmezí nadmořských výšek zhruba 508 m až 515 m.
Podnětem zahájený výzkumu byla stavba nového sídliště Na Dolech II, které zčásti zasahuje do prostoru tzv. Starohorského dislokačního pásma (číslo akce A 087/2003; viz Hrubý 2004a).

LOKALITA III.
Jedná se o vlastní plochu výzkumu, jejíž východní část je předmětem této zprávy. Je to plocha ohraničená z jihu ulicí S. K. Neumanna vedoucí z Jiráskovy do Horního Kosova, z východu je limitována severním úsekem ulice Jiráskova, vedoucí okolo jihlavských mlékáren a na severu je limitována železniční tratí 224 Jihlava – Veselí nad Lužnicí. Ze západu je plocha již ohraničena satelitní vilovou čtvrtí a zemědělskými plochami. Jedná se o poměrně plochý a rovný terén s velice nepatrným sklonem k severu až severovýchodu. Rozmezí nadmořských výšek lokality je 494-504 m.
Až do nedávné doby měla plocha charakter zatravněné plochy, využívané jako parkoviště, stanoviště cirkusů a pouťových atrakcí a nebo plochy pro volný čas. Od 50. do 80. let 20. století zde stála kolonie řadových montovaných domků pro dělnictvo, obsluhovaná sítí místních komunikací. Ve východní, zatím nezkoumané části lokality se nacházely halové stavby pro výuku a výcvik učňovstva.
Tomu odpovídá také stav zachování archeologických nálezů a úroveň narušení archeologických terénů. V podobě kamenných nebo cihlových základových zdí zde byly zachovány půdorysy montovaných domků. Je zajímavé, že vnitřky těchto základů, které nebyly podsklepené, obsahovaly po odstranění navezené podpodlažní sutiny neporušené archeologické situace.
K těm byly přivedeny základní sítě, jako kanalizace, voda a elektrika, které se projevovaly různě hlubokými a mocnými liniovými výkopy, někdy starými kanalizačními šachtami. V některých místech lokality byly patrné silné recentní návozy místní horniny blíže neurčeného původu (snad z některé z okolních staveb), které měly za následek větší konzervaci archeologicky cenných terénů. To se projevilo zejména ve východní části lokality, kde byla archeologickým výzkumem v souvislosti s budováním kanalizace v listopadu 2005 pozorována souvislá sídlištní vrstva (číslo akce A 082/2005, viz Hejhal 2005).

Altrichter, A. 1924: Dörferbuch der Iglauer Sprachinsel. Iglau.
Hingenau, U. 1858: Über die Frage der Wiederaufnahme des alten Iglauer Bergbaues, Österreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen 6, 214-215, 219-222.
Hejhal, P. 2005: Jihlava – Staré Hory. U mlékárny – kanalizace. FVM invest. Číslo akce A082/2005. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Archaia Brno. Nepublikovaný rukopis.
Hrubý, P. 2003: Jihlava – Starohorský couk, stavba silničního obchvatu. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Archaia Brno. Nepublikovaný rukopis.
Hrubý 2004a: Jihlava - Na Dolech II. Obytný soubor bytových domů, akce A 087/2003. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Archaia Brno. Nepublikovaný rukopis.
Hrubý, P. – Jaroš, Z. – Kočár, P. – Malý, K. – Miháliyová, J. – Militký, J. – Zimola, D. 2006: Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy. Památky archeologické 96, v tisku