Středověké prstýnky
Z historického jádra města Brna včetně jeho
historických předměstí
pochází soubor celkem devatenácti
prstenů, které byly nalezeny při archeologických
výzkumech prováděných u kostela sv. Jakuba
(výzkum společnosti Archaia Brno), v ulici Josefské
(Archaia Brno), v Domě pánů z
Lipé na
náměstí Svobody (Archaia Brno), v ulici Pekařské
(ARÚ ČSAV) a u bývalého
cisterciáckého kláštera na Starém Brně
(Muzeum města Brna).
Časové rozpětí nálezů se pohybuje od 13. do 15. století (výjimku tvoří pouze zlatý prsten nalezený u kostela sv. Jakuba datovaný do 16. až 17. století). Bohužel tento šperk není příliš chronologicky citlivý, a proto se jeho přesnější datace odvíjí od nálezových situací.
Materiál prstenů byl různorodý – drahé kovy byly použity pouze ve dvou případech, a to v prvním prsten zlatý a ve druhém stříbrný. Ostatní prsteny, u kterých byl určen materiál, byly vyrobeny z mědi nebo bronzu.
Z hlediska tvarů můžeme v tomto souboru vysledovat tři základní typy – tyčinkové prsteny, páskové a ze spletených drátů. Výzdoba těchto prstenů je značně variabilní. Rytá výzdoba se uplatňuje na štítcích (např. v podobě stylizované rozety) nebo obručích (značky, geometrické ornamenty). Na jednom exempláři byla při výzdobě užita technika puncování. Plastická výzdoba se uplatnila ve formě vroubkování obroučky, uzlíků na obroučce, vegetabilních motivů nebo motivů ve tvaru písmen. Výše zmíněné ozdobné prvky byly také vzájemně kombinovány - např. očko, plastická a rytá výzdoba na ramenech prstene.
Některé prsteny mají očko nebo očka určená pro zasazení sklíček, či drahých kamenů, které se však v tohoto souboru nevyskytují. Prsten nalezený při výzkumu starobrněnského kláštera byl osazen modrým okrouhlým sklíčkem a v Domě pánů z Lipé byl nalezen prsten, jehož očko bylo tvořeno dvěma sklíčky – modrým a čirým – jež se vzájemně překrývala. Zřejmě tomu tak bylo pro vzácnost suroviny – modře zbarveného skla. Další prsten, nalezený u kostela sv. Jakuba, byl ozdoben sklíčkem zeleným. Při výzkumu starobrněnského kláštera byly nalezeny i zbytky prstenu vytvořeného z modrého kobaltového skla.
Ačkoli prsteny, podle závětí měšťanů i ikonografických pramenů, patřily mezi běžné zlatnické zboží, nacházíme je v archeologickém materiálu poměrně zřídka, což mohlo být způsobeno např. tesaurací drahého materiálu nebo výrobou módnějších šperků.
Autor příspěvku: Mgr.Věra Šlancarová (Muzeum města Brna)
Literatura: Věra Šlancarová. Středověké prsteny ze sbírek jihomoravských muzeí a institucí, seminární práce na Ústavu archeologie a muzeologie MU v Brně, 2003.
Časové rozpětí nálezů se pohybuje od 13. do 15. století (výjimku tvoří pouze zlatý prsten nalezený u kostela sv. Jakuba datovaný do 16. až 17. století). Bohužel tento šperk není příliš chronologicky citlivý, a proto se jeho přesnější datace odvíjí od nálezových situací.
Materiál prstenů byl různorodý – drahé kovy byly použity pouze ve dvou případech, a to v prvním prsten zlatý a ve druhém stříbrný. Ostatní prsteny, u kterých byl určen materiál, byly vyrobeny z mědi nebo bronzu.
Z hlediska tvarů můžeme v tomto souboru vysledovat tři základní typy – tyčinkové prsteny, páskové a ze spletených drátů. Výzdoba těchto prstenů je značně variabilní. Rytá výzdoba se uplatňuje na štítcích (např. v podobě stylizované rozety) nebo obručích (značky, geometrické ornamenty). Na jednom exempláři byla při výzdobě užita technika puncování. Plastická výzdoba se uplatnila ve formě vroubkování obroučky, uzlíků na obroučce, vegetabilních motivů nebo motivů ve tvaru písmen. Výše zmíněné ozdobné prvky byly také vzájemně kombinovány - např. očko, plastická a rytá výzdoba na ramenech prstene.
Některé prsteny mají očko nebo očka určená pro zasazení sklíček, či drahých kamenů, které se však v tohoto souboru nevyskytují. Prsten nalezený při výzkumu starobrněnského kláštera byl osazen modrým okrouhlým sklíčkem a v Domě pánů z Lipé byl nalezen prsten, jehož očko bylo tvořeno dvěma sklíčky – modrým a čirým – jež se vzájemně překrývala. Zřejmě tomu tak bylo pro vzácnost suroviny – modře zbarveného skla. Další prsten, nalezený u kostela sv. Jakuba, byl ozdoben sklíčkem zeleným. Při výzkumu starobrněnského kláštera byly nalezeny i zbytky prstenu vytvořeného z modrého kobaltového skla.
Ačkoli prsteny, podle závětí měšťanů i ikonografických pramenů, patřily mezi běžné zlatnické zboží, nacházíme je v archeologickém materiálu poměrně zřídka, což mohlo být způsobeno např. tesaurací drahého materiálu nebo výrobou módnějších šperků.
Autor příspěvku: Mgr.Věra Šlancarová (Muzeum města Brna)
Literatura: Věra Šlancarová. Středověké prsteny ze sbírek jihomoravských muzeí a institucí, seminární práce na Ústavu archeologie a muzeologie MU v Brně, 2003.
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I)
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková zobrazit
V pondělí, 18. listopadu 2024, byl slavnostně otevřen další úsek
Velkého městského okruhu v Brně, konkrétně část Žabovřeská.
Pro mnohé je toto místo známé už jen jako důležitá dopravní
tepna, ale jen málokdo si dnes vzpomene na někdejší osadu Kamenný
Mlýn...