Možnosti paleoenvironmentálního výzkumu středověké těžby rud na Českomoravské vrchovině - úvaha (Mgr. P. Hrubý)

Úvod
Příspěvek je úvahou nad možnosti a předpoklady výzkumu starého hornictví prostřednictvím rozborů profilů niv a rašelinišť, ve kterých je uchován záznam o vývoji krajiny. U nás si takovou otázku položil v hrubých rysech jako první M. Holub (viz literatura). Pokročilý, metodicky vypracovaný a dlouhodobě dobře financovaný paleoenvironmentální výzkum zvodněných organogenních sedimetů, zejména rašelinišť a jezer, zaměřený na studium starého hornictví, probíhá již řadu let v oblastech Harz a Schwarzwald v Německu (Bartels 1996; Begemann 2003; Frenzel – Kempter 2004). Zde se rudy těžily a hutnily od 10./11. století. Podobné výzkumy, nepoměrně menšího rázu a jinak vědecky motivované, proběhly také na Šumavě (Břízová – Havlíček 2003; Holub 2007). Na základě toho můžeme dnes převzít a precizovat z velké části již hotovou metodiku téhož výzkumu v podmínkách Českomoravské vrchoviny. Zájmové území lze z hlediska studia počátků osídlení a těžby rud definovat jako území Jihlavského a Havlíčkobrodského rudního obvodu, na kterém se ve vrcholném středověku nacházely doly, úpravny a hutě. Místa pro odběry environmentálních vzorků v krajině se nacházejí v okruhu do 30 km od Jihlavy. Celkově jde o území o rozloze asi 2830 m2. Celkově lze stanovit dva hlavní zdroje dat, představující dva odlišné prostorové kontexty.

Nivní sedimenty údolí potoků a říček
Jsou holoccénního stáří a jejich vznik je spojen s činností člověka, zejména od raného středověku. Na Českomoravské vrchovině se tento typ sedimentů vyskytuje převážně ve výškách 350-550 m. Pro nivy je charakteristická bezprostřední až střední blízkost lidských sídel, jsou integrální součástí agrární krajiny. Nivu je možné považovat za velmi dynamické prostředí. Typické jsou střídající se hutné plastické a jílovité sedimenty bohaté na organické zbytky a štěrkopísčité náplavy na organiku naopak chudé. Z použitých metod se zatím jako perspektivní jeví geochemie (metalometrie), vyhodnocená ve vertikálním profilu, se zaměřením na hlavní kovové prvky, obsažené ve většině rudních žil Českomoravské vrchoviny (Pb, Zn, As, Ag, Au, Cu). Jinou úspěšně aplikovanou metodou je analýza technolitů izolovaných šlichováním. Z hlediska studia vývoje přírodního prostředí je za standardní považována palynologie, anthrakologie, analýza makrozbytků a výběrově provedená radiometrie. Dosud použitá metodika odběru a terénního výzkumu nivy je založená na dokumentaci otevřených a přístupných profilů, čištěných ručně. Jako příklady lze uvést provedené analýzy na Koželužském potoce v roce 2005, nebo analýzy odebrané na třech profilech nivy bezejmenné vodoteče při výzkumu sztředověkého důlního areálu u České Bělé (srov. článek Archeologický výzkum při stavbě obchvatu u České Bělé - Důlní a úpravnický areál ze 13. století). Třetím příkladem paleoenvironmentálního výzkumu je Perlový potok na katastru obce Květinov (okr. Havlíčkův Brod), který pramení v místě primárních zdrojů a paleorozsypů Štůlny-Orlík, u Humpolce (Morávek a kol. 1992; srov. článek Archeologický výzkum při stavbě I/34 přemostění Květinov - středověký výrobní areál související pravděpodobně s exploatací zlata).

Vrchovištní a přechodová rašeliniště
Jedná se o organogenní souvrství na rašeliništích, nebo výše položených rybnících, zakládaných v průběhu středověku v místě původních vrchovišť. Rašeliniště Českomoravské vrchoviny se nacházejí v nadmořských výškách 650-750 m, jedná se tedy o subhorské terény v zalesněných oblastech, ve vzdálenostech 12-29 km od středověkých center těžby a hutnictví rud. Vyznačují se silně kyselým a z hlediska dynamiky za velmi stabilní. V novověku byla zdejší rašeliniště více součástí zemědělské krajiny, dnes převažuje trend jejich přírodní ochrany a revitalizace. Nezbytným předpokladem studia je základní znalost přírodních poměrů a přibližného stáří rašelinišť, vybraných k vzorkování, což je v případě jižní Českomoravské vrchoviny splněno (Rybníček 1964; týž 1974). Perspektivní jsou rašeliniště v CHKO Žďárské vrchy, z nichž některá byla již paleoenvironmentálně zkoumána a jejichž stáří stanoveno do periglaciálního období (Břízová 2003). Odběr vzorků, který by byl v budoucnu prováděn, by nutně vycházel z metodiky, používané u nás i ve světě, tedy jádrovými vrty menší soupravou, pokud možno šetrné z hlediska ochrany přírody. Spektrum analýz a metod zpracování se u rašelinišť předpokládá téměř shodné, pouze anthrakologické rozbory a rozbory technolitů pozbývají na významu. Z hlediska studia vývoje přírodního prostředí je za standardní považována palynologie, anthrakologie, analýza makrozbytků a výběrově provedená radiometrie. Perspektivními lokalitami z hlediska takto zaměřeného výzkumu jsou rašeliniště Ještěnice (702 m, o. Panské Dubenky, 28 km JZ od Jihlavy), Karhov (667 m, o. Horní Pole, 30 km JZ od Jihlavy), Zhejral (670 m, o. Světlá, 28 km JZ od Jihlavy), Velký pařezitý (670 m, o. Rásná, 24 km JZ od Jihlavy), Hojkov (645 m, 18 km Z od Jihlavy) a nebo známější rašeliniště Dářko, popřípadě Radostínské.

Kritika pramene a stanovení otázek
Výběr nivních lokalit, ale zejména rašelinišť v užším regionu do značné míry vylučuje, že případné naměřené hodnoty obsahů těžkých kovů, budou mít souvislost s jinou výrobní činností, než se středověkou těžbou rud na Jihlavsku, u Havlíčkova brodu, České Bělé, Přibyslavi a Stříbrných Hor, nebo u Krucemburka a Štěpánova nad Svratkou, popřípadě na Pelhřimovsku (srov. Holub 2007). Kritickým bodem, v dosavadní literatuře jen málo zohledňovaným, je nutně dynamika atmosferických jevů, zejména převládající směry větrů, což je faktor primárně ovlivňující výsledek předpokládané migrace kovů do rašeliništních sedimentů. Komplexní analýza a vyhodnocení vzorků, odebraných v terénu, by mohla pomoci při studiu následujícího:

1) Detekce a datování změn ve skladbě porostu, které mohly být vyvolány intenzivní báňskou činností (Málek 1976), nebo činnostmi s tím souvisejícími (těžba lesů na stavební dřevo, těžba lesů a výroba dřevěného uhlí).
2) Detekce a datování změn v původní zalesněné krajině (k tomu Málek 1956; týž 1982), souvisejících se zemědělskou kolonizací a zemědělskou činností.
3) Detekce areálů úpraven, prádelen, mlýnů a hutí, které bývaly budovány na vodních tocích poblíž dolů a které musely využívat dynamické síly vodoteče k pohonu.
4) Detekce a datování změn v krajině, kdy v důsledku intenzivní báňské a metalurgické činnosti došlo k extrémnímu nárůstu koncentrací těžkých kovů v ovzduší, v půdě a ve vodě.
5) Detekce a datování změn v krajině, které souvisely s útlumem báňské a metalurgické činnosti, s pozvolnou regenerací a podle místních podmínek s kultivací, nebo naopak sukcesí krajiny (např. Málek 1966).

Literatura
Břízová, E. 2003: Organické sedimenty v CHKO Žďárské vrchy – Organic sediments in the protected landscape area Žďárské vrchy, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2003, 50-52.
Břízová, E. – Havlíček, P. 2003: Nový výzkum rašelinišť na Šumavě – New research of the peat bogs in the Bohemian/Bavarian Forest (Šumava Mts.), Zprávy o geologických výzkumech v roce 2003, 55-56.
Canon, H. 1936-40: Das Iglauer Bergland, ursprünglich ein waldarmes Land? Waldgeschichtliche Betrachtung, Igel-Land 3, 29-31.
Frenzel, B. – Kempter, H. 2004: Frühe Umweltverschmutzungen: Die Schwermetallablagerungen in Schwarzwälder Hochmooren. In: Markl, G. – Lorenz, S. (Hrsg.): Silber, Kupfer, Kobalt. Bergbau im Schwarzwald. Freiburg.
Holub, M. 2007: Pokus o srovnání modelové produkce stříbra v hlavních revírech Českého masivu s obsahy olova v sedimentech šumavských jezer. Publikováno na www.mineral.cz
Bartels, Chr. 1996: Mittelalterlicher und frühneuzeitlicher Bergbau im Harz und seine Einflüsse auf die Umwelt. Springer-Verlag Berlin Heidelberg 1996.
Begemann, I. 2003: Palynologische Untersuchungen zur Geschichte von Umwelt und Besiedlung im südwestlichen Harzvorland (unter Einbeziehung geochemischer Befunde). Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der Mathematisch-Naturwissenschaftlichen Fakultäten der Georg-August-Universität zu Göttingen. Göttingen.
Málek, J. 1956: Zbytky přirozených lesů ve vyšší poloze Jihlavských vrchů, Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické fakulty v Brně, 1-19.
Málek, J. 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, Časopis Moravského muzea zemského, vědy společenské 51, 153-180.
Málek, J. 1976: Vliv hornictví na lesy na příkladu Jihlavska a Pelhřimovska, Dějiny přírodních věd a techniky 9, 145-159.
Málek, J. 1982: Změny rozsahu lesů od středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea Praha 22, 283-292.
Morávek, P. a kol. 1992: Zlato v Českém masivu. Praha.
Rybníček, K. 1964: Die Braunmoorgesellschaften der Böhmisch Mährischen Höhe (Tschechoslowakei) und die Problematik ihrer Klasifikation, Preslia 36, 403-415.
Rybníček, K. 1974: Die Vegetation der Moore im südlichen Teil der Böhmisch Mährischen Höhe. Praha, Academia.

Satelitní snímek Schwarzwald

Satelitní snímek Harz

Slať Wildsee Hornsee Schwarzwald

Slať v Oberharzu

Satelitní snímek zap CMV

Rašeliniště Ještěnice (704 m)

Rašeliniště Karhov (667 m)

Rašeliniště Zhejral (672 m)

Rašeliniště Zhejral (672 m)

Rašeliniště Dářko

Bělá - odběr na profilu

Bělá - profil 3

Koželužský potok odběr na profilu