Změna kvality – vznik a první léta specializovaného pracoviště Archaia (1997–dosud)

V roce 1997 vzniklo odchodem několika pracovníků z ÚAPP Brno brněnské pracoviště pražského občanského sdružení Archaia pod vedením Rudolfa Procházky. Tvořil je odborný kolektiv archeologů a studentů archeologie, zabývajících se medievální a urbánní archeologií a specializujících se na Brno

Těžištěm činnosti brněnského pracoviště byl od počátku systematický záchranný výzkum v prostoru středověkého jádra Brna a jeho historických předměstí. To v praxi umožnilo sledovat a pokud možno podrobit výzkumu všechny terénní zásahy v centru města. Činnost v prostoru historických předměstí byla z kapacitních důvodů spíše nahodilá a situace se zde začala postupně zlepšovat teprve po roce 2002.

Za dobu svého působení se podařilo pracovišti dosáhnout podpory odpovědných institucí a orgánů (NPÚ Brno, AÚ AV ČR Brno, OPP MMB). To umožnilo v roce 2002 uzavřít s Akademií věd ČR dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, díky níž garantuje Archaia záchranné výzkumy na území městské památkové rezervace Brno. V praxi to znamená, že zde Archaia nyní provádí veškeré záchranné výzkumy, popř. je povinna jejich provedení zajistit. Situaci respektuje i Jihomoravská archeologická komise, která společnosti přiděluje archeologické akce na území městské památkové rezervace.

Veškerá záchranná činnost v Brně je v současnosti podřízena studiu urbanizačního procesu a historie středověkého města, což považujeme za jeden z nejdůležitějších dlouhodobých úkolů našeho odborného týmu. Je tedy zcela nezbytné, aby bylo záchranným výzkumem podchyceno maximum terénních a stavebních zásahů při co nejvyšší kvalitě dokumentace.

Společnost Archaia uskutečnila do konce roku 2003 na území Statutárního města Brna 186 záchranných archeologických výzkumů. Většinou se jednalo o akce hlášené NPÚ a přidělené Jihomoravskou archeologickou komisí. Kromě plošných výzkumů a menších sond se jednalo i ražené kolektory, u nichž jsou podmínky pro výzkum i vypovídací možnosti zasažených situací značně ztíženy.

K nejdůležitějším plošným výzkumům lze přiřadit zejména Náměstí Svobody 8, zástavbu proluky Rašínova 4, Kobližnou 4 (Mahenova knihovna), Obchodní galerii Velký Špalíček, kostel sv. Mikuláše na Náměstí Svobody, rekonstrukci Domu pánů z Lipé, rekonstrukci Domu pánů z Kunštátu, výzkum mincmistrovského sklepa na Dominikánském náměstí, 2. etapu rekonstrukce Nové radnice, rekonstrukci divadla Reduta, rekonstrukci Mozartovy ulice a především rekonstrukci Jakubského náměstí. Mezi akce z poslední doby patří výzkumy na náměstí Svobody 9, České 10, Pánské 4-6, Moravském náměstí 6, kolektorů pod náměstím Svobody, kobližnou a Zelným trhem. Na předměstích jsou nejvýznamnější výzkumy na Dornychu a v obou historických částech Starého Brna, především na ulici Kopečné a Křížové. Řada nových akci pochází také ze systematického sledování Králova pole, zvláště velkých výzkumů v rámci výstavby FEI VUT v prostoru někdejšího Kartuziánského kláštera na Božetěchově ulici.

Brněnská městská archeologie také v současnosti spěje ke spojení tradičních záchranných archeologických výzkumů se stavebně–historickými průzkumy, což dokládá dílčí dokumentace řady staveb v centru Brna. Dokumentace stojící architektury většinou není zadána objednateli záchranných archeologických výzkumů, ale je při nich prováděna. Rekonstrukce historických objektů v centru města, v rámci nichž probíhají i archeologické výzkumy, poskytují řadu nenahraditelných poznatků o vývoji historické zástavby.

Brno dnes, po více než 20 letech výzkumu, patří mezi archeologicky nejprozkoumanější města ve střední Evropě přesto je prozkoumáno jen asi 6–8 % plochy středověkého města v hradbách.