Středověké montánní regiony v Evropě jako zdroje analogií i možné výchozí oblasti hornické kolonizace

Petr Hrubý

Hovoříme-li o středověkém rudním hornictví, je nutné nahlížet na ně v širších územních, hospodářských, kulturních a technologických souvislostech. Hornická prospekce, otevírky a dobývky ložisek rud k nám přichází před polovinou 13. století a jeho stopy do 12. století chybí. Báňské a hutnické technologie se na naše území před polovinou 13. století dostávají jako import z důlních středisek západní Evropy, kde byly přinejmenším 300 let vyvíjeny a zdokonalovány.

Francouzské Alpy: Podobně jako v jiných regionech Evropy, napojených na antický středomořský svět, lze i na území předřímské a římské Gallie pozorovat mnoho dokladů těžby polymetalických rud se zaměřením na produkci stříbra před i po zlomu letopočtu a to zejména na jihu (např. Villefranche-de-Rouergue). V oblasti Keymar na lokalitě Aveyron je doložena kontinuita těžby od posledního století před naším letopočtem do středověku (Abraham 2000; Domergue – Leroy 2000). Podobně je tomu také na lokalitě Pontet u Villard-Notre-Dame v jižních Alpách, těžené ve 12. a 13. století, avšak kde byly nalezeny uhlíky, datované radiometricky do 1.-2. století našeho letopočtu (Feyebesse – Bailly-Maître – Feraud 2004). Z hlediska archeologického poznání má značný význam středověký hornický komplex 12.-13/14. století Brandes en Oisans ve francouzských Alpách v Dauphiné. Lokalita se nachází ve výšce okolo 1800 v Alpe d´Huez a více než 25 let zde probíhají archeologické výzkumy (Bailly-Maître 2002; 2004; 2005; 2008; Bailly-Maître – Dupraz 1994; Bailly-Maître – Ploquin 1993). Na lokalitě se nachází doly, osada s obytnými stavbami, kovárnami a dalšími objekty. Na ně navazuje úpravna s kanály, koryty a nádržkami. Dále je to sakrální okrsek kostela sv. Mikuláše s pohřebištěm. Konečně posledním bylo kruhové opevnění s dvěma příkopy, zaujímající vrchol skalnaté kupy několik desítek metrů nad kostelíkem. Nejaktuálněji je předmětem výzkumu úprava a hutnictví rud. Kromě vyhodnocování různých druhů metalurgické činnosti je kolektiv badatelů stavěn před řadu obtížných otázek, souvisejících s transportem a dostupností surovin. Jen několik kilometrů od Brandes en Oisans, naprotilehlé jižní straně hlubokého alpského údolí řeky La Romanache se nachází středověký důlní komplex z 12.-13. století Pontet. Jiným menším důlním komplexem z období 12.-13. století s doklady dřevěných výstuh či vodotěžních zařízení, je o několik desítek kilometrů západněji lokalita Fournel na katastru obce L´Argentiére-La Bessée (Ancel 1998; 2008).

Severní Itálie: Jednou z prvních zmínek o těžbě rud je propůjčení regálií městečku Asti 55 km jv. od Torina v údolí řeky Tanaro z roku 1159 z rukou císaře Friedricha I. Barbarossy. Ten propůjčil roku 1162 také benediktýnskému klášteru St. Michele della Chiusa 55 km z. od Torina v údolí řeky Dora Riparia práva na těžbu rudních žil (Hägermann 1984, 16, č. 12 a 13). K roku 1189 se vztahuje propůjčení práv k rudním dolům na biskupských a vévodských panstvích v severoitalském Tridentu, s výjimkou panství tyrolských hrabat a hrabat z Eppan (Hägermann 1984, 17, č. 28). Intenzivní těžba rud zde předcházela kodifikaci pravidel z roku 1208, známé jako tzv. Tridentské horní právo, u jehož vzniku stál biskup Friedrich von Wanga (Palme 1984; Srbik 1929; Hägermann – Ludwig 1986). Friedrich II. daroval roku 1231 biskupům v Como na jižním okraji jezera Lecco asi 40 km severně od Milana, všechna ložiska rud nalezená na biskupském panství (Hägermann 1984, 20, č. 50).

Francouzské středohoří (Massif Central): V severní části této rozsáhlé hornatiny vulkanického původu (Auvergne, asi 20 km sz od Clermont-Ferrand) jsou zmiňovány olověné hutě v letech 764, 1169 a 1169. Doklady těžby rud z konce 12. století pocházejí také z lokality La Rodde na katastru obce Ally v oblasti horní Loiry. Písemná zmínka o dolech na stříbro z roku 1277 se vztahuje k lokalitě Chazelles, asi 25 km severovýchodně od Clermont-Ferrand. Ještě dále na severovýchod se nachází region Brionnais, kde podle zmínek probíhala těžba rud ve 13. století (Bailly-Maître 2002, 22). V hornatině Ardéche na západním břehu Rhôny se nachází důlní komplex s lokalitami Largentiére, Chassiers, Montréal a Tauries, kde je písemně doložena exploatace olovnatých rud z let 1146 a 1177. Archeologicky byly zkoumány především provozy v lokalitě Largentiére (Bailly-Maître – Girard 2002; Bailly-Maître – Gonon 2005). Na jižním okraji Středohoří, jen několik desítek kilometrů od pobřeží leží středověký důlní komplexe z 12.-13. století, který je od konce 80. let předmětem archeologického výzkumu, Petra Alba poblíž Saint Laurent-le-Minier v oblasti Montpellier (Perazza 2008). Dalšími centry těžby ve 12. století, jsou Villemagne, St. Giniez d´Olt, Bouillac, Figeac nebo Bouche Payrol (Bailly-Maître 2002, 23-25).

Horní Porýní – Vogézy (Vosges): Na západním břehu Rýna v oblasti Vosges (Vogézy; Obr. 32:3) se nachází významný důlní region Sainte-Marie-aux-Mines v údolí říčky Liépvrette v cenrálních Vogézách, zhruba 20 km severozápadně od Kolmaru. V lokalitách Altenberg a La Croix-aux-Mines jsou doklady těžby rud již v 10. století, její vrchol však spadá do století dvanáctého a se zdejším stříbrorudným hornictvím může souviset také fundace kláštera Echery (něm. Eckerich; Fluck 1993; 2000; též Markl – Lorenz 2004, 35; Clerc 2008). Centrem středověké těžby rud byl také revír Steinbach na jihovýchodním okraji Vogéz, asi 15 km severozápadně od Mulhouse. Archeologické výzkumy proběhly v lokalitě Schletzenburg (důl Donnerloch), další důlní práce jako Legerstolle, Gross Silberthal, Silberthallrücken nebo Kleinsilberthall lze nalézt převážně v jižní části údolí Steinbach ve vzdálenosti do 2000 m od Schletzenburgu. První písemnou zmínkou je sice až propůjčka z roku 1477, avšak archeologicky jsou doloženy důlní aktivity v tomto komplexu již ve 13. století (Bohly 2008).

Jižní Schwarzwald: Regionem těžby rud od 10./11. století byl jižní Schwarzwald (Markl – Sönke 2004). V údolí Kinzigtal nalezneme městečko Prinzbach, v Sulzbachtalu zaniklé hornické sídliště Geißmättle, v Möhlintalu důlní opevněnou lokalitu Birchiburg, v Münstertalu hornické sídliště Süßenbrunn a stopy těžby u obce Kropbach a v Suggentalu vodní kanály a náhony. Na rozdíl od Harzu a Českomoravské vrchoviny se zde nedochovala struskoviště, poněvadž se značným spádem vodotečí došlo k jejich úplnému eroznímu odnosu. Výsledky přinesly antrakotomické analýzy milířů, které umožnily rekonstrukci lesních porostů exploatovaných při výrobě dřevěného uhlí a zamítly selekci dřeva uhlíři (Ludemann 1994). Spojitost Českomoravské vrchoviny se Schwarzwaldem lze sledovat v personální úrovni u rodu Rottermelů, působícího při budování náhonů v Suggentalu a později na jihlavských Starých Horách (Haasis-Berner 2003, 193).

Střední Porýní: Starými centry těžby rud jsou od 10. do 13. století i Wiesloch, Bensberg, Plettenberg či Silberkaule ve středním Porýní. Listina Konráda III. zmiňuje k roku 1150 práva kláštera Corvey na kovy u lokality Marsberg. Práva na těžbu stříbrných rud získalo od Barbarossy také arcibiskupství v Trevíru v roce 1158 (Hägermann, D. 1984). V oblasti Siegerland se ve 13. století nachází lokalita Altenberg, složená ze sídliště vyspělých forem, dolů, úpraven a hutí (Dahm – Lobbedey – Weisgerber 1998).

Harz: Významnou oblastí byl Harz, kde jsou zkoumána hlavně hutniště a kterých je dnes identifikováno okolo tisícovky. Ve výzkumu hutních pracovišť, konstrukcí pecí a ve vývoji metod spočívá hlavních přínos montánní archeologie Harzu (Bartels – Fessner – Klappauf – Linke 2007). Na lokalitě Johannes Kurhaus lze rozlišit celkem 5 chronologických fází. V první v 7./9. stol. dochází k rozpojování lesa. Druhá fáze (11.-12. stol.) je charakteristická vznikem nových hutnišť, ve třetí fázi z 12.-13. stol. nastupují zdokonalené hutnické postupy a stabilnější provozy. Rozvoj hornických aktivit pokračuje ve 4. fázi ve 13. stol. a 5. fází na přelomu 13. a 14. stol. vyznívá (Alper 2003). Naše nejstarší etapa hornictví je srovnatelná s nejmladšími v Harzu. Z přírodních věd je zde vypracovaný výzkum rašelinišť a antrakologie paliv (Bartels 1996; Kempter – Frenzel 2000; Hillebrecht 1992).

Saské Krušnohoří: Významné místo zaujímá saské Krušnohoří. Nejnovější výzkumy důlních prostor s výdřevami v Dippoldiswalde u českých hranic datují provoz dolů do období 1170-1226 (Hemker – Hoffmann 2009). Více než dvacet let je ikonou saské montánní archeologie lokalita Am Treppenhauer s dokady prospekce a těžby, včetně objektů sídlištních, úpravnických a výrobních, stotožněnými s historickým horním městem Bleiberg, jehož rozkvět spadá do 13. století (Schwabenicky 2009). Centry jsou také Hohenforst, nebo Ullersberg u Wolkenburgu. S ústupem hornictví ve 14. století řada z nich zaniká, poněvadž ekonomicky byla založena výhradně na těžbě.

Východní Alpy: Rakouský montánně historický a archeologický výzkum je více zaměřen na těžbu a zpracování měděných rud v pravěku, zejména pak v době bronzové, kdy prvořadými evropskými producenty mědi byly vedle Karpat především alpské doly v dnešním Rakousku, nebo v severní Itálii (Bartelheim 2007, 185-233). Těžba rud mědi se v pravěku orientuje nejprve na azurit a malachyt, které lze nejsnadněji hutnit v redukčním prostředí. V alpském prostoru můžeme najít osídlení až do výšek okolo 1500 m. Archeobotanický výzkum organogenních sedimentů v lokalitě Kogelmoos v revíru Schwaz – Brixlegg ukázal, že první impakt do vysokohorských poloh spadá do starší doby bronzové, přičemž vrchol aktivit, zastoupený extrémním nárůstem uhlíků v sedimentech připadá je okolo roku 1300 BC (Breitenlechner 2008). Výrazně se na výzkumu hutnišť podílí analytika strusek a surové mědi nebo geofyzikální měření (Eibner 1982; 1991; Goldenberg – Rieser – Schrattenthaler 1996; Günther – Eibner – Lippert – Paar 1994; Presslinger – Wallach – Eibner 1988; Lippert 2006; Eibner – Presslinger 2006; Weisgerber – Goldenberg 2004; Cierny 2008). Pro náš prostor mělo význam např. Salzbursko, kde hybatelem těžby rud od 12. století bylo arcibiskupství. V Korutanech práva k užívání ložisek rud propůjčil 1170 benediktýnskému klášteru v Lambrechtu Friedrich Barbarossa, roku 1170 benediktýnům v Lavantalu a 1178 benediktýnům v Seitenstetten v Dolním Rakousku. Roku 1189 přenechává Barbarossa polovinu výnosů z těžby rud také biskupům v Brixenu (Hägermann, D. 1984).

Západokarpatský prostor:Z hlediska středověké těžby rud mají největší význam především hornouherská báňská centra na území Slovenska (Obr. 98). Těžba polymetalických rud se zaměřením na produkci stříbra probíhala ve spišsko – gemerské rudní oblasti (Gelnica, Smolník), dále banskobys-trická rudní oblast (Banská Bystrica, Staré Hory, Špania dolina) a pak revír Banská Štiavnica – Hodruša, kde ikonou tamní montánní archeologie je již řadu let lokalita Staré Mesto - Glanzenberg (Labuda 1997, 90). Téma počátků hornouherských báňským měst se zvláštním zřetelem k Banské Bystrici (Neusohl) zpracoval na základě archivních písemných pramenů nejnověji a nejpodrobněji M. Štefánik (Štefánik 2004a), který se zabýval i exportem drahých a barevných kovů z hornouherských horních center (zejména mědi) do severoitalského prostoru ve 13. a 14. století a sice na základě senátních protokolů Benátské republiky (Štefánik 2004b).

Vybraná literatura
Abraham, P. 2000: Les mines d'argent antiques et médiévales du district minier du Kaymar (nord-nord-ouest de l'Aveyron), Mines et métallurgie en Gaule, Gallia, 57, 123-127.
Alper, G. 2003: „Johannes Kurhaus“. Ein mittelalterlicher Blei-/Silberverhüttungsplatz bei Clausthal-Zellerfeld im Oberharz. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens, Band 32. Rahden/Westfalen.
Ancel, B. 1998: Techniques miniéres et maítrise de l´espace dans les mines d´argent médievales.Exemples de mines de plomb argentifére des Alpes du Sud (Xe-XIVe siécles), Actes du Congrés d´Archéologie Médiévale. Dijon 1996, 108-110.
Ancel, B. 2008: Les vestiges en bois de la mine du Fournel á L´Argentiére-La Bessée (Hautes-Alpes). In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 76-87.
Bailly-Maître, M.-Ch. 2002: L´argent. Du minerai au pouvoir dans la France médiévale.
Bailly-Maitre, M.Ch. 2004: Les mines ďargent dans la France du Sud XIIe-XIVe siecles – Doly na stříbro v jižní Francii v 11. – 14. století, Sborník příspěvků ze semináře „Stříbrná Jihlava 2004“, 182-198, Jihlava.
Bailly-Maitre, M.Ch. 2005: L´eau et les mines au Moyen Age: Ennemies et alliés – Water and mines in the Middle Ages: Enemies and allies – Das Wasser in der Bergwerken des Mittelalters: Verbündeter und Feind. In: Jan Klápště (ed.): Water management in mediaeval rural economy – Les usages de l´eau en mileu rural au Moyen Age. Památky archeologické – supplementum 17, Ruralia V. Praha, 24-33.
Bailly-Maître, M.-Ch. 2008: L´archéologue face aux stratégies de fouille et de prélévement en milieu minier. In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 47-55.
Bailly-Maitre, M.Ch. – Dupraz, J. B. 1994: Brandes-en-Oisans. La mine d´argent des Dauphins. (XIIe-XIVe s) Isére. Documents d´archéologie en Rhone-Alpes 9.
Bailly-Maitre, M.Ch. – Girard, J. 2002: Les anciennes mines de Largentière (Ardèche). L’apport des textes et de l’archéologie à la connaissance d’un district minier médiéval, 8ème Rencontre Rhône-Alpes d'Archéologie Médiévale.
Bailly-Maitre, M.Ch. – Gonon, T. 2005: Les mines d´eau de Largentiére (Ardéche). Techniques de mise en valeur et gestion d´une ressource géologique particuliére – Water prospecting in Largentiére (Ardéche). Techniques in the valuation and management of a particular geological resource – Die Wasserstollen von Largentiére (Ardéche). Die Technik der Erschliessung un des Betriebes einer besonderen, durch die Geologie gegebenen Ressource. In: Jan Klápště (ed.): Water management in mediaeval rural economy – Les usages de l´eau en mileu rural au Moyen Age. Památky archeologické – supplementum 17, Ruralia V. Praha,
Bailly-Maître, M.-Ch. – Ploquin, A. 1993: Brandes-en-Oisans. Archéologie et Pléometallurgie d´un village de mineurs au Moyen Age, Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa, Freiburg im Breisgau 1990. Sigmaringen, 443-461.
Bartelheim, M. 2007: Die Rolle der Metallurgie in vorgeschichtlichen Gesellschaften. Sozioökonomische und kulturhistorische Aspekte der Ressourcennutzung. Ein Vergleich zwischen Andalusien, Zypern und dem Nordalpenraum – The Role of Metallurgy in Prehisrtoric Societies. Socioeconomic and cultural aspects of the use of resources. A comparison between Andalusia, Cyprus ant the north Alpine area. In: Pernicka, E. – Bartelheim, M. (Hrsgs.): Forschungen zur Archäometrie und Altertumswissenschaft. Band 2.
Bartels, Chr. 1996: Mittelalterlicher und frühneuzeitlicher Bergbau im Harz und seine Einflüsse auf die Umwelt. Springer-Verlag Berlin Heidelberg 1996.
Bartels, Chr. – Fessner, M. – Klappauf, L. – Linke, F. A. 2007: Montanregion Harz. Kupfer, Blei und Silber aus dem Goslarer Rammelsberg von den Anfängen bis 1620. Die Entwicklung des Hüttenwesens von den frühmittelalterlichen Schmelzpätzen im Wald bis zur Metallerzeugung in großem Maßtab am Beginn des 17. Jahrhunderts nach den archäologischen und schriftlichen Quellen. Bochum.
Bohly, B. 2008: Les vestiges en bois dans la mine médiévale du Donnerloch á Steinbach (Haut Rhin). In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 90-99.
Breitenlechner, E. 2008: Pollenanalysen zur Siedlungs- und Bergbaugeschichte im Raum Schwaz. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau 5-6, 214-221.
Clerc, P. 2008: Le Puits Jade, un ensemble clos du XVIe siécle dans la mine d´argent Saint-Louis-Eisenthur á Sainte-Marie-aux-Mines (68). In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 102-107.
Cierny, J. 2008: Prähistorische Kupferproduktion in den Südlichen Alpen, Region Trentino Orientale. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 22. Bochum.
Dahm, C. – Lobbedey, U. – Weisgerber, G. 1998: Der Altenberg. Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Bonn.
Domergue, C. – Leroy, M. (dir) 2000: Mines et métallurgie en Gaule, Gallia, 57, 1-158.
Eibner, C. 1982: Kupfererzbergbau in Österreichs Alpen. In: B. Hänsel (Hrsg): Südosteuropa zwischen 1600 und 1000 v. Chr. Prähistorische Archäologie in Südosteuropa 1, 399-408.
Eibner, C. 1991: Eine befestigte Höhensiedlung im Bereich des urzeitlichen Kupfererzbergbau gebiets in der Oststeiermark. In: R. von Uslar (Hrsg): Vorgeschichtliche Fundkarten der Alpen. Mainz.
Eibner, C. – Presslinger, H. 2006: Urzeitliche Kupferproduktion, Versorgung der Bergbaugebiete in den Ostalpen und die Bedeutung der Metalldeponierungen, Res montanorum 38, 22-25.
Feyebesse, J.-L. – Bailly-Maitre. M.-Ch. – Feraud, J. 2004: La mine médiévale d'argent du Pontet, une fente alpine contemporaine de la surrection des massifs cristallins? Bull. de l'Académie des Sciences. C.R. Géoscience 336, Elsevier SAS, 1255-1264.
Fluck, P. 1993: Montanarchäologische Forschungen in den Vogesen. Eine Zwischenbilanz. In: Steuer, H. – Zimmermann, U. (Hrsg): Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“ in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990. Sigmaringen, 267-289.
Fluck, P. 2000: Sainte-Marie-aux-Mines. Les mines du rêve. Guebwiller.
Frenzel, B. 2003: Zeitliche Veränderungen der Aërosoldeposition auf den Höhen des Nordschwarzwaldes als Hinweis auf die frühe Erzverhüttung. In: Lorenz, S. – Schmauder, A. (Hrsg): Neubulach. Eine Stadt im Silgerglanz. Fildestadt, 147-160.
Goldenberg, G. – Rieser, B. – Schrattenthaler, H. 1996: Kupfergewinnung in Nordtirol – montanarchäologische Forschungen. Der Stoansucher, Jhg. 10, Heft 1, 28-31.
Günther, W. – Eibner, C. – Lippert, A. – Paar, W. 1994: 5000 Jahre Kupferbergbau Mühlbach am Hochkönig – Bischofshofe. Mühlbach.
Haasis-Berner, A. 2003: Bergbautechnik im Schwarzwald. In: H. Steuer (Hrsg.): Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forsschung. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 2003, 175–219.
Hägermann, D. 1984: Deutsches Königtum und Bergregal im Spiegel der Urkunden, Montanwirtschaft Mitteleuropas vom 12. bis 17. Jahrhundert. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 2. Bochum, 13-23.
Hägermann, D. – Ludwig, K.H. 1986: Europäisches Montanwesen im Hochmittelalter. Das Trienter Bergrecht 1185-1214. Köln – Wien.
Hillebrecht, M.-L. 1992: Holzkohle als Quelle zur Wald- und Energiegeschichte. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 4, 158-160.
Labuda, J. 1997: Montánna archeológia na Slovensku (Príspevok k dejinám stredoveku), Slovenská archeológia XLV-1, 83-156.
Ludemann, T. 1994: Die Holzkohle in montanarchäologischen Grabungen im Revier Sulzburg, Kreis Breisgau . Hochschwarzwald, Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg, 341-349.
Palme, R. 1984: Rechtliche und soziale Probleme im Tiroler Erzbergbau vom 12. bis zum 16. Jahrhundert. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 2. Bochum, 111-117.
Perazza, F. 2008: La prospection en archéologie miniére. Méthodes d´approache d´un mileu fragile. In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 38-45.
Presslinger, H. - Eibner, C. 2004: Montanarchäologie im Paltental (Steiermark). In: Weisgerber, G. – Goldenberg, G. (Hrsg.) 2004: Alpenkupfer – Rame delle Alpi. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 17. Bochum, 63-74.
Presslinger, H. – Wallach, G. – Eibner, C. 1988: Bronzezeitliche Verhüttungsanlage zur Kupfererzeugung in den Ostalpen, Berg- und hüttenmännische Montanshefte 133, Heft 7, 338-344.
Schwabenicky, W. 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
Srbik, R. R. v. 1929: Überblick des Bergbaues von Tirol und Vorarlberg in Vergangenheit und Gegenwart. Innsbruck.
Stöllner, T. – Eibner, C. – Cierny, J. 2004: Prähistoricher Kupferbergbau Arthurstollen. Ein neues Projekt im Südrevier der Mitterberg-Gebietes (Salzburg). In: Weisgerber, G. – Goldenberg, G. (Hrsg.) 2004: Alpenkupfer – Rame delle Alpi. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 17. Bochum, 95-106.
Štefánik, M. 2004a: Die Anfänge der slowakischen Bergstädte. Das Beispiel Neusohl. In: K. H. Kaufhold – W. Reininghaus (Hrsg): Stadt und Bergbau. Städteforschung A/64. Köln-Weimar-Wien, 296-312.
Štefánik, M. 2004b: Kupfer aus dem Ungarischen Königreich im Spiegel der venezianischen Senatenprotokole im 14. Jahrhundert. In: R. Tasser – E. Westermann (Hrsg.): Der Tiroler Bergbau und die Depression der Europäischen Montanwirtschaft im 14. und 15. Jahrhundert. Akten der internationalen Bergbaugeschichtlichen Tagung Steinhaus. Veröffentlichungen des des Südtiroler Landesarchivs – Publikazzioni dell´archivio provinciale di Bolzano. Innsbruck – Wien – München - Bozen, 210-239.
Weisgerber, G. – Goldenberg, G. (Hrsg.) 2004: Alpenkupfer – Rame delle Alpi. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 17. Bochum.

Popisky k obrázkům

Obr. 1 Střední Evropa. Satelitní snímek s vyznačením nejdůležitějších a archeologicky zkoumaných středověkých stříbrorudních důlních regionů a center. 1: Francouzské západní Alpy (Alpe du Sud, Francie), 2: Francouzské středohoří (Massif Central, Francie), 3: Vogézy (Vosges, Francie), 4: Schwarzwald (Německo), 5: střední Porýní a Siegerland (Německo), 6: Harz (Německo), 7: Krušné hory (Erzgebirge, Erzgebirgsvorland, Německo, Česko), 8: Schwaz – Brixlegg (Alpy, Rakousko), 9: Železnorudné Alpy (Eisenerzer Alpen, Rakousko), 10: Štiavnické vrchy (Slovensko), 11: Banská Bystrica (Slovensko), 12: Gemer a Spiš (Slovensko), 13: střední a jihozápadní Čechy (Česko), 14: jižní Čechy (Česko), 15: Bavorský les (Bayerischer Wald, Německo), 16: Českomoravská vrchovina (Česko), 17: Rocca di san Silvestro (Toscana, Itálie), 18: Bytom (Polsko).

Obr. 2 Francouzské západní Alpy (Alpe du Sud). Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Brandes en Oisans (Alpe d´Huez), 2: Pontet (údolí říčky La Romanache), 3: L´Argentiére-La Bessée (lokalita Fournel), 4: Val di Lanzo, 5: Brosso.

Obr. 3 Vogézy (Vosges). Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Steinbach, 2: Mine du Donnerloch, 3: Altenberg 4: La Croix-aux-Mines, 5: klášter Echery, 6: Kolmar.

Obr. 4 Schwarzwald. Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Prinzbach (Kinzigtal), 2: Geismättle u Sulzburgu (Sulzburgtal), 3: Birkenberg (Birchiburg, St. Ullrich - Bollschweil), 4: Sußenbrunn u Münsteru (Münstertal), 5: Suggental, 6: Münster (Münstertal), 7: Sulzburg, 8: Rammelsbach, 9: Freiburg im Breisgau, 10: Breisach, 11: Villingen, 12: Kenzingen, 13: Todtnau, 14: Haslach, 15: Neubulach.

Obr. 5 Pravobřeží středního Porýní v oblasti Sauerland. Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Altenberg (Müsen), 2: Bensberg, 3: Engelskirchen, 4: Plettenberg, 5: Blankenrode.

Obr. 6 Harz. Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Goslar, 2: Rammelsberg a Bergdorf u Goslaru, 3: Clausthal – Zellerfeld, 4: Düna (Osterode), 5: komplex Elbingerode, 6: komplex Elbingerode, polesí Heimburg, 7: Sankt Andreasberg, 8: klášter Walkenried, 9: Oberschulenberg, 10: klášter Michaelsberg, 11: Elbingerode – Kalkberg. Žluté body znázorňují zaniklé středověké hutnické areály, identifikované archeologicky.

Obr. 7 Krušné hory a saské Podkrušnohoří (Erzgebirge, Erzgebirgsvorland). Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Am Treppenhauer (Sachsenburg, hist. Bleiberg), 2: Hohenforst (Kirchberg, hist. Fürstenberg), 3: Ullersberg (Wolkenburg, hist. Ulrichsberg), 4: Greifenstein (Ehrenfriedersdorf), 5: Loupežník (Podhradí), 6: Freiberg, 7: Gersdorf, 8: Schwarzenberg, 9: Zschopautal.

Obr. 8 Rakousko. Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými s pravěkým a středověkým hornictvím a hutnictvím. 1: Schwaz, 2: Brixlegg, 3: revír Kitzbühel – Jochberg – Kelchham (severní Tyrolsko), 4: revír Matrei – Virgental (východní Tyrolsko), 5: revír Glemmtal (Salzbursko), 6: revír Bischofshofen – Mittelberg – St. Ulrich (Salzachpongau, Salzbursko), 7: Raxalpe – Prein (Dolní Rakousko), 8: Železnorudné Alpy (Eisenerzer Alpen), 9: Schladming, 10: Öblarn, 11: Obervellach (revír Groß-Fragant).

Obr. 9 Slovensko. Satelitní snímek s vyznačenými lokalitami spojenými se středověkým hornictvím, hutnictvím a mincovnictvím. 1: Gelnica, 2: Smolník (spišsko gemerská rudní oblast), 3: Banská Bystrica, 4: Staré Hory, 5: Špania dolina (Banskobystrický revír), 6: Banská Štiavnica (revír Banská Štiavnica – Hodruša), 7: Kremnica.

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Obr. 7

Obr. 8

Obr. 9