Harz

Ve dnech 18. 10. 2007 až 21. 10. 2007 jsme zavítali do pohoří Harz v Německu, kde jsme se zůčastnili malého oborového pracovního setkání s našimi německými kolegy, kteří se zde dlouhodobě zaměřují na téma nám blízké a sice na téma montánní archeologie. Naším cílem bylo město Goslar, sídlo Dolnosaského zemského úřadu archeologické památkové péče, Pracoviště montánní archeologie (Niedersächsisches Landesamt für Bodendenkmalpflege, Arbeitstelle Montanarchäologie). Setkání se z naší strany zůčastnili Petr Hrubý a Petr Hejhal (ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava), Václav Kolařík (ARCHAIA Brno, pracoviště Brno) a kolega Jiří Merta (Technické muzeum Brno). Německými protějšky nám byli pracovníci zmíněné instituce LOTHAR KLAPPAUF a FRIEDRICH A. LINKE. Později se knám připojil kolega GÖTZ ALPER, který je archeologem ve východní části Harzu (Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt, Landesmuseum für Vorgeschichte, Halle). Protože se jednalo o setkání pracovní, program byl velice nabitý a to od samého začátku až do konce.

Čtvrtek 18. října: Ihned po příjezdu jsme byli přivítáni na Pracovišti montánní archeologie v Goslaru několika šálky vydatné kávy. Následoval výjezd na Rammelsberg a prohlídka provozu na žíle Altes Lager, se středověkými dobývkami, starými svozy rudy a dalšími komponenty (výklad Lothar Klappauf a Friedrich A. Linke). Po návratu z Rammelsbergu následovala prohlídka pracoviště, technického vybavení, vzorků zdejších rud a vzorků strusek, přičemž vše bylo proloženo živou diskusí a vydatnou kávou. Následovala prohlídka zaniklé románské osady Bergdorf severně od města a na dohled od Rammelsbergu, s archeologicky odkrytou basilikou (výklad Friedrich A. Linke). Po přesunu do nitra Harzu nás čekala prohlídka starých hutnišť a dobývek z raného až vrcholného středověku Oberschulenberg (výklad Friedrich A. Linke). Po návratu na základnu jsme si dali několik šálků vydatné kávy.

Pátek 19. října: Po vypití několika šálků vydatné kávy odjezd do východního Harzu, setkání s Götzem Alperem a sfárání do podzemí zpřístupněného dolu Strassberg - Glasebach. Další program měl toho dne vyloženě rychlý až strhující průběh: návštěva zaniklého hutniště z otonského období u Hasselfelde, dále návštěva záchranného výzkumu raně středověkých dobývek na Fe rudy spolu s hutnickým areálem u vápencového lomu v Elbingerode. Návštěva královské zaniklé falce z 9. – 11. století v poloze Schlosskopf a návštěva blíže nespecifikovaných starých dobývek u Engerode. V podvečer jsme shlédli ještě románský klášter v Drübecku a pak následoval návrat do Goslaru. Po posilnění vyčerpaného organizmu několika šálky vydatné kávy následovalo pohoštění výběrovými víny české produkce a pak presentace výsledků našich jihlavských výzkumů s živou diskusí.

Sobota 20. října: Ráno jsme s nedočkavostí vypili několik šálků vydatné kávy a pod vedením Lothara Klappaufa a Götze Alpera jsme vyrazili do jz Harzu do města Claustal-Zellerfeld, kde jsme nakoupili něco literatury. Následoval přesun do St. Andreasberg, kde jsme pod odborným vedením DR. LIESSMANNA sfárali do dolu z 16.-18. století Roter Bär, kterýžto pracovníci TU Göttingen pozvolna zmáhají a spřístupňují tak partie, konzervované několik set let. Prohlídka několik set metrů podzemního systému o několika patrech byla značně náročná. Po návratu do Goslaru jsme, samozřejmě až po vypití několika šálků vydatné kávy, našli konečně čas na prohlídku památkově velmi dobře zachovaného města s románskými kostely, falcí, středověkými fachwerky a dalšími zajímavostmi (výklad Friedrich A. Linke).

Neděle 21. října: Ráno jsme vyrazili domů, ale cestou jsme ještě navštívili významné raně středověké centrum severního Harzu Quedlinburg.

Co říci závěrem? Po krátkém čase stráveném v Harzu snad alespoň trochu chápeme význam této oblasti jako základu moci a ekonomické síly otonských panovníků i panovníků dalších raně středověkých německých dynastií, včetně pochopení technologické vyspělosti zdejších důlních a hutnických provozů, které jsou o 200-300 let starší než nejstarší centra produkce drahých kovů u nás. Našim německým kolegům nelze než poděkovat za to, že se nám plně a s nasazením věnovali a že nám zprostředkovali mnoho z jejich dvacetileté práce. Krátké srovnání naznačilo, že naše výsledky nejsou po pěti letech výzkumu nikterak špatné. V poznání areálů těžby a primární úpravy rud se dokonce zdá, že bychom mohli mít mírně navrch (snad). U poznání hutnických areálů a metalurgických provozů se naopak máme bezesporu co učit. Metodické přístupy se až na některé detaily neliší, což ale může být dáno samotnou podstatou předmětu výzkumu. Dost možná to svědčí i o tom, že naše pracoviště německou odbornou montánně archeologickou literaturu detailně sleduje a je jí zkrátka ovlivněno. Ostatně jejich literární odborná produkce je díky nesrovnatelně lepšímu financování mnohem větší a kvalitnější a tak jistě nepřeženeme, konstatujeme-li, že německou hornickou archeologii lze v evropském kontextu považovat za nejvyvinutější a že pro výzkum starého hornictví udělali asi nejvíce právě Němci. Tento příklad je tak v mnohém hodný následování. Ihned po příjezdu domů jsme si uvařili kávu…

Harz: Obecné dějiny hornictví a obecné studie
Böhme, H. W. 1978: Der Erzbergbau im Westharz und die Besiedlung des Oberharzes seit dem frühen Mittelalter. Westlicher Harz. Führer zu vor- und frühgeschichtlichen Denkmälern 36, Mainz 1978, 59-125.
Bornhardt, W. 1943: Der Oberharzer Bergbau im Mittelalter. Archiv für Landes- und Volkskunde von Niedersachsen 34, 1943, 449-503.
Brachmann, H. 1992: Der Harz als Wirtschaftsraum des frühen Mittelalters. Harz-Zeitschrift 43/44, 1992, 7-25.
Brockner, W. 1992a: Frühe Buntmetallgewinnung in der Harzregion. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 4, 1992, 151-153.
Brockner, W. 1992b: Vor- und frühgeschichtliche Metallgewinnung und Metallverarbeitung in der Harzregion. Mitteilungsblatt der Technischen Universität Clausthal 74, 1992, 21- 24.
Klappauf, L. - Linke, F.-L., Brockner, W. - Hillebrecht, M.-L. - Kuprat, B. - Willerding, U. 1991: Schätze des Harzes. Von der Spätantike bis ins hohe Mittelalter. Wegweiser zur Vor- und Frühgeschichte Niedersachsens 18. Goslar 1991.
Verbesserte Auflage Schätze des Harzes. Archäologische Untersuchungen zum Bergbau- und Hüttenwesen des 3. bis 13. Jahrhunderts nach Christus. Begleithefte zur Ausstellung der Abteilung Urgeschichte des Niedersächsischen Landesmuseums, Heft 4, Oldenburg 1994.
Laub, G. 1985: Die mittelalterliche Verhüttung von silberhaltigen Harzer Bleierzen im Vergleich zur antiken Technologie. Harz-Zeitschrift 37, 1985, 65-130.
Fröhlich, K. 1950: Betrachtungen zur Siedlungsgeschichte und zum älteren Bergwesen von Goslar. Gießen 1950.
Gringmuth-Dallmer, E. 1992: Der Harz in der mittelalterlichen Siedlungsgeschichte. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 4, 1992, 138-140.
Grothe, H. - Freiser, J. 1975: Die Entwicklung des Metallhüttenwesens insbesondere am und im Harz. Teil A. H. Grothe (Hrsg.), Schwerpunkte der Entwicklung bis Ende des 19. Jhs. In: Festschrift Technische Universität Clausthal. Zur Zweihundertjahrfeier 1775 - 1975. Teil I: Die Bergakademie und ihre Vorgeschichte. Clausthal-Zellerfeld 1975, 331-364.
Niehoff, N. - Matschullat, J. - Pörtge, K.-H. 1992. Bronzezeitlicher Bergbau im Harz? Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 12, 1992, 12-14.
Nowothnig, W. 1963: Zur Vor- und Frühgeschichtsforschung im Oberharz unter besonderer Berücksichtigung der Bergbauforschung. Neue Ausgrabungen in Niedersachsen 1, 1963, 87-94.
Nowothnig, W. 1965: Neue Ergebnisse der Bergbauforschung im Oberharz. Neue Ausgrabungen in Niedersachsen 2, 1965,. 236-249.
Rehren, T. - Klappauf, L. 1995: ... ut oleum aquis. Vom Schwimmen des Silbers auf Bleiglätte. Metalla 2.1, 1995, 19-28.
Rosenhainer, F. 1968: Die Geschichte des Unterharzer Hüttenwesens von seinen Anfängen bis zur Gründung der Kommunionsverwaltung im Jahre 1635. Beiträge zur Geschichte der Stadt Goslar 24. Goslar 1968.
Hauptmeyer, C.-H. 1992: Bergbau und Hüttenwesen im Harz während des Mittelalters. In: K. H. Kaufbold (Hrsg.), Bergbau und Hüttenwesen im und am Harz. Hannover 1992, 11-20.
Klappauf, L. 1991: Zur Bedeutung des Harzes und seiner Rohstoffe in der Reichsgeschichte. In: H. W. Böhme (Hrsg.), Siedlungen und Landesausbau zur Salierzeit. Teil 1, Sigmaringen 1991, 211-232.
Klappauf, L. 1993: Zur Archäologie des Harzes im frühen Mittelalter. Eine Skizze zu Forschungsstand und Aussagemöglichkeiten. In: M. Brandt, A. Eggebrecht (Hrsg.), Bernward von Hildesheim und das Zeitalter der Ottonen 1. Hildesheim 1993.

Harz: Geologie, mineralogie a ložiska
Drews, G. 1978: Geologie des Harzes. Führer zu vor- und frühgeschichtlichen Denkmälern 36, Mainz 1978, 1-15.
Mohr, K. 1978: Geologie und Minerallagerstätten des Harzes. Stuttgart 1978.

Harz: monograficky publikované lokality
Alper, G. 1998: Mittelalterliche Blei-/Silberverhüttung beim Johanneser Kurhaus, Clausthal-Zellerfeld (Harz), Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 1998 (im Druck)
Bartels, C. 1988: Das Erzbergwerk Rammelsberg. Die Betriebsgeschichte 1924-1988 mit einem Abriß der älteren Bergbaugeschichte. Goslar 1988.
Both, F. 1993: Düna. Die Keramik. Dissertation an der Universität Münster 1993.
Brockner, W., Kolb, H. E., Heimbruch, G. 1989: Eine Silberraffinierhütte des frühen Mittelalters in Badenhausen am Harz. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 58, 1989, 193-206.
Heimbruch, G. - Koerfer, S. - Brockner, W. 1989: Der Fall: Johanneser Kurhaus bei Clausthal-Zellerfeld. Archäometrische Untersuchungen an Erz-, Schlacken- und Bleiglättefunden der Grabung 1987. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 2, 1989, 103-110.
Klappauf, L. 1989: Auswirkungen der Grabungen im frühmittelalterlichen Herrensitz Düna bei Osterode am Harz auf die Montanforschung im Harz. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 58, 1989, 171-184.
Klappauf, L. - Linke, F.-A. 1989: Der Fall: Johanneser Kurhaus bei Clausthal-Zellerfeld. Grabungsbefunde des mittelalterlichen Verhüttungsplatzes der Blei- und Silbergewinnung. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 2, 1989, 86-92.
Klappauf, L., Linke, F.-A. 1990: Düna I. Das Bachbett vor der Errichtung des repräsentativen Steingebäudes. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte 1990.
Laub, G. 1994: Zur Betriebsgeschichte der Wildemanner Silberhütte. Der Anschnitt 46, 1994, 20-24.

Harz: Přírodní vědy a archeometrie v montánní archeologii
Brockner, W. - Griebel, C. - Koerfer, S. 1995: Archäometrische Untersuchungen von Erz- und Schlackefunden der Notgrabung 1981 in Goslar im Bereich des ehemaligen Brüdernklosters. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 64 (1), 1995, 141-147.
Okrusch, M., Wilke-Schiegries, R. 1985: Mineralogische Untersuchungen an gelbtoniger Irdenware des 12. bis 13. Jhs. in Braunschweig und Goslar. In: H. Rötting (Hrsg.), Stadtarchäologie in Braunschweig. Forschungen zur Denkmalpflege 3. Hameln 1985, 249-256.
Goldenberg, G. 1990: Die Schlacken und ihre Analysen. Relikte der Metallgewinnung und Metallverarbeitung. Freiburger Universitätsblätter 109, 1990, 147-172.
Heimbruch, G. 1989-90: Archäometrie an Verhüttungsrelikten der Harzregion. Dissertation, Technische Universität Clausthal 1989-90.
Hillebrecht, M.-L. 1992: Holzkohle als Quelle zur Wald- und Energiegeschichte. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen 4, 1992, 158-160.

Harz: Města a jejich úloha v těžbě surovin
Weidemann, K. 1978: Burg, Pfalz und Stadt als Zentrum der Königsherrschaft im Nordharz. Führer zu vor- und frühgeschichtlichen Denkmälern 35. Mainz 1978, 11-50.
Dennert, H. 1954: Kleine Chronik der Oberharzer Bergstädte und ihres Erzbergbaues. 3. Aufl. Clausthal-Zellerfeld 1954.
Jäger, F. 1972: Entwicklung und Wandlung der Oberharzer Bergstädte. Ein siedlungsgeographischer Vergleich. Giessener geographische Schriften 25. Clausthal- Zellerfeld 1972.
Hake, H. 1583: Bergchronik. Bearbeitet von H. Denker, Die Bergchronik des Hardanus Hake, Pastors zu Wildemann. Forschungen zur Geschichte des Harzgebietes 2. Wernigerode 1911.

Harz: Kláštery a jejich úloha v těžbě surovin
Denker, H. 1918: Der Waldbesitz des Klosters Neuwerk im Oberharz nach den alten Urkunden. Zeitschrift des Harz-Vereins für Geschichte und Altertumskunde 51, 1918, 22-77.
Budde, T. 1994: Zu den ältesten Befunden der Goslarer Brüdernklostergrabung. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 65 (1), 1996, 151-176.
Lommatsch, H. 1960: Das Kloster St. Mathias auf dem Oberharz. Harz-Zeitschrift 12, 1960, 43-87.
Lommatsch, H. 1979: Zellerfeld, St. Mathias. In: Bayerische Benediktinerakademie München (Hrsg.), Die Benediktinerklöster in Niedersachsen, Schleswig-Holstein und Bremen. München 1979, 497-501.
Uhde, H. 1976-77: Forsten, Bergbau und Hüttenbetriebe des Klosters Walkenried am Westharz. Harz-Zeitschrift 19/20, 1976/77, 81-102.

Harz - fysická mapa

Oberharz

Goslar Arbeitsstelle Montanar

Goslar Rammelsberg

Diskuse na Rammelsbergu

Diskuse na Rammelsbergu

Románská basilika Bergdorf

Dobývky na Oberschulenbergu

Románská falc v Goslaru

Románská falc v Goslaru

Sv. Jakub v Goslaru

Goslar hrázděné domy

Goslar - kašna a radnice

Strassberg - důl Glaseberg

Strassberg - důl Glaseberg

Důl Glaseberg - vodotěžní kolo

Zaniklá falc Schlosskopf

Výzkum hutniště u Elbingerode

Andreasbg důl - základna

St. Andreasberg před sfáráním

St. Andreasberg - prohlídka dolu

St. Andreasberg - prohlídka dolu

St. Andreasberg - Pepan v dole

Románský klášter Drübeck

Quedlinburg - staré město

Qedlinburg - nové město

Qedlinburg - katedrála