Bochum

Petr Hrubý

Proč právě střední Porýní: Ve středním Porýní v tom nejširším slova smyslu, se setkáváme s rudním hornictvím, hutnictvím a obecně s vyspělými metalurgickými technologiemi již v římskoprovinciálním období (např. i Krohn 2003), čehož příkladem může být třeba lokalita Lüderich u Kolína nad Rýnem (Körlin – Gechter 2003). Rudní hornictví bylo v Porýní provozováno v římské režii na obou březích řeky, před i za limitem. Vzhledem k značné setrvačnosti kontinuálního přežívání římskoprovinciálních kulturně civilizačních i technologických tradic hluboko do raného středověku se tak zdá, že jednou z klíčových oblastí raného převzetí a dalšího rozvoje báňsko hutnických technologií ve středověkém světě, které ve 13. století dorazily i k nám, je právě střední Porýní. Centrem středověké těžby rud v pahorkatině Odenwald na středním Rýně je Wiesloch u Haidelbergu, exploatovaný od 11. do první pol. 13. století (Hildebrandt 1993, 255-265), či ještě severněji situovaná středověká důlní centra Bensberg (od 1122) východně od Kolína nad Rýnem, popřípadě Plettenberg (od pol. 10. stol) v oblasti Sauerland (Krabath 2001, 304-305). Tam se nalézá také důlní komplex ze 13. století Silberkaule u Engelskirchen, zaměřený na produkci olova (Gechter 2003). K těžbě rud se vztahuje listina císaře Jindřicha V. (1086-1125) z roku 1122, kterou panovník daruje klášteru Siegburg kovy a bohatství (metalli vel pecunie) na klášterním panství (Hägermann 1984, 15, č. 2). Listina Konráda III. (1138-1152) zmiňuje k roku 1150 také práva kláštera Corvey poblíž Höxteru na kovy u lokality Marsberg na samém severovýchodním okraji Siegerlandu (Hägermann 1984, 15, č. 5). Práva na těžbu stříbrných rud získalo listinou Friedricha I. Barbarossy také arcibiskupství v Trevíru v roce 1158 (Hägermann 1984, 15 č. 10). A konečně ve středním Porýní (spolková republika Severní Porýní - Westfálsko) se nachází panství a premonstrátský klášter Steinfeld, který hrál významnou roli při kolonizaci části Českomoravské vrchoviny. Právě ze Steinfeldu přišli v roce 1149 premonstráti do Želiva, kde vystřídali předchozí benediktýny a kdy se začla významná perioda zkulturňování a osídlování krajiny Humpolecka a severozápadního Jihlavska. Poněvadž ještě ve 13. století želivští premonstráti figurují na Jihlavsku i v roli důlních podnikatelů, nelze tak vyloučit, že se předtím vedle jiného podíleli i na prospekci rudních žil na svém území, přičemž je hypotheticky možné, že k tomu vedle finančních prostředků měli i určité zkušenosti či předpoklady odborné, související s vazbou právě na domovský Steinfeld.

Altenberg v oblasti Siegerland: V oblasti Siegerland (Severní Porýní–Westfálsko) se nachází zkoumaná důlní lokalita Altenberg u obce Müsen, zpracovaná jako interdisciplinární studie. Jedná se o komplex situovaný v sedle mezi Müsenem a Littfeldem ve výškách 480-495 m. Je složený ze sídliště značně vyspělých forem, označovaného za město či městečko, dále dolů, přilehlých úpraven a hutí. Ačkoliv první písemný pramen, zmiňující lokalitu „Aldinberg“ (antiquus mons) pochází až z roku 1300, vrchol spadá do 13. století. Největším přínosem výzkumu je exkavace důlních děl báňskou metodou. Čtyři z jam byly vyzmáhány a dokumentovány do hloubek až 20 m. Šachty poskytly mimořádně zachovalé dřevěné konstrukční prvky, jako čepované či roubené věnce a svisle kladené pažící fošny, což umožnilo rekonstruovat způsob výdřevy. Provozy primární úpravy rud jsou zastoupeny kanály s kamennými stěnami a s výdřevou. Mezi pece, převážně prubířské, patří menší obdélné objekty s kamennou vyzdívkou či stěnami (Dahm – Lobbedey – Weisgerber 1998 1, 61, Abb. 22, 94-95, 120, Abb. 73). Výjimkou je situace na východním okraji areálu, kde byly prozkoumány kamenné základy obdélné a oválné pece v superpozici. Hutní provozy v podobě deponií strusek a dřevěných uhlíků byly několika řezy zkoumány v poloze „In der Wilden Wiese“ s vazbou na potok Rothenbach. U sídliště, nelze mluvit o pravidelném urbanismu. Konstrukční pojetí jednotlivých objektů naznačuje značnou vyspělost. Převažujícím typem staveb jsou zděné kamenné sklepy se vstupními šíjemi s kamenným nebo dřevěným schodištěm (Dahm – Lobbedey – Weisgerber 1998 1, 63-68, 92-93, 97, 100-103, 127-128). Dominantou je dvoudílná kamenná stavba (tzv. Turmhaus), považovaná za ústřední dům. Jako dílenské objekty možno označit stavby výhradně dřevěných konstrukcí a nezahloubené. Pestrou hmotnou kulturu dokládají vedle keramického souboru zlomky vážek, přezky, plíšky, šatové ozdoby, odlitek vyhutněného olova, zámek, podkovy, nůžky, nože, hornické náčiní a stavební kování. Za výjimečné lze považovat nálezy textilií a kůže.

Výprava tam a zase zpátky: Na základě dřívějších kontaktů, nezbytné předchozí organizace a pozvání od Prof. Thomase Stöllnera (u nás patří již ke spíše známějším tvářím), jsme v lednu v sestavě Petr Hejhal, Petr Hrubý (ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava) a Filip Velímský (ArÚ Praha, pracoviště Kutná Hora) vyrazili do Bochumi. Našimi cíly bylo presentovat výsledky montánně archeologických výzkumů v obou městech, vyměnit něco odborné literatury, navázat další kontakty, resp. poznat osobně ty, které jsme zatím znali jen jako pojmy z literatury, a samozřejmě navštívit musejní exposici starého hornictví. V tomto ohledu lze poslední z jmenovaných cílů úžeji specifikovat zejména na část expozice věnované středověkému hornickému centru Altenberg v Siegerlandu. Návštěvu expozice jsme zcela přirozeně propojili s návštěvou pro nás nesporně legendární lokality samotné. Vlastně ještě jeden přínos měla naše třídenní expedice a sice prohlídku jednotlivých pracovišť DBM a Ruhruniversität Bochum, Fakultät für Geschichtswissenschaft, Archäologische Wissenschaften - Fach Ur- und Frühgeschichte. Nutno již na úvod avizovat, že všechny cíle výpravy byly splněny. Naše hostující přednášky se konaly v aule musea v rámci pravidelného přednáškového cyklu, který DBM ve spolupráci s Ruhruniversität prakticky celoročně uskutečňuje. Mimo jiné tam jen pár týdnů před námi promluvil např. i kolega Jozef Labuda ze Slovenského Banského muzea v Banské Štiavnici. Téma i název jihlavského příspěvku byly celkem jasné: "Die Bergstadt Jihlava (Iglau, Tschechien) - Neue Ergebnisse montanarchäologischer Forschungen 2002-2007" (přednesl Petr Hrubý). Název referátu kolegy Velímského zněl "Die neuentdeckte Spuren des mittelalterlichen Bergbaues in Kuttenberg" (obojí uvedl a moderoval Prof. Thomas Stöllner).

Některé postřehy: Výzkum (terénní i labortatorní) se v Bochumi již dávno neomezuje na evropská historická montánní či metalurgická témata, nýbrž je v širokém spektru rozprostřen od Jižní Ameriky po střední Asii. Pracovní kolektivy DBM a Ruhruniversität jsou, pokud jde o montánní archeologii a přidružené vědní obory, velmi prolnuté a hranice mezi nimi, pokud vůbec existuje, je velmi volná až téměř setřená, ovšem jen v tom nejpozitivnějším smyslu slova. Atmosféra je zde mimořádně přátelská a kolegiální a je vidět, že jsou zde sdruženi lidé s dlouhodobou praxí a zkušenostmi, řízení navíc lidmi stejně tak schopnými. Pokud k tomu přidáme dostatek prostředků (z našeho pohledu rozhodně), je jasné, že výzkum a publikační činnost v těchto institucích musí být na velmi vysoké úrovni. Naše podniková knihovnička se rozšířila o řadu monografií, značný počet Anschnittů, nebo také o zcela nové vydání bochumského exempláře monumentálního díla Das Schwazer Bergbuch (Bartels – Bingener – Slotta 2006).

Vybraná literatura
Bartels, Chr. – Bingener, A. – Slotta, R. 2006: „1556 Perkwerch etc.“ Das Schwazer Bergbuch. Band I-III. Der Bochumer Entwurf von 1554, Faksimile. Bochum.
Dahm, C. – Lobbedey, U. – Weisgerber, G. 1998: Der Altenberg. Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Bonn.
Gechter, M. 203: Das Bleibergwerk Silberkaule, Gemeinde Engelskirchen, Rheinisch-Bergischen Kreis. In: Stöllner, T. – Körlin, G. – Steffens, G. – Cierny, J. 2003 (Eds./Hrsg.): Man and Mining – Mensch und Bergbau. Studies in honour of Gerd Weisgerber on occasion of his 65th bitrhday. Der Anschnitt – Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau, Beiheft 16. Bochum, 155-161.
Goldenberg, G. 1990: Die Schlacken und ihre Analysen. Relikte der Metallgewinnung und Metallverarbeitung. Freiburger Universitätsblätter 109, 1990, 147-172.
Hägermann, D. 1984: Deutsches Königtum und Bergregal im Spiegel der Urkunden, Montanwirtschaft Mitteleuropas vom 12. bis 17. Jahrhundert. Der Anschnitt. Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau. Beiheft 2. Bochum, 13-23.
Hildebrandt, L. H. 1993: Zum mittelalterlichen Blei-Zink-Silber-Bergbau südlich von Heidelberg. In: Steuer, H. – Zimmermann, U. (Hrsg): Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“ in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990. Sigmaringen, 255-265.
Körlin, G. – Gechter, M. 2003: Römischer Bergbau auf dem Lüderich – Vorbericht über die Grabungen 2000-2002. In: Stöllner, T. – Körlin, G. – Steffens, G. – Cierny, J. 2003 (Eds./Hrsg.): Man and Mining – Mensch und Bergbau. Studies in honour of Gerd Weisgerber on occasion of his 65th bitrhday. Der Anschnitt – Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau, Beiheft 16. Bochum, 237-248.
Krabath, S. 2001: Die hoch-und spätmittelalterlichen Buntmetallfunde nördlich der Alpen. Eine archäologisch – kunsthistorische Untersuchung zu ihrer Herstellungstechnik, funktionalen und zeitlichen Bestimmung. Band 1 und 2. Internationale Archäologie band 63. Rahden/Westfalen.
Krohn, N. 2003: Volkanus – Gott der Schmiede? In: Stöllner, T. – Körlin, G. – Steffens, G. – Cierny, J. 2003 (Eds./Hrsg.): Man and Mining – Mensch und Bergbau. Studies in honour of Gerd Weisgerber on occasion of his 65th bitrhday. Der Anschnitt – Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau, Beiheft 16. Bochum, 249-270.

Některé odkazy
//www.nemecka-archeologie.wz.cz/mont.htm
//www.bergbaumuseum.de
//www.bergbaumuseum.de/dhtml/u47.html
//www.ruhr-uni-bochum.de/imperia/md/content/kommentiertes/jahresbericht_0809_komp.pdf
//www.stahlbergmuseum.de/mambo/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=36
//de.wikipedia.org/wiki/Bergrevier_M%C3%Bcsen
//www.archaeologie-online.de/magazin/thema/montanarchaeologie/
//www.bylany.com/index.html
//zeliv.eu/klaster/10/historie-klastera
//de.wikipedia.org/wiki/Kloster_Steinfel

Pohled na hlavní budovu DBM s důlní věží.

Expozice moderní těžby s důlními stroji...

Hornické sekery od pozdního středověku do 18.-19. století.

Staré hornictví je spojeno i s uměním - raně novověká soška horníka v tradičním kroji.

Svatá Barbora jako patron horníků a jeden ze 14 pomocníků.

Svatá Barbora jako patron horníků a jeden ze 14 pomocníků.

Svatá Barbora jako patron horníků a jeden ze 14 pomocníků.

Svatá Barbora jako patron horníků a jeden ze 14 pomocníků.

Panorama oblasti Siegerland na zaniklém horrnickém centru Altenberg.

Haldy jako připomínka těžby rud na Altenbergu ještě v 18.-19. století.

Lokalita Altenberg u Müsenu. Celkový plán středověkého hornického sídliště, dolů, hutí a úpraven (podle Dahm – Lobbedey – Weisgerber 1998).

Lokalita Altenberg u Müsenu. Pokus o kresebnou panoramatickou rekonstrukci (podle Weisgerber 1999).

Vyhlídková věž pro návštěvníky. Jistá imaginace tzv. věžového domu (Turmhaus), jehož kamenný suterén byl na tomto místě nalezen a zakonzervován zůstal přístupný veřejnosti (resp. těm, kdo jsou ochotni sem vyšlápnout).

Lokalita je vybavena informačními tabulemi u jednotlivých zastavení.

Suterény domů na Altenbergu.

Suterény domů na Altenbergu.

Rekonstrukce výdřevy jedné ze štol na Altenbergu v exposici DBM Bochum.

Rekonstrukce výdřevy šachty na Altenbergu v exposici DBM Bochum.

Něco z hmotné kultury středověkého Altenbergu: křesadlo s ocílkou a vpravo pak lampička, nalezená in situ.

Na Rammelsbergu nad Goslarem v Harzu nalezli středověkou botu, na Altenbergu v Siegerlandu, jak vidno, rovněž, na alpském francouzském Brandes en Oisans ostatně také a tak ještě že už i na tom našem Cvilínku jednu máme...