Období nesoustavných výzkumů po 2. světové válce (1945–1983)

Archeologickou činnost po 2. světové válce organizovaly odborné instituce - Archeologický ústav ČSAV a Moravské muzeum, samostatná činnost amatérských archeologů po r. 1948 v podstatě ustala.

Starožitnický přístup k nálezům se při výzkumu historického jádra Brna udržoval ještě dlouho po 2. světové válce, což ostře kontrastovalo s obecným rozvojem archeologické výzkumné činnosti. Nesporný vzestup metodiky přinesly velké systematické výzkumy, z nichž si v brněnském prostoru zaslouží pozornost zejména odkryvy Archeologického ústavu ČSAV v Brně na Starých Zámcích u Líšně. Teprve od sklonku 50. let 20. století se úroveň dokumentace městských odkryvů poněkud zlepšila ve smyslu posílení její grafické, resp. topografické složky. Neblahý dopad na informační potenciál stále ještě dochovaných historických terénů však měla skutečnost, že zůstaly archeology opomenuty některé ničivé stavební zásahy. K nejhorším bezesporu patřila výstavba hotelu Internacional na počátku 60. let na místě zástavby Panenské ulice, zčásti vybombardované na sklonku 2. světové války, v prostoru mimo hradby pak radikální rekonstrukce centrální části Starého Brna. Z relativně větších akcí třeba uvést odkryv jímky a části zdiva středověkých domů v místě destruovaných domů Orlí 8, 10, 12 z r. 1957, záchranný výzkum pozdně středověkých hrnčířských pecí na Kapucínském náměstí č. 8 a sondážní průzkum kostela sv. Mikuláše na náměstí Svobody v letech 1964–1966. V archeologické činnosti však dominovaly především odkryvy jednotlivých jímek či záchrana nahodilých nálezů.

V sedmdesátých letech se začala rozvíjet výzkumná činnost Muzea města Brna, které provedlo dva plošné odkryvy v areálech předměstských církevních staveb. Pro objasnění otázky církevního centra předlokačního osídlení měl zásadní význam výzkum při kostele Nanebevzetí Panny Marie v prostoru někdejšího kláštera cisterciaček na Starém Brně v letech 1976–1983. Druhým plošným odkryvem v areálu někdejšího benediktinského proboštství v Komárově se podařilo mimo jiné odkrýt pozůstatky stavby starší než pozdně románská fáze kostela sv. Jiljí.

Málokterý z těchto výzkumů však byl završen nálezovou zprávou a jen minimum odkryvů bylo dosud publikováno jinak než předběžně.

Pro celé doposud sledované období platí, že poznatky archeologie nebyly běžně využívány pro výklad dějin města. Počátkům města Brna, historické topografii a podobným otázkám, dnes běžně řešeným s přispěním archeologie, se až doposud věnovali především historici na základě písemných pramenů, případně významných architektonických památek (F. Šujan, B. Bretholz, G. Chaloupka), a také historici umění (V. Richter, C. Hálová – Jahodová).