Obecní dvůr na Starém městě pražském

29.8. proběhla již třetí odborná komise na záchranném archeologickém výzkumu v areálu historického objektu Obecní dvůr na Starém Městě pražském, který probíhá již od května t. r. Zchátralý objekt má být revitalizován na byty a ve dvoře mají vzniknout podzemní garáže. Výzkum, jehož těžiště je právě ve dvoře, zasahuje však i do interiérů objektu a zahrnuje i hloubkové SHP přinejmenším v přízemí, zajišťuje společnost Labrys, o.p.s. Lokalita se nachází na severním okraji Starého Města v těsné blízkosti Anežského kláštera. Je zde vyvinuta poměrně mocná stratifikace, počínaje vrstvami a jámami z 11./12. – 12. století. Zkoumaná plocha ve dvoře zasahuje zázemí několika středověkých parcel, zasahuje však do ní i středověká zděná zástavba. Zejména spodní část souvrství vykazuje vysoký stupeň homogenizace, tedy i sníženou čitelnost, soudě alespoň podle kvalitně vypracovaných řezů. Odkryv je prováděn metodou sítě sektorů oddělených robustními kontrolními a manipulačními bloky nepravidelné velikosti, které konzervují po většinu trvání archeologických prací dochovanou stratifikaci. Stratigrafické jednotky jsou dokumentovány především v ploše pomocí kolmého snímkování (dílčí vrstvy se zakreslují do fotoskic), kromě obvodových řezů na stěnách sektorů se stratigrafické vztahy sledují až na několik výjimek jen dílčími, různě orientovanými řezy, vedenými především výplněmi zahloubených objektů a neprotínajícími celou stratifikaci. Trvalým předmětem kritiky přizvaných odborníků (první komise proběhla již 24.7, další 4.8.) je nedostatek příčných řezů, jejichž dokumentace umožňuje uchovat a ověřit vztahy mezi jednotkami. Při opakované kontrole dokumentace byly zjištěny dílčí nedostatky, zásadní pochybení je však před alespoň dílčím vyhodnocením obtížně prokazatelné. Je třeba ovšem připomenout, že příprava výzkumu neproběhla zcela standardním způsobem. Pražské archeologické komisi nebyl Labrysem předložen projekt výzkumu, zejména s velkým zpožděním se provádějící organizace začala zajímat o výsledky zjišťovacího výzkumu realizovaného NPÚ, ÚOP Praha (Mgr. Jan Havrda). Zmíněný Labrys „získal“ zakázku na provedení záchranné akce na základě nejnižší cenové nabídky. V této souvislosti byly účastníky komise také vysloveny pochybnosti, zda se podaří ve zbývající měsíční lhůtě dokončit terénní etapu výzkumu. Podrobnou analýzu kladných i záporných stránek zvolené metody by měl obsahovat zápis z této komise. Je ovšem nutno konstatovat, že provádění výzkumů s velmi redukovaným počtem dokumentovaných řezů se v Evropě v souvislosti s tzv. formulářovou archeologií uplatňuje. Instituce, které provádějí dlouhá léta odkryvy v pražském historickém jádru jsou ovšem názoru, že výrazná většina stratigrafických vztahů má být dokumentována kreslenými a fotografovanými řezy zejména z důvodu zpětné vazby. Příslušný metodický standard ovšem zatím nebyl oficiálně přijat.Velkým problémem se stává soutěžení archeologických tzv. oprávněných organizací o jednotlivé záchranné akce, kde nerozhodují odborná, ale především finanční kritéria a zájmy, a to bohužel na obou stranách – investorské i archeologické.