Farní hřbitov při kostele sv. Jakuba Většího
Areál hřbitova byl využíván od počátku 13. století až do josefínských reforem. Určitý přelom znamenal rok 1580, kdy byl založen nový městský hřbitov v prostoru dnešního Zemského domu na Žerotínově náměstí. Po tomto roce byly na jakubském hřbitově uloženi převážně měšťané a významné osobnosti spjaté s farním chrámem nebo chodem města. Definitivně byl zrušen za josefínských reforem ve druhé polovině 18. století a byl přeměněn na park. Kosterní pozůstatky byly částečně vyzvednuty ze země a uloženy v kostnici pod Jakubským náměstím (po roce 1743), ve velké kryptě pod kostelní lodí i v kostnici nově vystavěné pod kaplí sv. Mořice.
V rozmezí let 1997 až 1998 se uskutečnil archeologický výzkum při výstavbě budovy Kooperativy. Výzkumem se podařilo zachytit průběh bývalé ulice Hřbitovní. Při ulici byla doložena vrcholně středověká zástavba reprezentovaná dřevohliněnými domy. Domy na západní straně ulice zanikly někdy kolem roku 1300. V polovině 14. století se až do těchto míst rozrostl hřbitov. Dokumentováno bylo celkem 89 pohřbů z nichž byly vyzvednuty ostatky 92 jedinců. Hroby se soustředily do relativně sypkých zásypů zaniklých sklepů dvou dřevohliněných domů ležících právě na západní straně uličky. Většina pohřbů pochází z poloviny 14. století, několik pak ze 16. století. Nejmladší horizont hrobů, respektive jižní část hřbitova byla částečně zničena výstavbou zadního traktu lichtenštejnského paláce v 17. století. Místy bylo dokumentováno až pět hrobových horizontů. Nejstarší pohřby byly v těchto místech uloženy ve 14. století. Vzhledem k odlehlosti od vlastního farního hřbitova snad můžeme předpokládat, že se jedná o místo na němž byly pohřbeny oběti morové epidemie, která Brno zasáhla na podzim roku 1349. K odprodeji měšťanského pozemku k rozšíření hřbitova do těchto míst se pravděpodobně váže zmínka v rejstříku z roku 1348. V roce 1350 byl vykoupen další dům.
Při sanaci podzemí bloku 41 bylo v roce 2001 položeno v prostoru Jakubského náměstí několik sond. Sonda položená při presbytáři doložila intenzivní pohřbívání od poloviny 13. století. K tomuto období lze přiřadit tři pohřební horizonty. Rozšířená sonda při severní straně kostelní lodi zachytila první pohřební horizont takřka těsně pod povrchem vozovky. Hroby se k našemu překvapení nacházely i na koruně ubouraných zdí kostela II. stavební fáze. V těchto místech lze rozlišit pohřební horizonty vážící se ke všem třem stavebním fázím kostela. Celkem bylo vyzvednuto na 350 jedinců.
Při výzkumu doprovázejícím rekonstrukci Jakubského náměstí v letech 2003 až 2004 bylo vyzvednuto 1015 pohřbů. Archeologické výzkumy v podstatě prokázaly to, co známe z historických pramenů. Datace hrobů se v drtivé většině pohybuje v rozmezí 13. – 16. století. Pohřbívání zcela ustalo koncem 18. století. Z terénních pozorování se zatím jeví, že na profilu hřbitova lze rozeznat dva základní horizonty pohřbů. Jeden náleží středověkému období ze 13. a 14. století, druhý pak mladšímu období novověkému, po výstavbě dnešního kostela. Tento stav byl způsoben úpravou okolního terénu pro novostavbu, kdy došlo k narušení částí hřbitova v těsné blízkosti staršího kostela. Výjimečnou situaci představoval masový hrob obsahující 14 jedinců, z nichž někteří byli uloženi ve výrazně nepietních polohách. V tomto případě můžeme uvažovat o následcích epidemie, případně válečných událostí. Hrob dle stratigrafické situace náleží období druhé poloviny 13. století.
V současnosti probíhající archeologický výzkum doložil pohřby při západní straně uličky Hřbitovní. Opakovala se zde situace známá z výzkumu Kooperativy, kdy byl hřbitov částečně vytlačen novostavbou zadního traktu lichtenštejnského paláce. Zajímavou situaci pak představuje skupina hrobů uložených v poměrně sypké výplni vápenické pece ze 13. století. Hroby samotné sem byly uloženy až ve 14. nebo 15. století. Doposud byly vyzvednuty pozůstatky asi čtyř desítek pohřbů.
Počátky hřbitova můžeme vztáhnout k založení kostela sv. Jakuba ve 20. letech 13. století. V současné době můžeme prohlásit, že kosterní pozůstatky se nacházejí kolem celého kostela sv. Jakuba, na jižní straně zcela jistě v celé ploše Jakubského náměstí. Z historických pramenů víme, že hřbitov vybíhal až na parcelu domu Rašínova 6. Na západní straně jsou pohřby doloženy i v Rašínově ulici. Východně presbytáře byl od 16. století hřbitov vymezen ohradní zdí při Běhounské ulici. Původně v těchto místech sahala hranice hřbitova více k západu. Při ulici se zde od 2. poloviny 13. století utvářela měšťanská zástavba, která hřbitov z těchto míst postupně vytlačila. Na severní straně byl areál hřbitova v 1. polovině 13. století ohrazen mělkým příkopem a palisádou, která se nacházela cca 12 m od severní stěny lodi dnešního kostela. Již ve 2. polovině 13. století zde však ve své východní části ustoupil měšťanské parcele, na které od 2. poloviny 15. století sídlila stavební huť realizující stavbu dnešního kostela sv. Jakuba. Jedná se pravděpodobně o jednu z nejstarších částí hřbitova, která zaniká ještě během 1. poloviny 13. století. Od tohoto období se pohřbívalo pouze do vzdálenosti přibližně 9 m od severní stěny stávajícího kostela. Ke hřbitovu náležel od poloviny 14. století i prostor nacházející se dnes pod stavbou Kooperativy na Rašínově 6. Areál hřbitova zasahoval částečně severně i východně kostela, v jižní části náměstí zabíral skoro celou jeho dnešní plochu. Na východní straně kostela se podařilo částečně zachytit i hřbitovní zeď ohrazující hřbitov od období renesance. Zeď uzavírající areál hřbitova za presbytářem kostela byla výzkumem dokumentována taktéž. Hřbitov se rozkládá i v prostoru před západním průčelím kostela, takřka v celé nezastavěné části až k bývalému Lichtenštejnskému paláci a kapli sv. Mořice. Tento stav dokládá i plán ze druhé poloviny 18. století i právě probíhající výzkum.
Nejnovější články
-
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I) -
19. 11. 2024 Petr Duffek – Aleš Kuchař
Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici -
06. 11. 2024 Zdeňka Nerudová (Moravské zemské muzeum) - Lenka Sedláčková
Mamutí ráj v Brně -
05. 11. 2024 Petr Duffek
Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy -
05. 11. 2024
Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě -
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní) -
30. 08. 2024 Michal Bučo - Aneta Krejčířová
Stará Pošta Rousínov -
19. 08. 2024 Lenka Sedláčková
Že by zase ti Římané? -
11. 08. 2024 Michal Bučo-Aneta Krejčířová-David Zima
Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic -
20. 05. 2024 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů -
05. 05. 2024 Lenka Sedláčková
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství… -
28. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Neznámý hrnčíř ze Starého Brna -
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie
Starší články najdete v archivu.