Náměstí Svobody č. 17 - tzv. Dům pánů z Lipé

V souvislosti s kompletní rekonstrukcí a přestavbou někdejšího "Schwanzova paláce", zvaného též "Dům pánů z Lipé", na náměstí Svobody č. 17 v Brně, zahájili koncem měsíce září 2000 pracovníci společnosti ARCHAIA záchranný archeologický výzkum v prostoru dvora.
Prvním překvapivým odhalením, které archeologický výzkum přinesl, byla skutečnost, že původní úroveň terénu z období počátku města se do současnosti téměř nezměnila. Dnešní dlažba je o pouhých 20-30 cm výše než tehdejší povrch dvorku. Nejstaršími nálezy jsou zlomky keramiky z počátku 13. století pocházející ze zásypu několika odpadních jímek a sídlištních jam.
Výsledky výzkumu zcela předčily očekávání. Při uliční linii ve střední ose městiště byl dokumentován rozlehlý zahloubený sklep, patrně patrového hrázděného domu se vstupem ze dvora o ploše cca 120 m2. Podsklepený dům vznikl někdy mezi léty 1243 až 1260 a zanikl požárem již v závěru 13. století. Výstavba domu je datována pomocí dendrochronologické analýzy shořelého trámu. Ze zachycené situace je zcela zřejmé, že se v tomto období jednalo o jedinou parcelu. Na místě původní dřevohliněné stavby byly velice záhy vystavěny při jižní hraně městiště sklepní prostory, které plošně odpovídaly rozloze vyhořelého domu a respektovaly jeho jižní stěnu. K rozdělení městiště na dvě parcely mohlo dojít někdy mezi léty 1300 až 1343. Dokladem této události může být výstavba sklepa a domu při uliční linii v čele parcely.
Nejpočetnějšími archeologickými aktivitami z období středověku byly odpadní jímky a nejrůznější jámy, druhotně zasypané kuchyňským a jiným odpadem. Z těchto jímek pochází většina nálezů keramiky, skla, železných a jiných předmětů. Celkem bylo zkoumáno 18 jímek (původně suchých záchodů) čtvercového, nebo kruhového tvaru, případně s pozůstatky dřevěného bednění, jejichž hloubka v řadě případů dosahovala více než 4m. Většina nálezů pochází ze 13. století, což je jistě zapříčiněno změnou v nakládání s odpady, která se projevuje od 14. století. Další příčinou však může být i situování odpadů a odpadních jímek ve 14. a 15. století na jiné místo v parcele. Například do jižní nebo západní části městiště, která je dnes již zničena renesančním palácem. Skromnější odhalení byla učiněna také z období pozdního středověku (15. století), renesance (16. století) a raného baroka (17. století). Jedná se o nálezy z několika odpadních jímek a kamenné studny. Větší bohatství a rozmanitost předmětů v období renesance nám dokumentují především nálezy zlomků skleněných nádob (v několika případech i pozlacených) a množství keramiky. Posun v hygieně v období těsně po výstavbě Schwanzova paláce na počátku 17. století nám dokumentuje čtvercový zděný záchod o rozměrech 2x2 m a hloubce cca 7 m, který nahradil nevyhovující odpadní jímky.

Z dějin archeologických výzkumů městiště
Muzeum města Brna má ve svých archeologických sbírkách uložen soubor 40 ks keramiky, který byl nalezen při přestavbě domu v roce 1898. Bližší nálezové okolnosti dnes bohužel nejsou známy. Materiál zřejmě pochází z různých odpadních jímek, protože se jedná především o celé tvary, které lze datovat v rozpětí od konce 13. až do 17. století. Nejčastěji se v souboru vyskytuje tzv. brněnský pohár, početnější jsou také hrnce a džbány, ojediněle se setkáváme s loštickým pohárem, tyglíkem, miskovitým kachlem a kropenkou. K souboru patří dnes nezvěstný, v literatuře uváděný (Franz 1903, s.157) komorový kachel s reliéfem českého lva v poskoku, obráceného vpravo.
Na podzim 1987 byl při statickém zajišťování domu pracovníky n.p. Ingstav vyzvednut a předán do muzea soubor keramických a skleněných zlomků. Nálezy pocházejí částečně z výkopů v základech domu, částečně ze zásypu nad klenbami, což při předávání materiálu už nebylo možné rozlišit. V nálezovém celku se nacházejí především keramické hrnce, mísy, poháry, brněnské poháry a torza skleněných číšek. Celý soubor lze datovat do rozmezí 2. poloviny 14. - 16. století.

Stavební proměny parcely
Nejstarší dřevohliněná zástavba. Z písemných pramenů víme, že v první polovině 14. století zaujímala dnešní parcela patrně dvě gotická městiště, která před rokem 1354 kožešník (později obchodník) Jindřich Fuchs scelil v jeden majetek.
Při uliční linii ve střední ose městiště byl archeologickým výzkumem prozkoumán rozlehlý zahloubený sklep se vstupem ze dvora o ploše cca 120 m2. Z nadzemních konstrukcí domu se nic nezachovalo, na základě zahraničních analogii však můžeme předpokládat až jednopatrovou dřevohliněnou (např. hrázděnou) konstrukci se sedlovou střechou. Podsklepený dům vznikl někdy mezi léty 1243 až 1260 a zanikl požárem již v závěru 13. století. Ze zachycené situace je zcela zřejmé, že se v tomto období jednalo o jedinou parcelu. Původní dřevohliněná konstrukce domu již nebyla obnovena.
První zděná zástavba. Na místo dřevohliněné stavby byly velice záhy vystavěny při jižní hraně městiště dvě sklepní prostory, které v podstatě respektovaly jeho jižní stěnu vyhořelého domu. Mezi oběma sklepy byl snad ještě v této stavební fázi, případně o několik let později, postaven sklep spojující oba již stojící.
Další stavební úpravy v období gotiky. K rozdělení městiště na dvě parcely patrně došlo, někdy mezi léty 1300 až 1343 a dokladem této události může být výstavba sklepa a domu při uliční linii v čele parcely při severní hraně parcely. Prostor mezi oběma domy sloužil nadále jako průjezd, jež byl respektován i při stavbě Schwanzova paláce v závěru 16. století.
Ještě v průběhu 14. století byl dostavěn nadzemní zadní trakt jižního domu a o něco později jej následoval, taktéž nepodsklepený, zadní trakt severního domu. V průběhu 15. až 16. století bylo zdivo zadního traktu jižního domu podezděno a starší gotický sklep byl rozšířen o dvě nové prostory.
Veškeré další nadzemní středověké konstrukce byly strženy při výstavbě Schwanzova paláce v závěru 16. století.

Co víme o majitelích domu?
Nejstarší historii zástavby domu lze podle útržkovitých písemných pramenů doložit v letech 1343 – 1365. Podle Vičarovy rekonstrukce středověké zástavby historického města zaujímá parcela domu č. 17 dvě gotická městiště, která v roce 1343 vlastnili šenkýř Václav (Wenceslaus Propinas) a kožešník, později obchodník, Heinrich Fuchs (Heinricus Vuchs pellifex). V polovině 14. století Fuchs scelil obě parcely v jeden majetek, který mezi léty 1354 – 1355 prodal Eberhardovi, jehož vdova jej vlastnila ještě v roce 1365. V letech 1387 – 1389 parcelu vlastnil Moriz Steiger. V 15. století se v držení domu z doložených majitelů vystřídali kožešník Johannes Hackl, Václav Hackl, Johannes Adelfinger. Souvislá řada vlastníků je doložena od počátku 16. století. Tu nám z anonymity vystupuje až rytíř Matyáš Munka z Ivančic, kterému dům patřil od roku 1531. V roce 1564 vlastnil dům Čeněk z Lipé. Někdy před rokem 1589 získal dům Kryštof Schwanz výměnou za dům U Červeného vola na nároží Kobližné a náměstí Svobody. Tento Kryštof Schwanz se stal stavitelem paláce, který v poněkud pozměněné podobě známe dodnes. Po řadě jiných majitelů jej koupil roku 1646 za 6000 zl. polní maršál Raduit de Souches (onen známý velitel obrany města před Švédy za třicetileté války) i se zahradou za městskou brankou a užíval jej až do své smrti v roce 1683. Po něm jej zdědil mladší syn Karel hrabě Souches. Od roku 1818 do roku 1853 patřil svobodnému pánovi Josefu Edlerovi von Hayek, po němž dědila jeho manželka Amalie. Hajek v roce 1826 nabídl v soutěži s majitelem domu čp. 70 prostory k pronájmu provinční komisy pro regulaci pozemkové daně, mapovacímu ředitelství a katastrální inspekci. Katastrální úřad zde sídlil ještě v roce 1856. V levém krámu přízemí byla od roku 1831 zřízena kavárna zvaná Höfferovská. Dalším dlouholetým držitelem domu byl v letech 1880 až 1895 obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, který v roce 1882 v neorenesančním duchu upravil fasádu. V roce 1913 koupila dům společnost Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně. Dnes je dům komerčně využit.

Letecký pohled na náměstí Svobody. Červeně vyznačen Dům pánů z Lipé

Plocha výzkumu

Plocha výzkumu

Odpadní jímky

Plocha výzkumu

Část skleněné konvice

Unikátní skleněné nálezy

Běžná stolní a kuchyňská keramika nalezená při výzkumu

Plocha výzkumu se zjištěnými archeologickými situacemi. Uprostřed (šedě) je patrný zjištěný suterén dřevohliněného domu

Stav parcely k roku 1348 zrekonstruovaný O. Vičarem – patrná jsou dvě gotická městiště

Pohled na náměstí Svobody z roku 1905

Pohled na Dům pánů z Lipé z roku 1938

Dnešní stav Domu pánů z Lipé