Mining in Europaean History (MEH) Innsbruck 2012

Petr Hrubý
Další z řady zajímavých konferenčních akcí bohaté podzimní sezóny se konala v hlavním městě rakouské spolkové země Tyrolsko a v dějišti legendárního protibavorského a protinapoleonského povstání tyrolského vlastence Andrease Hofera, v Innsbrucku. V městě, které má přes svůj místy až nechutně moderní průmyslově betonový ráz, rozhodně v mnohém své kouzlo. Jednalo se o periodickou mezinárodní konferenci velkých rozměrů a jejímž pořadatelem je Universita Innsbruck. Konání konference spadá do programu výzkumného projektu The History of Mining Activities in the Tyrol and Adjacent Areas - Impact on Environment & Human Societies (HiMAT). Hlavním partnerem tohoto projektu je universita Innsbruck, spolupartnery jsou Deutsches Bergbaumuseum Bochum, Universita Tübingen a Universita Basilej. Příspěvky přednesli badatelé z Rakouska, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Portugalska, Velké Británie, Irska, Česka, Slovenska, Polska i USA.
Mezi příspěvky drtivě převažovala témata antická a prehistorická, především exploatace rud a jejich zpracování v době bronzové. Po letech činnosti projektu HiMAT bylo až bolestivě patrné, jak nesrovnatelně dál jsou alpské země v poznání produkce kovů a zejména mědi v průběhu tisíce let evropské doby bronzové, než země sousední. Mám tím na mysli i naší zemi, třebaže my si můžeme říci, že pramenná základna studia produkce kovů v době bronzové je u nás ve srovnání s Alpami ničím. Hůře už ale vyznívá podobné srovnání třeba pro Slovensko, které se z hlediska surovinové základny alpským zemím dost podobá, ovšem kde o podobném stavu poznání bohužel vůbec hovořit nelze.
Středověkých příspěvků na konferenci zaznělo pochopitelně pomálu a v tradičním kontextu HiMAT působily i jako jistá exotická kuriozita, což se také projevilo téměř nulovou reakcí publika při diskusích. V montánní historii a archeologii, této zdánlivě úzké a oceány času přemosťující subdisciplíně, se plně ukazuje, že smysl mají především regionálně či chronologicky specifikované malé až střední konference a projekty. Mezi produkcí mědi ve střední době bronzové či ve vrcholném středověku samozřejmě paralely nalezneme, ale pouze v úrovni tu lépe tu hůře doložených stop nezbytných technologií. V otázkách řídících společenských struktur, nezbytné zemědělské výrobní infrastruktury, infrastruktury dopravní či v otázkách ekonomicko distribučních, jde pak pochopitelně o úplně odlišné světy.
K negativům konference řadím docela nehospodárné zacházení s časem, který jí byl vymezen. Součástí programu byla vždy pětiminutová diskuse po každém referátu a nadto ještě hromadně organizovaná diskuse pro jednu či dvě odpřednášené sekce. Ukázalo se, že chtěl-li se kdo referujícího na něco zeptat či jej doplnit, učinil tak ihned po skončení referátu, takže následná diskuse hromadná byla málo efektivní a navíc dosti nucená. Organizovaná byla i hromadná posterová presentace, což spotřebovalo další dvě hodiny jinak drahocenného času. Přitom pokud kdo chtěl, prodiskutoval vše přímo s autorem posteru sám a v klidu. Namísto toho všeho bylo zcela určitě možné prodloužit délku každého jednoho příspěvku přinejmenším na 20-25 minut místo předepsaných patnácti. Pro někoho může být 15 minut třeba tak akorát, nicméně pro většinu účastníků, se kterými jsem na setkání v Innsbrucku (náhodně) hovořil, to bylo jednoznačně málo.

Program konference MEH Innsbruck 2012...formát Pdf


webové odkazy
http://www.uibk.ac.at/himat/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Andreas_Hofer